je naprsot přirozené, že se bojíš! Porod je hrozně intimní věc, ale vezmi si, že tím na svět přivedeš úplně nového človíčka, dítě, které v tobě rostlo, které jsi vyživovala a které jste s partnerem s láskou stvořili. Ano, porod bolí, ale ta bolest je pak odměněna orhmonou radostí, kdy můžeš vidět a dotýkat se miminka, které jsi v sobě po celou tu dobu nosila. A jestli máš opravdu tak strašně velký strach z přirozeného porodu, tak se s tím svěř svému gynekologovi. Neboj, nebude se ti smát a ani tě odsuzovat (tedy, pokud je to správný a morální lékař), ale mohl by uvažovat o tom, že tě doporučí k císařskému řezu. K císaři se totiž přistupuje i v případě, kdy má žena opravdu panický strach z přirozeného poordu. jenže císařský řez je velkým rizikem pro matku i pro dítě, měla bys velkou jizvu, se kterou by mohly být problémy, je to přeci jen velký operační zákrok. Ale já myslím, že tak daleko to nedojde, prostě je toho na tebe teď moc a takhle "plašíš". to, že měla kamarádka horzný porod neznamená, že prožiješ stejné věci, naopak můžeš být příjemně překvapená jak postupem porodu, tak třeba přístupem personálu. Zjisti si o porodnici, kde chceš rodit všechny možné informace, domluv se třeba na prohlídce porodních sálů a svěř se jim se svou obavou. Věř, že ti nikdo nebude svévolně porod komplikovat, lékaři i porodní asistentky budou dělat jen to, co bude nutné pro tebe a pro dítě. Moc bych ti doporučila, abys začla chodit na nějakou přípravku k porodu, tam tě naučí správně dýchat a zbaví tě tak nejistoty. A to, že tě štve, že jsi doma sama, zatímco přítel oobčas zajde do hospody, to, že si plánuje na léto fesťáky, zatímco ty víš, že budeš v létě s miminkem, je úplně normální pocit. já jsem prakticky na celé těhotenství sama, je to sice nepříjemné a občas to fakt obrečím, ale to hodně dělají hormony. Neboj se, zvládneš to, uvnitř jsi silná ženská, kterou prostě jen teď přepadly obavy.
je naprsot přirozené, že se bojíš! Porod je hrozně intimní věc, ale vezmi si, že tím na svět přivedeš úplně nového človíčka, dítě, které v tobě rostlo, které jsi vyživovala a které jste s partnerem s láskou stvořili. Ano, porod bolí, ale ta bolest je pak odměněna orhmonou radostí, kdy můžeš vidět a dotýkat se miminka, které jsi v sobě po celou tu dobu nosila. A jestli máš opravdu tak strašně velký strach z přirozeného porodu, tak se s tím svěř svému gynekologovi. Neboj, nebude se ti smát a ani tě odsuzovat (tedy, pokud je to správný a morální lékař), ale mohl by uvažovat o tom, že tě doporučí k císařskému řezu. K císaři se totiž přistupuje i v případě, kdy má žena opravdu panický strach z přirozeného poordu. jenže císařský řez je velkým rizikem pro matku i pro dítě, měla bys velkou jizvu, se kterou by mohly být problémy, je to přeci jen velký operační zákrok.
Ale já myslím, že tak daleko to nedojde, prostě je toho na tebe teď moc a takhle "plašíš". to, že měla kamarádka horzný porod neznamená, že prožiješ stejné věci, naopak můžeš být příjemně překvapená jak postupem porodu, tak třeba přístupem personálu. Zjisti si o porodnici, kde chceš rodit všechny možné informace, domluv se třeba na prohlídce porodních sálů a svěř se jim se svou obavou. Věř, že ti nikdo nebude svévolně porod komplikovat, lékaři i porodní asistentky budou dělat jen to, co bude nutné pro tebe a pro dítě. Moc bych ti doporučila, abys začla chodit na nějakou přípravku k porodu, tam tě naučí správně dýchat a zbaví tě tak nejistoty.
A to, že tě štve, že jsi doma sama, zatímco přítel oobčas zajde do hospody, to, že si plánuje na léto fesťáky, zatímco ty víš, že budeš v létě s miminkem, je úplně normální pocit. já jsem prakticky na celé těhotenství sama, je to sice nepříjemné a občas to fakt obrečím, ale to hodně dělají hormony. Neboj se, zvládneš to, uvnitř jsi silná ženská, kterou prostě jen teď přepadly obavy.