Přidat komentář

ahojik Tez,tak já to mám přesně naopak,mám suprovou tchýni,povídám si sní jako s kamarádkou...ale moje máma!!!!je to tedy má nevlastní máma,nikdy svoje děti neměla,ale pořád mi radí co a jak mám dělat,ona přitom ví že si na vše dávám hrozně pozor.třeba když jssme u nich byli,tak pořád u malého seděla a řvala na něj,nemohla na něj mluvit normálně v klidu,ale řvala jak kdyby byl hluchej...později kryštof brečel,chtěl spinkat a většinou usíná s dudlíkem,můj táta se ptal proč brečí,tak jsem říkala že chce dudlík,ať mu ho dá,a máma najednou,že žádnej dudlík nechce,ať mu ho necpe..přitom já snad vím co chce...pak zas se můj táta ptal jak Kryštof v noci spinkal,říkala sem že nic moc,že byl často vzrůhu,že jsem nevyspalá a máma zase,že to není pravda,že spal krásně..jak to může vědět?ona spala,nevstávala k němu...nebo jsem šla malého dát na prospání na zahradu do kočárku a ona za mnou vyběhla a volala musíš mu dát čepičku,venku je zima,ustrojila jsi ho sama...dávno čepičku měl na hlavně...a tak je to se vším,remcá když dávám kryštofovi babycalm,že to je špatný atd..kurnik já jsem jeho máma a poznám co potřebuje a ona navíc takhle malý děti nikdy nevychovávala...jinak chápu,že se bojíš jí něco říct,já se bojím říct něco i mámě..je to blbý,přeci jen jí nechceš tolik urazit..ale jiná možnost asi není,myslím že jí to jinak nedojde....