Přidat komentář

Ahojky, uplne presne vim, jak ti je a jak se citi, mela jsem to same, o mimi jsme prisly letos v cervenci, min. 2 mesice mi trvalo nez jsem se z toho jakztakz dostala, davala jsem si za vinu, ze je to moje chyba, ze mu prestalo byt srdicko, manzel taky rikal, ze priroda si s tim poradila, treba by bylo nemocne a umrelo by po narozeni, coz by bylo stokrat horsi. Pak uz to bylo jen chvilku do doby, kdy se zacneme snazit, tj. v zari, ta doba prisla, jenze presne v tu dobu na me i manzu prisla chripajzna, no a tak jsem se ted tesila na rijen, zkusili jsme to a 3 dny po tom jsem opet chytla nejakou chripajznu, ale teda dost drsnou, uz 3 dny tady lezim a pripadam si ze se to vubec nelepsi. Ale rozhodne, ty vycitky uz presly, ver, chce to cas. Ted naopak resim, jestli u te chripky jen lezet anebo risknout a vzit nejakej prasek, jenze si rikam, co kdyby to nahodou ten minuly vikend vyslo a ja bych mimi nejakym praskem uskodila. No porad je co resit, ale neboj, vse se jednou v dobre obrati. Tak drzim palecky a nesmutni. Ono to utece a zase na to vlitnete. Hezky den