Laurinka je šikulka :one:, jak krásně leze, my se teprv začínáme plazit. A to jídlo se snad brzy podá ;) . V tomhle vedru není nikomu dvakrát do jídla. A teď k Ashley. Když se narodil syn, měly jsme fenu a ona neměla ráda děti (zradily ji) a do toho taky žárlila, takže jsem je pořád hlídala. Jak fenu, tak kluka a oběma jsem říkala, co můžou a co ne. A pořád jsem je chválila. Hlavně fenu. Snažila jsem se vždycky předvídat, co zrovna který z nich udělá a zabránit jakékoli kolizi dřív než stihli svůj plán realizovat. Např. všimla jsem si, že malý natahuje ruku a bude ji chtít tahat, tak jsem ho za ni chytla a říkala mu, že to nesmí, že by to pejska bolelo a současně jsem od něj fenu odlákala dál, aby na ni nedosáhnul. Když za námi přišla, když jsme si hrály, tak jsem ji pohladila a začala si povídat i s ní a zapojit ji do hry a zároveň jsem učila malého, jak ji hladit a ji jsem při tom chválila, za trpělivost. A tak se mi postupně povedlo, že syn k ní byl opatrný a měl z ní respekt a ona ho většinou jen pozorovala z povzdálí a hlídala a když se jí něco nelíbilo, tak se sebrala a šla na místo. Ale napadlo mě ještě, jestli by ta vaše psina nemohla mít třeba falešnou březost, ale to samozřejmě záleží na okolnostech a ty já neznám, takže to je opravdu jen nápad. To pak právě bývají taky takové. Tahají hračky, jsou lítostivé a mazlivé, dělají si pelíšek ... a vypadají, že samy neví, co chtějí. Tak držím palce, ať se Laurinka rozbaští a s Ashley ať jsou brzo kámošky. :a:
In reply to Ahoj holky,tak jsem o nás by MarcelínaD.
Laurinka je šikulka :one:, jak krásně leze, my se teprv začínáme plazit. A to jídlo se snad brzy podá ;) . V tomhle vedru není nikomu dvakrát do jídla.
A teď k Ashley. Když se narodil syn, měly jsme fenu a ona neměla ráda děti (zradily ji) a do toho taky žárlila, takže jsem je pořád hlídala. Jak fenu, tak kluka a oběma jsem říkala, co můžou a co ne. A pořád jsem je chválila. Hlavně fenu. Snažila jsem se vždycky předvídat, co zrovna který z nich udělá a zabránit jakékoli kolizi dřív než stihli svůj plán realizovat. Např. všimla jsem si, že malý natahuje ruku a bude ji chtít tahat, tak jsem ho za ni chytla a říkala mu, že to nesmí, že by to pejska bolelo a současně jsem od něj fenu odlákala dál, aby na ni nedosáhnul. Když za námi přišla, když jsme si hrály, tak jsem ji pohladila a začala si povídat i s ní a zapojit ji do hry a zároveň jsem učila malého, jak ji hladit a ji jsem při tom chválila, za trpělivost. A tak se mi postupně povedlo, že syn k ní byl opatrný a měl z ní respekt a ona ho většinou jen pozorovala z povzdálí a hlídala a když se jí něco nelíbilo, tak se sebrala a šla na místo.
Ale napadlo mě ještě, jestli by ta vaše psina nemohla mít třeba falešnou březost, ale to samozřejmě záleží na okolnostech a ty já neznám, takže to je opravdu jen nápad. To pak právě bývají taky takové. Tahají hračky, jsou lítostivé a mazlivé, dělají si pelíšek ... a vypadají, že samy neví, co chtějí.
Tak držím palce, ať se Laurinka rozbaští a s Ashley ať jsou brzo kámošky.
:a: