První zápis

Jak začít prvním zápisem v deníčku?asi by to chtělo nějakou sentimentální a pořádně rozněžnělou poznámku, nicméně to u mě asi nehrozí.Zítra spolu začínáme 13.týden, ty první tři měsíce to byl docela boj, ale po čtvrtečním ultrazvuku, kdy jsem mimčo 6,5 cm obr že,viděla poprvé live se to nějak zlomilo. do té chvíle to totiž ani nevypadalo, že jsem těhotná, žádný nevolnosti - mimochodem zvracení absolutly nesnáším, žádný extra chutě, jen drobet citlivější prsa a po 8 večer totální únava. Musím ještě napsat, že k pořízení drobečka mám už vcelku zralý věk (32), i když pokud se týká nějakých mateřských citů to mě celý život fakt míjelo a i doteď, jak s oblibou říká můj manžel si u mě Pánbůh na poslední chvíli rozmyslel, že budu žena, neb jsem měla býti muž.....Takže když jsme se minulý rok rozhodli, že už je nejvyšší čas, z mé strany to nebylo takový to těšení a nadšení a plánování....spíš jsem si říkala, jé to se mi asi sakra změní život - pokud bych vypisovala podrobnosti - asi bych to od jistých matek dostala jakej jsem hroznej sobec a bla,bla.no prostě na světě je dost hustej věcí k prožití a zrovna mimčo mi to nějak nepřipomínalo. Takže v prosinci jsme vysadili prášky....to jsem trochu trnula, jak mi naběhne menstruace, protože na internetu jsem četla, jak to ženský nedostaly a jak chodily na vyvolávací injekce a kdesi cosi. U mě v pohodě....přišla jak měla, po dobu dalších dvou měsíců jsme vyčkaly na očištění organismu od hormonů a pak na to vlítly na ostro.Ještě před tím rokem jsme s manželem seděli u pivka a cigárka v hospůdce a dohadovali se, za jak dlouho by jsme mohly být v očekávání, já tvrdila, že by neměl být problém, manžel opak - že to taky může trvat i rok a déle. No a kdo měl pravdu?no já.v měsíci březnu se zadařilo, musela to být obrovská souhra náhod, už jen proto, že jsem neřešila ovulaci, a ani počet styků nebyl tak intenzivní. Prostě najednou byl konec března a já nedostala periodu, tak si říkám, asi se tělo dává dohromady, máme zpoždění, to se může stát nebudu si dělat hlavu,31.3. jsem byla se známou na plese v Brandýse nad Labem....dost jsme se připily, byla sranda, nějaký tancování pohoda. V dubnu jak byly Velikonoce jsme s manželem udělali k večeři bramboráky a mě po nich druhej den nebylo valně, takovej žaludek na vodě nic moc - zahnala jsem to žvejkačkou a to už mi začalo bejt podezřelý. Tak jsem odpoledne vlítla do lékárny a doma si udělala gravitest, růžový čárky vyletěly hned a já běžela za manželem, ten taky chudák taky koukal a nevěděl, jestli má se smát nebo brečet. Přála bych takový rychlý otěhotnění všem holkám, který se o to tak dlouho snaží a moc se u toho nervujou. Já to moc neřešila a bum je to tu.
Jak jsem již psala máme za sebou 1. screening v I.trimestru, podle pana doktora je všechno v pořádku, doufejme, že to tak bude pokračovat i nadále. Radši bych holku a manžel kluka, ještě si stále nejsme jistí, jestli si to necháme říct, časem se ještě rozhodneme. Takže to by pro první zápis snad stačilo. Zdraví Jarí