Ahojky Leni, tak já Kačce napíšu asi to bude nejlepší a napíšu tam svoje číslo a když tak ho může hodit ke mě do seznamu říjňátek. Snad se ostatní holky nenaštvou... Jinak na tričko jsem se vybodla a zůstala jsem doma. Ségra dneska s rodinkou jednou na víkend ke strejdovi do Bohumína, tak až odjedou tak trošku pouklízím neboť obývák vypadá jako by tam bomba vybuchla. Doma máme vzrůšo, to je fakt. Hlavně co se týče moji babičky a dědy. Jsou to už lidé přes 80 let a je to někdy o nervy s nimi. Děda je trošku více nemocen, má nádor na močovým měchýři a před měsícem mu napíchli ledvinu a udělali z ní vývod na moč a zjistili, že druhá mu vůbec nefunguje. Ještě se mu k tomu všemi zle dýchá takže je něco jako astmatik, ale jinak je v pohodě. Zato babička ta je na zabití. Pořád si ztěžuje jak je nemocná a jak nemůže chodit, ale celej den čvachtá po celém domě, zahradě a dvoře a pak večer zkuhrá, že jí bolí nohy a když jí řekneš, aby si šla lehnout tak řekne, že nemůže neboť by na tom lůžku chcípla jelikož by jí nikdo nedonesl ani chleba ://: to máš pak 100 chutí jí něčím praštit po hlavě. Jsou to rodiče mojí mamky a nebýt naší babičky tak máme každý den klid, ale ona se pořád do nečeho montuje - hlavně se pořád bojí aby měl každý dost jídla takže skoro denně máme na stole udělané chleby, které nikdo nejí a pak se to dává slepicím. No taková normální rodinka jsme. Ségra s rodinkou je částečně v klidu, sice se někdy chytnu se švagrem, ale to se dá přežít. Každý máme na výchovu dětí jiný názor a já se s ním nikdy neshodnu. Moji rodiče jsou v pohodě, už si zvykli, že holt nejsem ta malá holka, ale že už mám manžela a teď už na cestě i mimčo, sice se s nimi sem tam pohádám, ale za 5 minut o ničem nevíme :) no a můj Olda to je člověk o kterého se můžu opřít když je nejhůř. Včil ho vidím jen více méně v posteli neboť od rána do večera přes týden je v práci (mají s bráchou svoji firmu - automechanici) a přes víkendy dře na našem domečku, abychom se mohli co nejdříve odstěhovat a mít svoje. Letos už to nestihneme a tak zůstaneme přes zimu u našich - máme tady jeden pokoj pro sebe, tak s mimískem budeme asi do jara nebo jak bude potřeba tady. Aspoň si říkám, že mi mamka ze začátku pomůže s mimčem a ségra třeba taky. Přece jenom ona už má děti dvě skoro 4 letého Kubíka a 9 měsíční Kristýnku a s těmi jsem pořád. Takže co se týče krmení, přebalování, koupání atd. tak v tom už mám nějakou praxi. Ještě zvládnout kojení a bude to dobrý.
Dneska tady máme teda hnusné horko, doufám že zítřejší počasí jim výjde a bude těch 22°C neboť kamarádka má obřad na 12 a cesta do Brna od nás hodinku určitě zabere a v tom autě je nachcipnutí. Ještě že to má v kostele, tam se aspoň trošku zchladím. Tak jsem zase napsala kus románu, tak si počti :) :qu:
In reply to Ahoj Holky tak Izabelka už by Lenousekk
Ahojky Leni, tak já Kačce napíšu asi to bude nejlepší a napíšu tam svoje číslo a když tak ho může hodit ke mě do seznamu říjňátek. Snad se ostatní holky nenaštvou...
Jinak na tričko jsem se vybodla a zůstala jsem doma. Ségra dneska s rodinkou jednou na víkend ke strejdovi do Bohumína, tak až odjedou tak trošku pouklízím neboť obývák vypadá jako by tam bomba vybuchla. Doma máme vzrůšo, to je fakt. Hlavně co se týče moji babičky a dědy. Jsou to už lidé přes 80 let a je to někdy o nervy s nimi. Děda je trošku více nemocen, má nádor na močovým měchýři a před měsícem mu napíchli ledvinu a udělali z ní vývod na moč a zjistili, že druhá mu vůbec nefunguje. Ještě se mu k tomu všemi zle dýchá takže je něco jako astmatik, ale jinak je v pohodě. Zato babička ta je na zabití. Pořád si ztěžuje jak je nemocná a jak nemůže chodit, ale celej den čvachtá po celém domě, zahradě a dvoře a pak večer zkuhrá, že jí bolí nohy a když jí řekneš, aby si šla lehnout tak řekne, že nemůže neboť by na tom lůžku chcípla jelikož by jí nikdo nedonesl ani chleba ://: to máš pak 100 chutí jí něčím praštit po hlavě. Jsou to rodiče mojí mamky a nebýt naší babičky tak máme každý den klid, ale ona se pořád do nečeho montuje - hlavně se pořád bojí aby měl každý dost jídla takže skoro denně máme na stole udělané chleby, které nikdo nejí a pak se to dává slepicím. No taková normální rodinka jsme. Ségra s rodinkou je částečně v klidu, sice se někdy chytnu se švagrem, ale to se dá přežít. Každý máme na výchovu dětí jiný názor a já se s ním nikdy neshodnu. Moji rodiče jsou v pohodě, už si zvykli, že holt nejsem ta malá holka, ale že už mám manžela a teď už na cestě i mimčo, sice se s nimi sem tam pohádám, ale za 5 minut o ničem nevíme :) no a můj Olda to je člověk o kterého se můžu opřít když je nejhůř. Včil ho vidím jen více méně v posteli neboť od rána do večera přes týden je v práci (mají s bráchou svoji firmu - automechanici) a přes víkendy dře na našem domečku, abychom se mohli co nejdříve odstěhovat a mít svoje. Letos už to nestihneme a tak zůstaneme přes zimu u našich - máme tady jeden pokoj pro sebe, tak s mimískem budeme asi do jara nebo jak bude potřeba tady. Aspoň si říkám, že mi mamka ze začátku pomůže s mimčem a ségra třeba taky. Přece jenom ona už má děti dvě skoro 4 letého Kubíka a 9 měsíční Kristýnku a s těmi jsem pořád. Takže co se týče krmení, přebalování, koupání atd. tak v tom už mám nějakou praxi. Ještě zvládnout kojení a bude to dobrý.
Dneska tady máme teda hnusné horko, doufám že zítřejší počasí jim výjde a bude těch 22°C neboť kamarádka má obřad na 12 a cesta do Brna od nás hodinku určitě zabere a v tom autě je nachcipnutí. Ještě že to má v kostele, tam se aspoň trošku zchladím. Tak jsem zase napsala kus románu, tak si počti :) :qu: