2,5 letý stydlín a mamánek prosím o radu
Ahoj holky, potřebovala bych prosím poradit, mám 2,5 letého chlapečka, velikého stydlína, tedy aspon za poslední půl rok. Vždycky byl stydlivější, třeba když mu byl rok a přišlo k němu nějaké dítě, i stejně staré, tak začal plakat, tak jsem s ním začala chodit hned od roka do babyclubu, aby si na děti zvykal, pár měsíců se to zdálo dobré, sice při konfliktech brečel a nechal si vždycky všechno sebrat a tak, ale zdálo se, že si na děti zvyknul, jenže padnul mu 2 rok, a začalo to nanovo, žádné dítě k němu nemůže přijít, nejvíc nesnáší jakýkoli tělesný kontakt, když mu třeba někdo chce udělat "nyny" nebo tak, to je vždycky scéna. Přitom ale na děti rád kouká, jak si hrají nebo tancují, to se vždycky směje, ale máma musí být všude s ním, za ručičku. Už mám z toho depku, ostatní maminky v babyclubu už na mně koukají divně, ale já nevím jak víc ho mám ještě zvykat? Za půl roku jde do školky a upřímně mně děsí jak tam bude fungovat. Navíc ještě skoro vůbec nemluví, jen pár slov, takže se s dětmi ani nedomluví. Někdo říká, že s tím nic neudělám, že to je prostě povaha, já fakt nevím. Nejsem žádná taková ta matka co ho dusí svojí láskou a tak, nejsem si vědoma že bych z něj nějakého mamánka dělala. Máte někdo podobnou zkušenost? Díky předem za Vaše příspěvky. Petra
nevím, proč se na tebe ostatní maminky dívají v babyclubu divně. Já s malým (28 měsíců) chodím do cvičení už rok a malej stejně chce chodit na všechny tanečky jen se mnou, nechce ostatním dětem podat ruku, tak ho nenutím. Má třeba kamarádku holčičku a té ruku venku normálně podá. Mě naopak teď trápí, že jeden jeho kamarád je takový agresivnější, pořád našemu bral hračky, bil ho, tahal ho atd., až se náš malej naštval a žduchnul do něho. Od té doby takhle žduchnul už do víc dětí :(
ahojky, já jsem jednou takového chlapečka hlídala... ve skupince asi 10-ti dětí ve věku od 2 do 3 let byl jediný takový zakřiknutý, kam jsme ho posadili, tam zůstal třeba celé dopoledne, s dětmi si moc nehrál, byl spíš takový tichý a vydržel si s jednou hračkou hrát hrozně dlouho... jeho maminka taky popisovalo to, co jsi sem napsala ty, měla strach, že bude plakat, ale za celou dobu se to nestalo ani jednou... je to už 5 let zpátky, nedávno jsem Honzíkovu maminku potkala v bance, ptala jsem se co malej a říkala, že naprosto v pohodě, že po půl roce ve školce nastal zlom a on se krásně sžil s ostatníma dětma, že teď už chodí teda do školy, ale že mu všechno jde, že je hodně šikovný a že nemá žádné problémy... takže bych se nebála!ono se to nějak vykrystalizuje! a mmchodem,, mám doma taky mamánka, který se neumí poprat o hračku a raději si ji nechá vzít a pak jde za mnou a pláče... ale do školky bude muset, to se nedá nic dělat...
Simče budou tři a mám to stejné. Dokonce se stýkáme s kamarádkama co mají děti ve stejným věku a nic. Vždycky jí řeknu: Dneska příjde Verunka a ona jásá a říká: Já chci aby přišla hned. No a pak příjde a nic. Nikdo na ní nesmí sáhnout. Když na ní sáhnou tak nebrečí, ale brání se. Já jí mám na sobě docela závislou. Beze mě si doma ani neprdne. Popravdě si myslím, že s tím nic neuděláme. V dětství to bude horor. V pubertě se nám to bude zase hodit. Já malou do školky letos ještě nedávám. Jsem totiž doma s dvouměsíční holčičkou a hodně moc doufám, že jí Barunka trochu pomůže se s dětma zblížit :°°//:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
AHoj holky, díky za povzbuzení a názory, trápí mně to právě o to víc, že kolem sebe máme právě spíš jen takové agresivnější děti. No do školky bude muset, takže doufám že se to zlomí. Ještě jednou děkuju. :a: Mějte se hezky. Petra