ahoj žanet, mě jeden čas křičel malej děsně a tak nějak jsem si na to zvykla, ačkoliv to zní divně. už mě to málokdy rozhodí. a vůbec se nenechám když jsme někde venku, když vříská v kočáru, to jsem absolutně klidná, ani nevím proč...asi bych sjela každýho kdo by mi něco řekl - lidi v krámu tam nepřišli relaxovat, nebo jo? :00: ale samozřejmě je to taky tím, že už poznám proč brečí a když usoudím, že to není tak hrozný, tak mě to nechá v klidu, když vím, že je to proto, že ho něco bolí, tak to samozřejmě bolí i mě a snažím se mu pomoct - ale ono to vždycky nejde, že? taky jsem vypozorovala, že když je vzteklej a já zůstanu v klidu, tak ho to mnohem dřív přejde...dřív mi křičel, kdykoliv jsem ho položila, pak přišel na to, že ho prostě nezvednu a nechám křičet, akorát k němu přijdu a mluvím na něj, pohladím ho a nechám ho tam. tak přestal kvůli tomu vřískat, teď už mě jenom hypnotizuje a mává rukama nohama že chce zvednout a mračí se, ale nekřičí...
ahoj žanet, mě jeden čas křičel malej děsně a tak nějak jsem si na to zvykla, ačkoliv to zní divně. už mě to málokdy rozhodí. a vůbec se nenechám když jsme někde venku, když vříská v kočáru, to jsem absolutně klidná, ani nevím proč...asi bych sjela každýho kdo by mi něco řekl - lidi v krámu tam nepřišli relaxovat, nebo jo? :00: ale samozřejmě je to taky tím, že už poznám proč brečí a když usoudím, že to není tak hrozný, tak mě to nechá v klidu, když vím, že je to proto, že ho něco bolí, tak to samozřejmě bolí i mě a snažím se mu pomoct - ale ono to vždycky nejde, že? taky jsem vypozorovala, že když je vzteklej a já zůstanu v klidu, tak ho to mnohem dřív přejde...dřív mi křičel, kdykoliv jsem ho položila, pak přišel na to, že ho prostě nezvednu a nechám křičet, akorát k němu přijdu a mluvím na něj, pohladím ho a nechám ho tam. tak přestal kvůli tomu vřískat, teď už mě jenom hypnotizuje a mává rukama nohama že chce zvednout a mračí se, ale nekřičí...