Ach jo
Ahoj,
jak jsem už psala dřív, tak miminko nebylo plánované. Já se na něj ale těším i tak...
Bohužel můj přítel...teď bych asi měla použít "bývalý" se k tomu postavil naprosto neuvěřitelně. Byli jsme spolu 7 let, mně je 27, on je o dva roky starší. V poslední době jsme měli problémy, nevěděli jsme přesně jak dál, oba jsme se trochu trápili. Domluvili jsme se, že budeme spolu chodit do poradny...ani jednou mu to zatím nevyšlo.
Když jsem mu oznámila, že jsem těhotná, jeho první reakce byla, že si to nesmím nechat...Myslela jsem, že je jen v šoku a že v závěru se k tomu postaví. Druhý den jsme se strašně hádali, dokonce mě obvinil z toho, že to dítě chci, jen abych ho přitáhla zase zpátky. A že se mi omlouvá, ale s dítětem vlastně nechce mít nic společného.
Dva dny na to obrátil...že ok, že se teda pokusí, že se omlouvá za to co mi řekl atd...
No a včera přišel opět s tím, že to nezvládá, že takhle nemůže žít a podobný kecy. Takže to vzdal, ale já přesně nevím co to znamená. Teď už nejde dávat věcem volný průběh, potřebuju mít nějakou jistotu. Ať se rozhodne jak chce, ale já potřebuju vědět, na co se mám připravit.
No, chtěla jsem se jen vykecat, jsem toho teď plná...tak to potřebuju dostat ven. Rodičům to říct teď nemůžu, protože se obávám, že táta by s ním udělal krátkej proces. A pak už by nešlo vrátit fakt nic. Jen teď nevím úplně přesně, co mám dělat.
Ahoj Petuli, to je dost hrozné.
Znám případy, kdy ti chlapi obrátili až po porodu, ale nevím,jestli to stojí za to. Asi to není úplně dobrý člověk, možná by jen působil problémy, kdyby s váma zůstal, ale to musíš vědět nejlíp ty. Určitě to cítíš, co máš dělat.
Jak píšou holky, teď jsi pro sebe nejdůležitější ty a buď sobec.
M.
Jediná jistota jsi TY sama a teď to tvoje maličké. Pokud Ti jednou řekl, co píšeš, mohl by Ti to časem vracet daleko hůř. Budeš šťastná i sama, až se ti to narodí :h:
Držím palce a mysli především na to druhé srdíčko v sobě :h:
no tady se moc radit nedá jen se tu pěkně vypovídej uleví se ti a miminko si nech nenech se zvyklat mohla by jsi toho později litovat ale kdybych byla ve tvé kůži taky bych asi chtěla vědět na čem jsem asi se budeš muset do té debaty pustin než být neustále v nejistotě a nechat si to říct na rovinu je lepší to vědět hned
Bohužel i tohle se někdy stává. Chlapi jsou někdy strašné máčky. Pokud ten vztah stál za prd i před tím, tak bych asi neváhala a začala se připravovat na roli svobodné matky. Třeba si to časem rozmyslí (i takové tu byly případy a happyend nastane, ale je lépe stát pevně nohama na zemi, než mít hlavu v oblacích s tím: Co kdyby?). Rodičům to řekni až po 16. týdnu, kdy je větší jistota, že bude vše ok. Budeš mít testy na vady a i riziko samovolného potratu je menší. Tvoji situaci ti vážně nezávidím, ale jak to čtu, tak vidím, že jsi holka chytrá a poradíš si i bez něj. Držím ti pěstičky, ať to dobře zvládneš a ať jste oba moc a moc zdraví. Dávej na sebe pozor. Třeba se ještě vše v dobré obrátí!!! :k:
Ahoj Petuli, já bych udělala ráznej proces s tím tvým. Kdy chce mít vlastně děti, až mu bude 50 :? Ale mě se to kecá viď, já vím. Pokud to jen trochu půjde, tak si to miminko nech, vždyť je to zázrak. Přeju ti, aby to dopadlo co nejlíp pro tebe i to malý co si nosíš v bříšku :e):
Samozřejmě ti nemůžu radit co máš nebo nemáš dělat, protože jen ty víš v jaké si teď situaci, ale asi by pro mě bylo hlavní že čekám miminko a že se na něj moc těším a užívat si to s tatínkem nebo bez tatínka. Každopádně si to nikým a ničím nenechat zkazit. Mysli na to maličké.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
