těhotenství

Ahoj maminky.
Už jsem se registrovala vloni v červnu, ale bohužel, po měsíci jsem začala silně krvácet, letěla jsem na pohotovost a den poté už byla nutná revize. Bylo mi řečeno, že se to stává celkem často.Teď se na nás usmálo štěstí podruhé, jsem v 6.týdnu, ale vůbec jsem nečekala, jak strašný strach mě každou noc bude budit ze spaní, až se nám to konečně zase povede. Jen trochu něco cítím a běžím na wc, jestli nekrvácím, také mě pobolívá v podbřišku, i když mi dr.řekla, že je to normální, mám někdy až panický strach, aby to znovu neskončilo špatně. Říkám si - poprvé se nepodařilo, proč by se mělo podařit podruhé. Je tu někdo, kdo má stejnou/podobnou zkušenost? Bojím se zbytečně?

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by Markéta Jelínková

můžeš. Žádný alkohol v tom není, je to jen vůně a příchuť :s: Větší problém je spíš to množství cukru, které takhle do sebe dostaneš, pokud si ho budeš dopřávat přehnaně často, jednou za čas žádná potravina neublíží ;)

a jinak pokud jde o zkušenosti s potratem, zažila jsem ho dvakrát, ani jednou jsem žádné objektivní příznaky neměla (žádné bolesti, žádné krvácení, dokonce mi i přetrvávaly těhotenské nevolnosti), poznalo se to jen podle ultrazvuku. Je dost běžné, že ženská jednou za život potratí, že se to stane víckrát, jsou spíš výjimky, takže máš o důvod víc věřit, že když to nedopadlo jednou, podruhé to klapne. Bohužel pro tebe ty výjimky s vícero takovými zážitky mají tendenci hromadit se na takovýchto stránkách a psát si o tom, takže holky jako ty pak mají pocit, že je potřeba hrabat se v tom a myslet negativně. Takže kašli na hledání článků o průšvihách a mysli pozitivně, nic lepšího pro své miminko udělat nemůžeš ;)

In reply to by ha.nka

Mockrát díky za odpověď. Já co jsem těhotná vůbec chuť na sladké nemám, tohle je poprvé, takže to s cukrem určitě nepřeženu. Ale horší je, že jsem v permanentním stresu z kočky, která se od září nenaučila chodit na záchůdek (máme byt a všude koberce), první dva měsíce jsem denně uklízela moč a výkaly po celém bytě, pak se sice naučila, ale začala mít průjmy a všechno mi to otírala o křesla a o postel, takže klidně po pěti dnech prát povlečení a teď, když jí konečně dali léčbu, která zabírá, zase se zbláznila a chodí všude, pomočila mi kabelku, nechala mi něco na práhu dveří i na ubruse, který byl v koši na prádlo připravený na praní. Pořád prosím manžela, abychom ji dali aspoň po dobu těhotenství někomu pohlídat, ale on ne a ne a ne a ještě mně nadává, co mě to napadlo. Ta "hygiena" v těhotenství mě dost ubíjí a on si nedá říct. A já nemám kam jít, s rodiči nejsem vůbec zadobře :(

Ahojky, opravdu se nesmíš takhle bát a myslet na to, to není dobré. Já jsem takhle špinění v 6 týdnu obrečela, protože když se vajíčko uhnízďuje a přirůstá, tak může být lehké zašpinění či trochu krve a taky jak se vytváří hlenová zátka. Všechno dobře dopadlo a břicho mě bolelo taky hodně a dlouho, ale to také přejde, než tě začne bolet znovu tvrdnutím a kopanci, ale to už je krásnější. Jako mám já dnes téměř 10ti měsíční štěstí, budeš i ty mít to svoje. Jen na to přestaň myslet, bude se ti líp spát a miminku v bříšku dařit. ;-) Držím palečky ať ti mimi krásně roste. :€O:

Určitě, neboj, nejsi v tom sama... Je to "boj", ale drž se!! Tentokrát bude určitě vše OK. Psychika je strašná mrška. Vlastně - když se to tak vezme - svým způsobem se odteď už budeš bát celý život :) Ale jak říkám - drž se, zkus se upínat na to hezké - těch škaredých věcí kolem nás, kterým se člověk nemůže vyhnout, je už tak dost, tak proč si v hlavě malovat další katastrofické scénáře... Ach jo, vesele se mi to píše, ale věř mi, že taky bojuju... Moc.. Hlavu vzhůru!
Můj příběh je trošku jiný, než mají holky pode mnou - já mám to nejkritičtější období teprve před sebou... Ale snažím se uklidňovat tím, že každé těhu je skutečně jiné (aspoň u mě se to 3x potvrdilo), tak MOC doufám, že už jsem si vše zlé vybrala...

Ahoj tvůj starch je naprosto normální. Ja loni o mimi taky přišla a letos jsem otěhotněla ve stejnou dobu, i termín mám jen o týden posunutý. jako ty lítám furt na záchod na kontrolu a pokaždé na kontrolu jdu s pocitem že budu odcházet s pláčem, no a už jsem ve 13tt. tekže nejkritičtější část je za námi. Tvé obavy jsou normální. ale nepoddávej se jim .pohlaď bříško a těš se na mimi.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka