tak nějak nijak

Jsem ráda, že jsem ti pomohla. Ale fakt se tím nestresuj. Jestli něco nebude v pořádku, tak si s tím tělo poradí tak, jak to bude nejlepší...kdyby se třeba miminko nějak špatně vyvíjelo, tak ho příroda sama zahubí. Je to krutý, ale přijde mi to lepší, než aby se těhotenství uměle udrželo a pak se narodilo postižené dítě. S tím se prostě musíme smířit, že to nastat může, i když to bude všechny bolet. Musíš věřit, že se nic nepokazí a všechno bude, jak má být. Vůbec si nepouštěj do hlavy ty myšlenky, že je něco špatně. Tím akorát ubližuješ sobě a miminku. Mám už léty prověřené, že čím víc se něčeho bojím, tím spíš se to stane!! Prostě se ty tvoje negativní myšlenky zhmotní a je z toho realita.
A obzvlášť špinění je v prvních 3 měsících naprosto normální. Neříkám, že já jsem z toho byla nadšená, ale naordinovala jsem si klidový režim a žádný stresy a všechno je dobrý Jen poslouchej svoje tělo a věř mu, ono je mnohem chytřejší než "my"!! Vždyť si třeba vem, jak je vůbec možný, že se stane takovej zázrak a zrodí se novej človíček z jedný jediný buňky. Jak ty množící buňky vědí, jakou budou mít funkci, kde maj být, čeho budou součástí...?to nikdo dodnes neví, doktoři ti akorát přibližně popíšou, co se děje, ale vlastně nevědí proč. Važ si toho zázraku:€s€: Já vím, zní to asi trochu idylicky, ale to jsem prostě já :s:
Tak pa a opatrujte se