Žárlení sourozenců, výkyvy v chování
Ahoj, tak po dlouhé době jsem se rozhodla přihlásit se. Napadlo mě, že máte nebo jste některá měla podobný problém. Mám děti dost blízko od sebe, o 16 měsíců. Starší byl vždycky dost živé, paličaté a vzteklé dítě (z části po tátovi), mívá nevyzpytatelné chování, prostě drak, ale dost citlivej. Hodně brzo chodil, má velmi dobrou hrubou a jemnou motoriku, možná kvůli tomu malinko pozdějc začal sociálně dozrávat. Ta mladší to má zase naopak, pozdějc chodila, dřív mluvila. Starší míval vždy malinko výkyvy v chování, měla jsem podezření na lehčí ADHD, ale zase třeba u knížky vydrží, u pohádky taky i u kostek. No a zhoršuje se to v poslední době, to na sebe žárlej teda už vzájemně, víc však starší Tom. I když s jídlem zlobil už dřív. Cokoliv ho napadne, řekne, že nechce, začíná to se snídaní, pokračuje s tím, že se nechce před spaním vyčůrat, pak se pěkně vyčůrá do plíny, když jde po o odpočívat. Nehodlám pořád prát postel, tak mu ji zase dávám (na spaní). Nebo se nechce ráno převlíknout z pyžama, obout se ven... Mladší se po něm ve všem opičí. Nevím, jestli to, že se vrací do mladšího věku, časem odezní, jestli se s tím dá něco dělat nebo to nechat být, od rána je to o nervy, už to fakt dlouho nevydržim. Teď má jít starší do školky ( a Adélka pak od ledna - do jiné) v červenci s ním jdu k psychologovi. Teda tak trochu i se sebou :-) Jinak se snažím věnovat oběma, moc to nejde dát Tomáškovi víc času než Adélce, když se o ně starám téměř výhradně jen já. Je to na palici.
no tak třeba u nás to je tak, že starší - 5,5 let to má do teď :s: já nechci ven, tak nejdeme, ale já chci :00: já nechci kostíka, chci olmíka- druhý den dostane olmíka, já nechci olmíka, chci kostíka :s: prostě na vše opak :) já už ji beru takovou a neřeším, nechceš, nejez, nechceš jít, nechoď... sice pořád vše s kraválem, ale už mě to tak nevytáčí ;) a ve školce jediný problém není, už chodí společně s mladší ségrou, sotva zavřeme dveře od bytu, jak přijdeme domů a kravál :00: ve školce jsou v pohodě.
In reply to . by ssiissiinnkkaa
Tak s jídlem mi taky nic jinýho nezbejvá. Když to nechce, tak říkám, ať to nejí (ale on má třeba hlad a chce to sníst, jen prostě dělá fóry), pak to třeba sní, když ho nevidim :-) Ale já bych si přála klidný ráno, asi budu muset vstávat brzo, abych nabrala síly :-) No a pak teda s tím, že se nechce převlíct, obout, když někam musíme ven, před spaním vyčůrat a pak klíďo do plíny, to je hrůza. Uklidnila jsi mě, že v MŠ je to OK, mám naději!
však ona taky ten jogurt chce, prostě jen ze zvyku řekne, že ho nechce, jako se vším. Prostě pořád vše špatně, jen aby dělala nějaký problém. U nás snad klidné ráno neexistuje a ani klidný večer :s: a to samé s tím, když se má oblékat na ven, ale já nechci jít ven, ale já chci, ale já nechci... tak je to celou dobu než nevylezeme z domu :00: venku už je pak klid. Nevím proč jí to tak dlouho drží, je to otrava, ale co nadělám, neplatí na ní nic. Jj školka fakt pohoda, ale o to horší pak doma :s:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Tak díky za povzbuzení :-) Já vím, že je to do určité míry "normální", ale je to teda strašný, když se zabejčí a brečí v jednom kuse, že něco nechce, bez zjevných důvodů. Prostě asi zkouší. Já doufám, že se to nějak srovná postupně s nástupem do školky, změnou prostředí a tak. Anebo jestli si to bude kompenzovat potom odpoledne a večer... kdo ví. A jinak poklona, třetí už bych teda nezvládla, už ne takhle blízko od sebe. Já už ani třetí mít nemůžu, manžel má ještě dceru z prvního manželství a další dítě nechce, ani z ekonomickejch a dalších důvodů by to nešlo.