Náš prvorozený měl snad na zádech knoflík, který se po položení do postýlky zmáčknul a spustil řev. :§) Zkoučela jsem všechno možné - kojení v zavinovačce, aby byl pořád v teple a neprobudil se odložením do studené postýlky, kojení na podložce do postýlky... Za chvilku vždycky zjistil, že je v postýlce a spustil brekot. Nakonec jsem to vzdala a spal se mnou, jinak bych se vůbec nevyspala. Pak se narodil mladší a ten spal úplně sám v postýlce od začátku. V duchu jsem se omlouvala ostatním maminkám, o kterých jsem si myslela, že kecají, že jejich dítě spí samo. Opravdu takové děti existují :s: . Prostě je každý jiný. I babičky pochopily, že jsme staršího nerozmazlili, jen prostě potřeboval být víc s námi a mít jistotu (to mu vydrželo dodnes - ještě ve skoro 7 letech občas k ránu zajde k nám do postele se přitulit), z mladšího zase roste pěkný samorost. No a dudlíky jsme nepotřebavali ani u jednoho - nechtěli je, máma byla lepší dudlík, než kus silikonu :cc):
Náš prvorozený měl snad na zádech knoflík, který se po položení do postýlky zmáčknul a spustil řev. :§) Zkoučela jsem všechno možné - kojení v zavinovačce, aby byl pořád v teple a neprobudil se odložením do studené postýlky, kojení na podložce do postýlky... Za chvilku vždycky zjistil, že je v postýlce a spustil brekot. Nakonec jsem to vzdala a spal se mnou, jinak bych se vůbec nevyspala. Pak se narodil mladší a ten spal úplně sám v postýlce od začátku. V duchu jsem se omlouvala ostatním maminkám, o kterých jsem si myslela, že kecají, že jejich dítě spí samo. Opravdu takové děti existují :s: . Prostě je každý jiný. I babičky pochopily, že jsme staršího nerozmazlili, jen prostě potřeboval být víc s námi a mít jistotu (to mu vydrželo dodnes - ještě ve skoro 7 letech občas k ránu zajde k nám do postele se přitulit), z mladšího zase roste pěkný samorost. No a dudlíky jsme nepotřebavali ani u jednoho - nechtěli je, máma byla lepší dudlík, než kus silikonu :cc):