hodně záleží i na tom, jaký "denní režim" měl pes do doby, než přišlo na svět mimi... My máme doma hodně velkou hyperaktivku hyperaktivního plemene, která potřebuje pořád něco dělat a samozřejmě s náma a ikdyž bydlíme na vesnici, bydlí s námi v domě. Protože přítel je většinou přes týden pracovně mimo domov, tak nějak ji "psychicky" připravuji na to, že alespoň po přechodnou dobu bude muset snést méně naší pozornosti a hlavně, že na ni nebudu mít tolik času. Přiznám se, že zkouším co vydrží :°: Nechávám jí déle samotnou na chodbě, ikdyž jsme doma, na což nebyla zvyklá apod. Kolikrát jsme se sbalili a byli celé odpoledne venku, na cvičáku, výstavy, výlety apod., což asi hned tak po porodu nepůjde. Každopádně, ikdyž psi jsou naším životem a vždycky budou (a to doslova), dítě má absolutní přednost + zásada, kterou dodržuji od jakživa u dětí sourozenců a známých - psa nikdy nenechat o samotě s dítětem.
Jezevčíci jsou tvrdohlavci, ale nesmírně vnímavý, naše 16ti letá jezevčice (vydupaná mnou a mojí sestrou, když jsme byly děti a stále žijící u našich) od mala neměla moc v lásce cizí odrostlé děti, ale když uviděla nemluvně, to byla jiná, lehla si někde poblíž něho a když mimčo zaplakalo, pospíchala za tím, kdo byl nejblíž a upozorňovala - lepší než elektronická chůvička.
Přeji ti, ať je vše OK a ať z nich vyrostou "parťáci" :ww:
hodně záleží i na tom, jaký "denní režim" měl pes do doby, než přišlo na svět mimi... My máme doma hodně velkou hyperaktivku hyperaktivního plemene, která potřebuje pořád něco dělat a samozřejmě s náma a ikdyž bydlíme na vesnici, bydlí s námi v domě. Protože přítel je většinou přes týden pracovně mimo domov, tak nějak ji "psychicky" připravuji na to, že alespoň po přechodnou dobu bude muset snést méně naší pozornosti a hlavně, že na ni nebudu mít tolik času. Přiznám se, že zkouším co vydrží :°: Nechávám jí déle samotnou na chodbě, ikdyž jsme doma, na což nebyla zvyklá apod. Kolikrát jsme se sbalili a byli celé odpoledne venku, na cvičáku, výstavy, výlety apod., což asi hned tak po porodu nepůjde. Každopádně, ikdyž psi jsou naším životem a vždycky budou (a to doslova), dítě má absolutní přednost + zásada, kterou dodržuji od jakživa u dětí sourozenců a známých - psa nikdy nenechat o samotě s dítětem.
Jezevčíci jsou tvrdohlavci, ale nesmírně vnímavý, naše 16ti letá jezevčice (vydupaná mnou a mojí sestrou, když jsme byly děti a stále žijící u našich) od mala neměla moc v lásce cizí odrostlé děti, ale když uviděla nemluvně, to byla jiná, lehla si někde poblíž něho a když mimčo zaplakalo, pospíchala za tím, kdo byl nejblíž a upozorňovala - lepší než elektronická chůvička.
Přeji ti, ať je vše OK a ať z nich vyrostou "parťáci" :ww: