Nechala bych jen malé pokňourávání. Ale u nás je rovnou řev. Takže nenecháváme. Ležíme vedle sebe na posteli, Tobíka hladím a pobrukuju mu. A většinou usne. Ale někdy je křik i tak. Leží na zádíčkách a poslouchá. Když už se mu chce dost spinkat, tak se přetočí na bříško a usne okamžitě. Dělá mi to i v noci. Ale vždy když se vzbudím, přetočím ho zpět na záda nebo na bok a podložím. Bojím se ho tak nechat.
In reply to myslím že nám to stačilo by matahari
Nechala bych jen malé pokňourávání. Ale u nás je rovnou řev. Takže nenecháváme. Ležíme vedle sebe na posteli, Tobíka hladím a pobrukuju mu. A většinou usne. Ale někdy je křik i tak. Leží na zádíčkách a poslouchá. Když už se mu chce dost spinkat, tak se přetočí na bříško a usne okamžitě. Dělá mi to i v noci. Ale vždy když se vzbudím, přetočím ho zpět na záda nebo na bok a podložím. Bojím se ho tak nechat.