rozejit se s chlapem??
pekny vecer vsem... chodim sem hrozne dlouho ,ale az ted pisu a registruju se... tim omlouvam svou "novost" tu , ktera je ale relativni.... sdilim smutky i radosti Vas vsech tu ... ale ted by jsem potrebovala radu, co mam delat ..? Pro poradek : jmenuji se Katka , mam rocniho syna Petra :h: , bydlim v Ostrave :j) je mi 30 ://: :///:
mam "jen" pritele ... kdyz jsem byla tehotna , hrozne jsem chtela aby si me vzal , ale on si me nechtel vzit , aby nebyly reci, ze musel :00: :jawdrop: ale postupem casu jsem prisla sama na to , ze ho nemiluju :r: nic k nemu necitim :n: , ano je to pekne s nim bydlet, mit nejake to zabezpeceni, ale staci to ? :$$: furt si rikam jestli uz to tak mam nechat , kdyz mame to dite , anebo to mam nejak resit :€\€:
co myslite Vy? ma jeste smysl hledat a verit v nejakou tu lasku a zamilovanost, nebo je lepsi jistota a klidek ze clovek nekoho ma kdo se o nej postara :?
Zni to blle ale musela jsem to tak napsat abyste pochopili mou otazku.l..budu moc vdecna za "konzultaci" :+^*: :j)
Ahojky,je to hrozne tezke..
Muzes litovat a taky nemusis,to vse zalezi podle situace a tak... ale ver ze kazdy zacatek vztahu je nadherny a vzrusujici a postupem casu si lide proste zevsedni..
Já myslím, že bys měla chvílu počkat, třeba rok, půl roku a uvidíš, co to udělá s Tvými city...občas člověk má takové přeháňky. No a nebo prostě potkáš někoho, kdo Tě učaruje a Ty jeho a budeš vědět, že cesta zpět už není. Ale vzhledem k tomu, že už máte malýho, bych nedělala žádný ukvapený rozhodnutí!
Na druhou stranu zůstávat s někým jen kvůli zabezpečení je docela nanic a suchý prázdný život...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jo, přesně, já se taky vždycky těším, a pak, když je doma, tak mám po náladě :€}€: . A vytáči mě i takový věci, co mě nikdy nevadily, že tam nechá prádlo, boty pohozený před botníkem, drobky na lince,....A to nejsem žádnej punťa, sama o sobě vím, že jsem docela bordelářka. A co mě úplně nejvíc točí, je to, že má úžasnej dar, všude zavazet :€h: :€h: :€h: . Vejdeme do obchodu, zastaví se s kočárkem hned za těma lítačkama, a lidi nám musí obcházet, naráží do nás vozíkama,... Vylezeme s kočárkem z autobusu, za náma plno lidí a on se dá do upravování batohu, kočárku,... Když byla malá miminko, tak jsme šli přes přechod, ona začla plakat a tatínek se v půlce přechodu zastavil a jal se ji utěšovat. No to jsem myslela, že vyskočím z kůže :€h:
Později se tomu směju, ale v tu danou chvíli bych vraždila :s: :a:





















