Ahoj holky, zdravím vás všecky. Jsem tu jen na chvíli, protože ta moje breberka ne a ne usnout a pořád si v té postýlce hopsá a brebentí a hryže do kousátka... pořád ji slyším. Kdy usne, pánbůh ví...
Dnes v noci, resp. ráno... normálně ŠOK!!! Manžel vstával ve čtyři, že jde na záchod, tak mě to probudilo a najednou vidím vedle sebe v postýlce stín... MARCELKA SE DRŽELA POSTÝLKY A HOPSALA TAM!!! Klečela a mlela sebou a smála se!!! No já byla na mrtvici... Veškeré utišování a uspávání nezabíralo. Tak jsem zkusila, jestli nemá žízeň - vypila 150 ml šťávy. Jenže ani potom ne a ne usnout a pořád řádila. Manžel ji vzal k nám do postele. Říkala jsem si, že to snad není možný... už se blížila pátá hodina, já jsem byla polomrtvá... nicméně jsem šla nachystat mlíčko, pro případ nutnosti. A taky že jo. Vyžahla 270 ml, jen to hvizdlo a bylo vymalováno. Jenže ani potom ne a ne usnout, pořád lajdala a lajdala, řehtala se v naší posteli a rozvalovala se, jakby jí to tam patřilo :s: Usnula vedle mě v pelíšku až kolem šesté a spala do osmi. V životě v naší posteli v noci nespala, vždycky měla svoje, ale dnes ráno jsme udělali vyjímku. Doufám, že si to nebude pamatovat :s: Já jsem kolem té šesté, jak usnula Marcelka, ještě na chvíli zabrala taky, ale byl to takový polospánek... no budík zahrčel v osm a ještě jsem se probírala do devíti!!! Nicméně Marcelka potom chtěla jenom pít šťávu a vůbec ráno neměla hlad a jedla potom až svůj oběd v obvyklou hodinu, tj. po jedenácté. A světe div se - spucovala úplně všechno, co jsem jí nachystala, a to během 15 minut!!!!!! No já jsem čučela jak jojo!!!! Takovou bleskovku na oběd jsem nezažila ani nepamatuju!!! A přitom když obědvá normálně po snídani, má tam rozdíl mezi jídly 3-3,5 hodiny, ne míň. A teď měla pauzu mezi jídly 6 hodin!! A vůbec mezi tím nechtěla nic jíst, jenom se napila. Odpoledne a večer už měla režim normální. Nicméně jak jsem se dnes dozvěděla, tak prý byl nejsilnější úplněk... řekla mi to jedna kamarádka odpoledne, když jsem svůj dnešní ranní zážitek popisovala. Tak nevím... já na ty úplňky nějak extra nevěřím, ale jeden nikdy neví, co se může dít, že...
Odpoledne jsme měly sraz s holkama z porodnice. Uteklo to jako voda, už jsme si s dětičkama poblahopřáli k 1.narozeninkám :-) Bylo to super. Sešly jsme se v půl druhé a šly jsme do jedné restaurace přímo pro rodiny s dětmi. Byl tam úplně senzační dětský koutek a Marcelka si to tam užila úplně maximálně, hrála si, smála se, výskala, lezla s ostatníma dětma jako o závod a nakonec se jí ani nechtělo domů!!! Jak ta se vztekala, když jsem ji oblékala :s: Zpátky jsme se vracely v půl páté. Byly bychom tam klidně i dýl, ale dětičky začínaly být nervózní a chtěly i spát (krom Marcelky, ta byla akční až běda :s: ), tak jsme to zabalily. Až budeme mít další sraz v zimě, tak tam zase půjdeme. Jakžtakž jsme stihly i s holkama pokecat, ale znáte to... jak se k tomu hlídají a krmí a jinak baví i dětičky, tak je to tak napolovic... ale bylo to moc fajn. Byla jsem z toho tam moc příjemně překvapená, vůbec jsem netušila, že něco takového existuje a není to ani daleko od konečné našeho autobusu, takže fakt na pohodu. A jedna ta kamarádka, co jsme se sešly, mi to právě říkala o tom úplňku dneska. Holky, kdybyste to viděly, jak ty děcka už vypadaly tak rozumně... už jsou to své osobnosti se svým temperamentem... Bylo zajímavé sledovat Marcelku, jak si tam v kolektivu více dětí budovala své místo... no jen chvíli byla zaražená, pak se o ni pokoušel jeden chlapeček, začal ji bouchat hračkou do hlavičky, ale toho jsme zpacifikovaly i s jeho maminkou (ta k nám nepatřila, dětičky kamarádek si k Marcelce nedovolily nic zlého a ani ona k nim :-) ). Trošku jakože bude plakat, ale zaujala ji hračka, tak hned přestala a pak už byla jenom veselá a hravá a skotačivá holčička :girl: Budu tam muset někdy zajít i s manželem nebo se prostě s někým ještě domluvit, protože mně se tam líbilo moc moc moc :k: Marcelka potom spinkala cestou domů v autobuse.
Tento příspěvek píšu už dobrou půlhodinu, protože stále odbíhám k mrmlající a plačící Marcelce... kdoví, co se to dneska zase děje... "žeby žuby..." Myslím si. Slintá na to dost a kousala by taky úplně všecko... OK - je 21:37 hodin, v pokojíčku ticho... a Marcelka konečně opravdu usíná, hajá na zádečkách, zakrytá peřinkou, aby jí nebylo zima... chuděrka moje :-(
Jinak dneska u nás bylo počasí na hovénko... ale aspoň že nepršlo. Ani mlha jak mlíko nás od naplánovaného srazu dneska rozhodně neodradila ;) :one: A byly jsme spokojené všechny tři, co jsme se sešly. Té čtvrté to opět bohužel nevyšlo, protože jí to zase "překazily" zdravotní problémy jejího Honzíčka a místo na sraz valili na pohotovost. Oni se z toho snad nevyhrabou... to je celý rok furt něco. Nevyšel jí ani jeden sraz, od jara nesměli ani do MHD!!! Hrůza... já bych se asi zbláznila, kdybych měla pořád řešit Marcelčino zdraví a prospívání.
Příští čtvrtek jdeme na roční kontrolu, tak jsem zvědavá, kolik bude Marcelka měřit a vážit. Každopádně z těch dětiček, jak se scházíme, je bezkonkurenčně největší, ostatní jsou poloviční :s: Ale je to moje (naše) šikulka krásná hodňoučká nejhodnější, i když občas zazlobí ;) Jako každé dítko.
Ahoj holky, zdravím vás všecky. Jsem tu jen na chvíli, protože ta moje breberka ne a ne usnout a pořád si v té postýlce hopsá a brebentí a hryže do kousátka... pořád ji slyším. Kdy usne, pánbůh ví...
Dnes v noci, resp. ráno... normálně ŠOK!!! Manžel vstával ve čtyři, že jde na záchod, tak mě to probudilo a najednou vidím vedle sebe v postýlce stín... MARCELKA SE DRŽELA POSTÝLKY A HOPSALA TAM!!! Klečela a mlela sebou a smála se!!! No já byla na mrtvici... Veškeré utišování a uspávání nezabíralo. Tak jsem zkusila, jestli nemá žízeň - vypila 150 ml šťávy. Jenže ani potom ne a ne usnout a pořád řádila. Manžel ji vzal k nám do postele. Říkala jsem si, že to snad není možný... už se blížila pátá hodina, já jsem byla polomrtvá... nicméně jsem šla nachystat mlíčko, pro případ nutnosti. A taky že jo. Vyžahla 270 ml, jen to hvizdlo a bylo vymalováno. Jenže ani potom ne a ne usnout, pořád lajdala a lajdala, řehtala se v naší posteli a rozvalovala se, jakby jí to tam patřilo :s: Usnula vedle mě v pelíšku až kolem šesté a spala do osmi. V životě v naší posteli v noci nespala, vždycky měla svoje, ale dnes ráno jsme udělali vyjímku. Doufám, že si to nebude pamatovat :s: Já jsem kolem té šesté, jak usnula Marcelka, ještě na chvíli zabrala taky, ale byl to takový polospánek... no budík zahrčel v osm a ještě jsem se probírala do devíti!!! Nicméně Marcelka potom chtěla jenom pít šťávu a vůbec ráno neměla hlad a jedla potom až svůj oběd v obvyklou hodinu, tj. po jedenácté. A světe div se - spucovala úplně všechno, co jsem jí nachystala, a to během 15 minut!!!!!! No já jsem čučela jak jojo!!!! Takovou bleskovku na oběd jsem nezažila ani nepamatuju!!! A přitom když obědvá normálně po snídani, má tam rozdíl mezi jídly 3-3,5 hodiny, ne míň. A teď měla pauzu mezi jídly 6 hodin!! A vůbec mezi tím nechtěla nic jíst, jenom se napila. Odpoledne a večer už měla režim normální. Nicméně jak jsem se dnes dozvěděla, tak prý byl nejsilnější úplněk... řekla mi to jedna kamarádka odpoledne, když jsem svůj dnešní ranní zážitek popisovala. Tak nevím... já na ty úplňky nějak extra nevěřím, ale jeden nikdy neví, co se může dít, že...
Odpoledne jsme měly sraz s holkama z porodnice. Uteklo to jako voda, už jsme si s dětičkama poblahopřáli k 1.narozeninkám :-) Bylo to super. Sešly jsme se v půl druhé a šly jsme do jedné restaurace přímo pro rodiny s dětmi. Byl tam úplně senzační dětský koutek a Marcelka si to tam užila úplně maximálně, hrála si, smála se, výskala, lezla s ostatníma dětma jako o závod a nakonec se jí ani nechtělo domů!!! Jak ta se vztekala, když jsem ji oblékala :s: Zpátky jsme se vracely v půl páté. Byly bychom tam klidně i dýl, ale dětičky začínaly být nervózní a chtěly i spát (krom Marcelky, ta byla akční až běda :s: ), tak jsme to zabalily. Až budeme mít další sraz v zimě, tak tam zase půjdeme. Jakžtakž jsme stihly i s holkama pokecat, ale znáte to... jak se k tomu hlídají a krmí a jinak baví i dětičky, tak je to tak napolovic... ale bylo to moc fajn. Byla jsem z toho tam moc příjemně překvapená, vůbec jsem netušila, že něco takového existuje a není to ani daleko od konečné našeho autobusu, takže fakt na pohodu. A jedna ta kamarádka, co jsme se sešly, mi to právě říkala o tom úplňku dneska.
Holky, kdybyste to viděly, jak ty děcka už vypadaly tak rozumně... už jsou to své osobnosti se svým temperamentem... Bylo zajímavé sledovat Marcelku, jak si tam v kolektivu více dětí budovala své místo... no jen chvíli byla zaražená, pak se o ni pokoušel jeden chlapeček, začal ji bouchat hračkou do hlavičky, ale toho jsme zpacifikovaly i s jeho maminkou (ta k nám nepatřila, dětičky kamarádek si k Marcelce nedovolily nic zlého a ani ona k nim :-) ). Trošku jakože bude plakat, ale zaujala ji hračka, tak hned přestala a pak už byla jenom veselá a hravá a skotačivá holčička :girl: Budu tam muset někdy zajít i s manželem nebo se prostě s někým ještě domluvit, protože mně se tam líbilo moc moc moc :k: Marcelka potom spinkala cestou domů v autobuse.
Tento příspěvek píšu už dobrou půlhodinu, protože stále odbíhám k mrmlající a plačící Marcelce... kdoví, co se to dneska zase děje... "žeby žuby..." Myslím si. Slintá na to dost a kousala by taky úplně všecko...
OK - je 21:37 hodin, v pokojíčku ticho... a Marcelka konečně opravdu usíná, hajá na zádečkách, zakrytá peřinkou, aby jí nebylo zima... chuděrka moje :-(
Jinak dneska u nás bylo počasí na hovénko... ale aspoň že nepršlo. Ani mlha jak mlíko nás od naplánovaného srazu dneska rozhodně neodradila ;) :one: A byly jsme spokojené všechny tři, co jsme se sešly. Té čtvrté to opět bohužel nevyšlo, protože jí to zase "překazily" zdravotní problémy jejího Honzíčka a místo na sraz valili na pohotovost. Oni se z toho snad nevyhrabou... to je celý rok furt něco. Nevyšel jí ani jeden sraz, od jara nesměli ani do MHD!!! Hrůza... já bych se asi zbláznila, kdybych měla pořád řešit Marcelčino zdraví a prospívání.
Příští čtvrtek jdeme na roční kontrolu, tak jsem zvědavá, kolik bude Marcelka měřit a vážit. Každopádně z těch dětiček, jak se scházíme, je bezkonkurenčně největší, ostatní jsou poloviční :s: Ale je to moje (naše) šikulka krásná hodňoučká nejhodnější, i když občas zazlobí ;) Jako každé dítko.
Markéta s Marcelkou :k: