já mám holčičku starou 4 měsíce. Kojíme stále i v noci, malá spí se mnou v posteli. Večer jí uspím tak, že jí dám do postele, ona se kojí a usne. Tím máme vyřešené uspávání - uspím ji tak od narození rychle a efektivně. Pak se mi několikrát za noc probudí, je si tichoučce hekne, já v polospánku vyndám prso, ona si cucne a spíme dál, často usneme obě při kojení. V noci neodříháváme, stejně by to nešlo, protože když bych jí zvedla, tak mi bude v náručí spát a spící dítě si neodříhne. Takže za celou noc nevstávám z postele a dobře se vyspím. Přijde mi to úplně přirozené mít děťátko v noci u sebe - fungovalo to tak po staletí - ještě i naše babičky to takhle dělaly. A nemám vůbec obavu z toho, že by kvůli tomu pak byla později nějak rozmazlená - naopak jsem i díky své znalosti psychologie přesvědčená, že děťátko, které jako malinké zažije pocit bezpeční a jistoty u maminky bude později díky tomu samostatné a sebevědomé. Takže - dělej to, co vnitřně sama cítíš, že je nejpřirozenější a to je to správné.
já mám holčičku starou 4 měsíce. Kojíme stále i v noci, malá spí se mnou v posteli. Večer jí uspím tak, že jí dám do postele, ona se kojí a usne. Tím máme vyřešené uspávání - uspím ji tak od narození rychle a efektivně. Pak se mi několikrát za noc probudí, je si tichoučce hekne, já v polospánku vyndám prso, ona si cucne a spíme dál, často usneme obě při kojení. V noci neodříháváme, stejně by to nešlo, protože když bych jí zvedla, tak mi bude v náručí spát a spící dítě si neodříhne. Takže za celou noc nevstávám z postele a dobře se vyspím. Přijde mi to úplně přirozené mít děťátko v noci u sebe - fungovalo to tak po staletí - ještě i naše babičky to takhle dělaly. A nemám vůbec obavu z toho, že by kvůli tomu pak byla později nějak rozmazlená - naopak jsem i díky své znalosti psychologie přesvědčená, že děťátko, které jako malinké zažije pocit bezpeční a jistoty u maminky bude později díky tomu samostatné a sebevědomé. Takže - dělej to, co vnitřně sama cítíš, že je nejpřirozenější a to je to správné.