Já mám pocit, že u nás je to spíš naopak, že Hannelinka kolem sebe spíš potřebuje jiné lidi, kteří ji zabaví. Já už někdy nevím, co s ní mám dělat a jak, neznám děti a nevím jak se k nim chovat v průběhu jejich vývoje. A teď už vůbec ne - mám pocit, že mi někdo vyměnil to hodné dítě za uvztekaného věčně šklebícího prťouse. Nevím co jí je, co chce, jestli jí rostou zuby nebo co - je to tak už několik dní, hodněkrát se to během dne změní, že je zase hodňounká a roztomilá, ale pak zase cvak a šklébí až to někdy jde to vzteklého ryku. A to i když ji chovám na rukách. Taky poslední dobou hůř spí. Pořád se přetáčí na bříško a budí se, ale neumí se přetočit z bříška na záda, tak pak zase šklebí. :00: Na lidi se většinou hned usmívá, jen když je unavená a chce se jí spát, tak na ně není zvědavá, ale e by po mně někdy natahovala ručky, tak to ne. Ale zase když ji mám na rukách a někdo přijde a promluví na ni, tak se ke mně tak roztomile stydlivě přitulí. :) Ach jo, někdy si připadám jako matka na hovno, že o dětech nic nevím, nevím co chce, co s ní mám dělat, jak si s ní hrát, nemám se koho zeptat, nemám žádné zkušenosti, nikdy mi o dětech nikdo nic neřekl, prostě absolutně 0 bodů. Jen se utěšuju tím, že jsem prostě její máma a tím pádem jsem pro ni ten nej člověk na Zemi. Jen mě to občas sere, protože chci být dobrá máma - ale já jen vím jak nebýt špatná, nevím, jak být dobrá. Někdy m přijde, že jí to prostě se mnou nebaví a proto je i raději s jinými lidmi. A mě taky pořád nebaví být s ní celé dny sama. :r:
Já mám pocit, že u nás je to spíš naopak, že Hannelinka kolem sebe spíš potřebuje jiné lidi, kteří ji zabaví. Já už někdy nevím, co s ní mám dělat a jak, neznám děti a nevím jak se k nim chovat v průběhu jejich vývoje. A teď už vůbec ne - mám pocit, že mi někdo vyměnil to hodné dítě za uvztekaného věčně šklebícího prťouse. Nevím co jí je, co chce, jestli jí rostou zuby nebo co - je to tak už několik dní, hodněkrát se to během dne změní, že je zase hodňounká a roztomilá, ale pak zase cvak a šklébí až to někdy jde to vzteklého ryku. A to i když ji chovám na rukách. Taky poslední dobou hůř spí. Pořád se přetáčí na bříško a budí se, ale neumí se přetočit z bříška na záda, tak pak zase šklebí. :00:
Na lidi se většinou hned usmívá, jen když je unavená a chce se jí spát, tak na ně není zvědavá, ale e by po mně někdy natahovala ručky, tak to ne. Ale zase když ji mám na rukách a někdo přijde a promluví na ni, tak se ke mně tak roztomile stydlivě přitulí. :)
Ach jo, někdy si připadám jako matka na hovno, že o dětech nic nevím, nevím co chce, co s ní mám dělat, jak si s ní hrát, nemám se koho zeptat, nemám žádné zkušenosti, nikdy mi o dětech nikdo nic neřekl, prostě absolutně 0 bodů. Jen se utěšuju tím, že jsem prostě její máma a tím pádem jsem pro ni ten nej člověk na Zemi. Jen mě to občas sere, protože chci být dobrá máma - ale já jen vím jak nebýt špatná, nevím, jak být dobrá. Někdy m přijde, že jí to prostě se mnou nebaví a proto je i raději s jinými lidmi. A mě taky pořád nebaví být s ní celé dny sama. :r:
____________________________________
KLMM - Klub lednových maminek a miminek
Fotky naší Hannelinky: http://picasaweb.google.com/a.valentova07/