Rozvod?! :-(

Ahoj holky! Vy mě neznáte, ale já sem chodím docela často. Musím se někomu svěřit, jsem nešťastná. Nemám ve zvyku soukromé věci s někým řešit – takže to nemohu říct rodičům ani kamarádkám. Manžel se chce se mnou dát rozvést. Myslím, že to myslí vážně :-( Máme skoro roční holčičku je to náš miláček. S manželem jsme spolu už přes 10 let. Malou oba moc milujeme, ale náš vztah už není, co býval. Je plný výčitek věcí z minulosti – právě z manželovi strany. Pořád něco vytahuje a řeší. Máme obrovský dluhy kvůli domu, který jsme si postavili. Já jsem na mateřské, on je na to sám. Ale to mi nevyčítá, tvrdí, že ho stahuju, že mám ze všeho strach, že mě za sebou táhne,jak železnou kouli. On že se bát nechce, že chce žít, radovat se. A já snad NE ? Je fakt, že jsem opatrná, že se ve věcech šťourám, ale to přece není taková hrozná charakterová vada, pro kterou by se se mnou měl rozejít...Jsem mu věrná – a ráda, respektuju ho a uznávám za spoustu věcí, porodila jsem nám zdravou krásnou holčičku, o kterou se dobře starám – jak sám tvrdí. ALE – prý jsem se na něj vždy vyprdla, když mě nejvíc potřeboval – já to tak ale nevnímám, jsem tu pro něho a vždy jsem ho moc milovala. Vím, že jsem spoustu věcí udělala špatně a opravdu se na ně vyflákla, ale ne vědomě tak, aby mu to mělo nějak ublížit.
V práci jsem vydělávala dost – kolem 50tis., ale naši spotřebu na živobytí – dluhy na dům, spořeba, jídlo, spoření potřebujeme tak 110 tis. měsíčně a skoro nic nezbývá. Vím, že jsou to pro některé z vás naprosto nepředstavitelné částky, ale většina našich peněz šla a jde na podělanej barák(není všechno zlato, co se třpytí – jak přesné). Je to pro něj nepříjemný tlak, když na všechno musí vydělat sám. On to ale vydělá, ale tvrdí, že když není šťastný, nemá pro to motivaci. Pro koho to má prý dělat?
Pro mě bylo vždy nejdůležitější, abychom byli šťastná rodina – jako asi pro každou ženskou. Mít hodně dětí - a to právě s ním. Vždy jsem si byla jistá, že k sobě patříme.
Má spoustu neduhů, jako každý z nás, ale já to nijak zvlášť neřeším. Ale často mu rozmlouvám věci, který chce udělat - já mám pocit, že jsou nebezpečný atp...však to už jsem psala, že ho tím štvu.
Nevím, co budeme s malou dělat. Když se rozejdeme, snad většinu věcí poplatíme, když prodáme dům. Ale neumím si to vůbec představit, začínat znovu bez něho, když jsme spolu tak dlouho a bylo nám spolu hezky. Neříkám, že vždycky kdoví jak krásně – zvláštně jsme si vždy na rozcestí v životě vybrali tu složitější a komplikovanější cestu. A vše zbytečné, alespoň, že mi zůstane malá. I když taky říkal, že mi ji nenechá, ale to snad vážně nemyslel.
Říkal, že to dnes dojede říct svým rodičům – já jim asi před hodinou nechala malou na hlídání, musela jsem se přemahat, ačkoliv jinak celý den brečím.
Nechci, aby to vypadalo, že je on ten špatný, opravdu jsem hodně věcí dělala špatně já, on je ten silnější z nás a musí a musel to velké břímě táhnout.
Určitě jste to sem ani nedočetly a já se vám nedivím, říkáte si, taková troska, co se diví, že se na ní vyprdne, na krávu jednu, a já si to říkám taky a mám z toho strach, že to tak dopadne.
Tak na mně kdyžtak myslete, ať to dopadne dobře a dá mi ještě šanci...zkusila bych na to jít jinak, už lépe. Nevrtat se ve věcecech a nechat ho dělat věci, jak uzná sám s jeho vlastním rizikem.
Vím, že mi nemůžete pomoct ani situaci takto poznat, ale vypsat jsem se alespoň "trochu" musela...díky...

Tak píšu, jelikož jste mi moc pomohly tím, že jsem se vám mohla vypsat a vaší podporou...
Situace se naštěstí urovnala, jakoby se nic nestalo...Manžel je hodně horká hlava. Je ten typ co hází nádobím a tak...Totéž pak s přístupem k věcem. Když neví, co dál, křičí a kope kolem sebe (to naštěstí jen obrazně řečeno). Nadále je toho na něj moc, to je jasné, zase přijde doba, kdy to zase bude cítit a nebude vědět, jak dál. Já jsem bohužel nejblíž, tak to někdy odnáším. Je ale pravda, že jsem v minulosti udělala nebo neuděla, co jsem měla. Dnes to vím, nic s tím už neudělám. Ale některé věci by byly jednodušší...
Dali jsme si teď volno - v podstatě čtyři dny, máme různě hlídání, zítra jedeme na výlet, dnes ještě jdeme dělat na zahradu. Musíme dělat víc hezkých věcí, aby se starosti a povinnosti kompenzovaly. Už se zase všichni tulíme, chodíme na procházky a máme se rádi. To špatné je pryč. Bohužel to je pryč jen z dohledu, protože dokud budou dluhy a ten tlak s tím spojený, mrak bude někde číhat pořád, ale to jistě znáte, kdo jste si vzal nějaké hypotéky. Náš mrak má 7 500 000 takže to je pěkný mrak drak. Mějte se moc hezky a ještě jednou díky za podporu, bylo mi fakt mizerně! Pa, pa :a: