Přidat komentář

Zdarec. Tak v první řadě se snažím hledat bezbariérový spoje a když nejsou, většinou beru Škubánka do klokanky. Já jsem totiž děsnej stydlín a je mi trapný si řikat o pomoc. Ale když už jsem jela s kočárkem obyčejným busem nebo tramvají, tak se vždycky někdo našel a pomoh. Sice u toho ty lidi někdy dělaj ksichty a nakonec mi pomáhaj starší ženský, který vědí, co to je nastupovat s kočárem a mladý chlapi čučej s rukama v kapsách, ale na zastávce jsem ještě nezůstala. Metro je v pohodě. Jsou tam jezdící schody nebo výtahy. Ale vždycky jezdím radši předem vyzkoušený trasy, kde vím, že se dostanu. Jo a nastupuju do posledního vagonu, posledních dveří, kde je místo pro kočárky, vozíky a kola :a: .

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky