Holky díky moc za vaše rady. Nechci abyste si myslely, že jsem krkavčí matka. Já jí tam nenechám řvát moc dlouho, po kojení jí mám dlouho v náručí a pak jí dám do postýlky a to někdy spustí a pak jí stejně jdu přebalit a nakojit, i když je to třeba hodinka po kojení.Právě proto jsem napsala, abych se dozvěděla, jak to máte vy. Prostě nabrat rady od maminek, které mají třeba starší děti a ví, co se jim "vyplatilo". Jenže jsem zas toho názoru, že když je fakt "protivná", nezajímají jí hračky, nošení, prostě nic nezabírá, tak jí prostě dám do postýlky, ať se vzteká tam. Myslím, že je důležité rozlišit pláč a pláč, jak tu některé psaly. To už poznám. Ale vztekat se může i v postýlce. Já nevím, ale naučit si dítě na to, že spí jenom v kočárku, to je podle mě pěkná otročina. Já tu jsem taky pro mojí berušku a snesla bych jí modré z nebe, ale tohle bych nechtěla. Tak stejně, jako jí neukolébávám večer ke spánku. Nejdřív párkrát zaplakala, abych jí měla v náručí, ale pak stejně usnula a doteď usíná sama v postýlce a nemyslím, že by tím strádala. Položím jí do postýlky, jsem tak chvilku s ní a když vidím, že si tře očička a chce spinkat, tak jí nechám a jdu pryč. Ale jinak je přes celý den s námi, hodně se jí věnujeme a už asi dva dny jsem upustila od toho režimu a když na ní vidím, že je unavená a tře si očička, tak jí dám do postýlky a zatím pokaždé zabrala. Takže za radu, abych upustila od režimu, moc děkuji! :) V ostatních odpovědích jsem si našla to, co mi sedí nejvíc. Asi na celkovou změnu má vliv ten režim, že od něho upustím a aspoň jedno řvaní za den máme za námi. Ale v těch pět je to prostě vztekání a to jí v té postýlce nechávám. většinou stejně usne anebo jí nakojím a to pak usne určitě, ale mám pocit, jakoby se vztekat chtěla.
Holky díky moc za vaše rady. Nechci abyste si myslely, že jsem krkavčí matka. Já jí tam nenechám řvát moc dlouho, po kojení jí mám dlouho v náručí a pak jí dám do postýlky a to někdy spustí a pak jí stejně jdu přebalit a nakojit, i když je to třeba hodinka po kojení.Právě proto jsem napsala, abych se dozvěděla, jak to máte vy. Prostě nabrat rady od maminek, které mají třeba starší děti a ví, co se jim "vyplatilo". Jenže jsem zas toho názoru, že když je fakt "protivná", nezajímají jí hračky, nošení, prostě nic nezabírá, tak jí prostě dám do postýlky, ať se vzteká tam. Myslím, že je důležité rozlišit pláč a pláč, jak tu některé psaly. To už poznám. Ale vztekat se může i v postýlce.
Já nevím, ale naučit si dítě na to, že spí jenom v kočárku, to je podle mě pěkná otročina. Já tu jsem taky pro mojí berušku a snesla bych jí modré z nebe, ale tohle bych nechtěla. Tak stejně, jako jí neukolébávám večer ke spánku. Nejdřív párkrát zaplakala, abych jí měla v náručí, ale pak stejně usnula a doteď usíná sama v postýlce a nemyslím, že by tím strádala. Položím jí do postýlky, jsem tak chvilku s ní a když vidím, že si tře očička a chce spinkat, tak jí nechám a jdu pryč. Ale jinak je přes celý den s námi, hodně se jí věnujeme a už asi dva dny jsem upustila od toho režimu a když na ní vidím, že je unavená a tře si očička, tak jí dám do postýlky a zatím pokaždé zabrala. Takže za radu, abych upustila od režimu, moc děkuji! :) V ostatních odpovědích jsem si našla to, co mi sedí nejvíc. Asi na celkovou změnu má vliv ten režim, že od něho upustím a aspoň jedno řvaní za den máme za námi. Ale v těch pět je to prostě vztekání a to jí v té postýlce nechávám. většinou stejně usne anebo jí nakojím a to pak usne určitě, ale mám pocit, jakoby se vztekat chtěla.