právě jsem se přelouskala tvými písmenkami o tom, že manžel (přítel) se ti nezapojuje do prací s malým, ať už je dná o cokoliv. Psala jsi že moc pracuje. Můžu se zeptat jak moc pracuje a jaká je jeho pracovní doba a náplň? Pracuje i o víkendech?
Já když jsem přišla z porodnice domů, tak Olda taky nijak nereagoval na to, že by měl pomáhat se vším, nebo aspoň se nějak zapojit. S koupáním mi pomáhala mamka nebo ségra a Olda se koukal. Když poprvé Verunku vyslékal, než jsem si nachystala pyžamko, tak ji chuděrku málem oběsil, neboť místo aby jí ručičky z body dal dolů z rukávů, tak ji ruce prostrčil kolem výstřihu a pak se divil, proč jí to nemůže vysléct :s: po tom co jsem mu to ukázala tak už dobrý :) Šestinedělí bylo pro mě hrozné, neboť Verunka měla stavy, kdy se po probuzení na jídlo uspávala až 4 hodiny. Já pak po 4 hodinách zalehla a než jsem zabrala už znovu vstávala, takže jsem byla nevyspalá, otrávená, unavená bez síly a ještě i ubrečená, neboť to bylo nad mé síly a když jsem se podívala na svého spícího Oldu tak jsem měla vztek!!! Vždy jsem si říkala děcko vytvořit to umí každej debil, ale postarat se o něj to už je jen na nás matkách nebo co?!! Sem tam mi v tom šestinedělí pomohl, ale nic moc. Ke všemu mě bolela při větší námaze jizva, takže jsem byla fakt KO po celodenním zápřahu. Víkendy mi někdy mamka Verunku na 2 hodinky pohlídla a já si šla lehnout a odpočnout, ale jinak všechno bylo na mě. Po tom co Verunka měla měsíc za sebou a šestinedělí jsem přetrpěla, tak jsem řekla dost a Oldu začala zapojovat. nenápadně ale hodně :) V noci když jsem byla už KO, tak jsem mu prostě tvrdě řekla, že při dalším probuzení vstává on. No je jasný, že když malá se probudila a začala plakat tak vedle mě se nic nehýbalo, tak jsem do něho žduchla a říkám: Vstávej Verunka má hlad. A on vstal a pak ji i uspal. Tak jsme začínali. Teď už je to tak že pokaždé v noci mi udělá pro malou jídlo, než ho nachystá ji ji vytáhnu z postýlky, přebalím a pak jen nakrmím a uspím. Je to otázka max.15 minutek i s jídlem a uspáváním. Asistuje mi při koupání, když odněkud přijedeme, tak si ji veme , vysleče, přesleče. Přebaloval jen jednou a raději jsem ho od toho vyhodila jinak by se malá pročůrala :) takže dá se říct že už dělá vše co já, jen ji sám nekoupe a nepřebaluje. On vstává do práce v 6.30 (ohřeje mi vodu na UM) a domů se vrací po 20 hodině. Je zázrak když dojede třeba o půl osmé. Dělá automechanika a s bráchou mají vlastní firmu, víkendy tráví na našem domečku. Takže většinou je taky veškerá péče jen na mě, ale jakmile dorazí domů tak ho zapojím ať je sebevíc unavený, vždy se zapojí rád. Večerní uspávání je většinou na mě, takže já do koupelny chodím někdy kolem 22 hodiny neboť Verča usíná mezi 21.30 - 23 hodinou. Dřív nemám čas. V neděli pokud nejde na stavbu, tak si malou veme a já většinou spím skoro do oběda :) takže den kdy se pořádně prospím je jen neděle :) Ale jinak si už nemůžu stěžovat že by se o malou nestaral a nevěnoval se jí. Kdyby se jí po večerech nevěnoval, tak tady večer nemůžu ani sedět :) hraje si s ní, povídá, nakrmí. Je to prostě moje zlatíčko. Kdyby mi nepomáhal tak jsem asi už v háji s nervama. Neboť i to co nás všechno postihuje mi pomáhá přejít. Tak zkus nějakou metodu na toho tvýho taky udělat a snad to půjde. Ať se ti nevymlouvá na to že je unavený z práce, nebo že vstává do práce brzo. Ty taky vstáváš a za celý den toho máš plný zuby, tak ať se taky trochu stará, je to jeho syn tak ať pak nelituje že mu rychle vyrostl.
Ahojky Leni,
právě jsem se přelouskala tvými písmenkami o tom, že manžel (přítel) se ti nezapojuje do prací s malým, ať už je dná o cokoliv. Psala jsi že moc pracuje. Můžu se zeptat jak moc pracuje a jaká je jeho pracovní doba a náplň? Pracuje i o víkendech?
Já když jsem přišla z porodnice domů, tak Olda taky nijak nereagoval na to, že by měl pomáhat se vším, nebo aspoň se nějak zapojit. S koupáním mi pomáhala mamka nebo ségra a Olda se koukal. Když poprvé Verunku vyslékal, než jsem si nachystala pyžamko, tak ji chuděrku málem oběsil, neboť místo aby jí ručičky z body dal dolů z rukávů, tak ji ruce prostrčil kolem výstřihu a pak se divil, proč jí to nemůže vysléct :s: po tom co jsem mu to ukázala tak už dobrý :) Šestinedělí bylo pro mě hrozné, neboť Verunka měla stavy, kdy se po probuzení na jídlo uspávala až 4 hodiny. Já pak po 4 hodinách zalehla a než jsem zabrala už znovu vstávala, takže jsem byla nevyspalá, otrávená, unavená bez síly a ještě i ubrečená, neboť to bylo nad mé síly a když jsem se podívala na svého spícího Oldu tak jsem měla vztek!!! Vždy jsem si říkala děcko vytvořit to umí každej debil, ale postarat se o něj to už je jen na nás matkách nebo co?!! Sem tam mi v tom šestinedělí pomohl, ale nic moc. Ke všemu mě bolela při větší námaze jizva, takže jsem byla fakt KO po celodenním zápřahu. Víkendy mi někdy mamka Verunku na 2 hodinky pohlídla a já si šla lehnout a odpočnout, ale jinak všechno bylo na mě.
Po tom co Verunka měla měsíc za sebou a šestinedělí jsem přetrpěla, tak jsem řekla dost a Oldu začala zapojovat. nenápadně ale hodně :) V noci když jsem byla už KO, tak jsem mu prostě tvrdě řekla, že při dalším probuzení vstává on. No je jasný, že když malá se probudila a začala plakat tak vedle mě se nic nehýbalo, tak jsem do něho žduchla a říkám: Vstávej Verunka má hlad. A on vstal a pak ji i uspal. Tak jsme začínali. Teď už je to tak že pokaždé v noci mi udělá pro malou jídlo, než ho nachystá ji ji vytáhnu z postýlky, přebalím a pak jen nakrmím a uspím. Je to otázka max.15 minutek i s jídlem a uspáváním. Asistuje mi při koupání, když odněkud přijedeme, tak si ji veme , vysleče, přesleče. Přebaloval jen jednou a raději jsem ho od toho vyhodila jinak by se malá pročůrala :) takže dá se říct že už dělá vše co já, jen ji sám nekoupe a nepřebaluje. On vstává do práce v 6.30 (ohřeje mi vodu na UM) a domů se vrací po 20 hodině. Je zázrak když dojede třeba o půl osmé. Dělá automechanika a s bráchou mají vlastní firmu, víkendy tráví na našem domečku. Takže většinou je taky veškerá péče jen na mě, ale jakmile dorazí domů tak ho zapojím ať je sebevíc unavený, vždy se zapojí rád. Večerní uspávání je většinou na mě, takže já do koupelny chodím někdy kolem 22 hodiny neboť Verča usíná mezi 21.30 - 23 hodinou. Dřív nemám čas.
V neděli pokud nejde na stavbu, tak si malou veme a já většinou spím skoro do oběda :) takže den kdy se pořádně prospím je jen neděle :) Ale jinak si už nemůžu stěžovat že by se o malou nestaral a nevěnoval se jí. Kdyby se jí po večerech nevěnoval, tak tady večer nemůžu ani sedět :) hraje si s ní, povídá, nakrmí. Je to prostě moje zlatíčko. Kdyby mi nepomáhal tak jsem asi už v háji s nervama. Neboť i to co nás všechno postihuje mi pomáhá přejít.
Tak zkus nějakou metodu na toho tvýho taky udělat a snad to půjde. Ať se ti nevymlouvá na to že je unavený z práce, nebo že vstává do práce brzo. Ty taky vstáváš a za celý den toho máš plný zuby, tak ať se taky trochu stará, je to jeho syn tak ať pak nelituje že mu rychle vyrostl.
Držím ti palečky :)
Lenča s Verunkou