Přidat komentář

Ahojky, buď ráda, že na kleště nedošlo. Stejně by to nepomohlo, co se mělo stát se stalo. Vidíš, že u nás kleště stejně nepomohli. Doktoři jsou hold mistři světa, opravdu je to na štěstí, na koho natrefíš. Já sice měla u porodu vedoucího doktorů, nikoliv někoho mladého, což mě mrzí, třeba by se komplikací mladý doktor zalekl a řešil by situaci jinak. Zato ten zkušený doktor měl přístup, že nad něj není.....to už je fuk, teď snad už budeme mít štěstí. Zatím tomu tak bylo, byšli nám lázně hodně brzy, ručka jde pomalu k lepšímu, i když mám teď pocit, že jsme na mrtvém bodě. No třeba to pak bude skok. Matýsek se mi začal zvedat na kolínka, natahovat po nábytku, tak třeba začne i lézt. No, s jeho vývojem já stejně nic nenadělám, tak mohu jen koukat a doufat. K těm kleštím: tehdy mi na pohotovosti řekla doktorka, že jsme po kleštích dopadli ještě dobře, že bývají pak hodně děti hluší, tak si říkám, zlatá paréza, i když to nesnáším stejně jako cokoliv jiného, co by moje pusinky omezovalo. Matýsek si však neuvědomuje, že je něco jinak, vždyť se tak přece narodil....Pa K.