Mno já jdu k doktorovi zítra ,ale taky nepočítám s nějakou změnou ... to je hrozné tohle čekání ... první čekáš jestli vůbec jsi těhotná pak než prcek začne kopat pak se pořád něco děje a od toho osmého měsíce už jen čekáš kdy porodíš ... nejdelší část v celém těhu:-D mě už hrabe z každého píchnutí ... zabolí mě v podbříšku a už čumím na hodiny jestli to třeba za 20 minut nezabolí znovu ... v noci nespím abych mohla měřit v jakých intervalech to bolí ... magořím už:-D Fakt je ze mě už magor ... normálně jsem přemýšlela že se půjdu project na kolečkových bruslích:-D

Já se zas obávám, že díky tomu tvrdnutí břiška nepoznám jestli rodím a td. Taky se furt pozoruju a každé zabolení konzultuju s mojí kamarádkou porodní asistentkou. Aspoň, že má semnou takovou trpělivost. Doktoři toho moc neřeknou a to já nemám ráda. Manžel měl před rokem a půl rakovinu varlete a vlastně díky tomu jsem se dostala k umělému oplodnění. Jinak bychom děti měli až někdy po třicícce a možná, že taky nikdy. Naštěstí se to povedlo na poprvé a až na plodovku, která nás čekala před vánoci to bylo vše v pohodě. No musíme to nějak zvládnout a dotáhnout to do konce... Pa

I já byla na plodovce, po druhé, protože mám problém se štítnou žlázou, tak ty hodnoty se rozhodily. Jinak já mám termín 11.6. a stále se u mě nic neděje ,jsem z toho nervózní, protože, asi jako každá tady, bych to už chtěla mít za sebou. Tak ti přeji ať je to brzy!!!