ahoj, přesně takhle jsem to měla já. Kočičce se prostě nechtělo otočit a tak mi naplánovali císař na pátek 18.7., ale i tak chtěla na svět ještě dřív a tak mi v úterý 15.7. praskla voda, zažila jsem si kontrakce asi 2,5 hodiny a pak jsem porodila císařem. Bohužel jsem holčičku viděla poprvé až druhý den odpoledne, protože na JIP mi ji nepřivezli. Bála jsem se, že nebudu moct kojit, ale nebyl v tom nakonec žádný problém. Nic moc probuzení na JIPce, měla jsem hroznou zimnici a třes, ale zase se tam o mě stále starali a na bolest dávaj nějaké tlumící čípky a kapačky... Horší bylo druhý den - nejdřív se posadit, pak se dojít /za pomoci sestry/ umýt... Jizva zas tak nebolí, spíš máš bříško jako by ti ani nepatřilo, protože ti přeříznou nějaké nervy... a člověk se dlouho bojí narovnat... Nemůžeš se moc smát a špatně se zvedá z postele, ale každým dnem se to o moc zlepšuje... No abych nekecala - bolí to, ale strašně rychle se to všechno zapomene, neboj :) Po šestinedělí už jsem normálně začínala cvičit, takže to nebylo tak hrozné. Ale břicho mi ještě občas teď, po 10ti měsících přijde u jizvy necitlivé. Původně jsem chtěla taky částečnou narkózu, ale nakonec to bylo tak narychlo, že mi dali celkovou. Jednorázovky každopádně potřebuješ, protože očistky máš tak jako tak. Vložky většinou mají v porodnici... Myslím, že nic jiného než při normálním porodu nepotřebuješ. Jen nějaké mýdlo - nejlépe dětské, na tu jizvu..., ale to mají s sebou i ostatní. Tak hodně štěstí, no a třeba se ti miminko ještě otočí :) Klára
ahoj, přesně takhle jsem to měla já. Kočičce se prostě nechtělo otočit a tak mi naplánovali císař na pátek 18.7., ale i tak chtěla na svět ještě dřív a tak mi v úterý 15.7. praskla voda, zažila jsem si kontrakce asi 2,5 hodiny a pak jsem porodila císařem. Bohužel jsem holčičku viděla poprvé až druhý den odpoledne, protože na JIP mi ji nepřivezli. Bála jsem se, že nebudu moct kojit, ale nebyl v tom nakonec žádný problém. Nic moc probuzení na JIPce, měla jsem hroznou zimnici a třes, ale zase se tam o mě stále starali a na bolest dávaj nějaké tlumící čípky a kapačky... Horší bylo druhý den - nejdřív se posadit, pak se dojít /za pomoci sestry/ umýt... Jizva zas tak nebolí, spíš máš bříško jako by ti ani nepatřilo, protože ti přeříznou nějaké nervy... a člověk se dlouho bojí narovnat... Nemůžeš se moc smát a špatně se zvedá z postele, ale každým dnem se to o moc zlepšuje... No abych nekecala - bolí to, ale strašně rychle se to všechno zapomene, neboj :) Po šestinedělí už jsem normálně začínala cvičit, takže to nebylo tak hrozné. Ale břicho mi ještě občas teď, po 10ti měsících přijde u jizvy necitlivé. Původně jsem chtěla taky částečnou narkózu, ale nakonec to bylo tak narychlo, že mi dali celkovou. Jednorázovky každopádně potřebuješ, protože očistky máš tak jako tak. Vložky většinou mají v porodnici... Myslím, že nic jiného než při normálním porodu nepotřebuješ. Jen nějaké mýdlo - nejlépe dětské, na tu jizvu..., ale to mají s sebou i ostatní. Tak hodně štěstí, no a třeba se ti miminko ještě otočí :) Klára