Ahojky,
úplně Tě chápu a soucítím s Tebou. Já mám 5ti měsíční mimi, jsem se odstěhovala (šla jsem za svým mužem)a bydlíme tedy 300km od mého rodiště. Je to náročné, protože všechny kamarády a známý a moji celou rodinu vidím jednou za čas a navíc někteří lidé se mi i hodně odcizili...prostě je to na prd,,, a tady nikoho nemám( Nepočítám manželovu rodinu - i když vycházíme celkem dobře, není to ono..) a tak je to taky na palici. Taky je mi občas smutno. A hlavně dneska jsme se s manželem nepohodli a to mi taky nálady nepřidá...
Co se týče peněz, je to u nás podobné, přišli jsme nešťastnou náhodou o byt - to když jsem byla těhotná, řešili jsme tento existenční problém- stresy šílené, nakonec bydlíme - je to super, ale jsme zadlužení. Tady, kde žijem moc práce není...
, přesně zrovna dneska jsem si říkala, co si asi můžu dovolit koupit malému k Vánocům (zatím nemám nic).
Já nevím, co Ti poradit, protože sama sebe uklidňuji, že to prostě musíme zvládnout a říkám si jak jsem šťastná, že máme zdravého synka, že je to to nejdůležitější....Když budeš chtít, můžem si psát ;)

Jo a já taky nakupuju pro malou dárky na mimibazaru a taky jsou už po dětech. Nevidím na tom nic špatného. Malé je to stejně jedno, hlavně že to bliká, svítí a hraje. Taky si letos s přítelem nebudeme nic kupovat. Já taky nejsem schopná nic ušetřit, přítel taky nadává, že pořád utrácím :C]]: :C]]: .