Také jsem byl v Jablonci a byla jsem moc spokojená..Sice jsem pak dostávala depky, že Alička pořád pláče a miminko s náma na pokoji o tom člověk ani nevěděl. To se jen najedlo a spalo.. A my jsme byly přesný opak!! Nesměla jsem jí kojit ohledně napití moc plodovky a tak mi dlouho zvracela a když jsem ji už mohla přiložit, tak to začal být strašný boj.. Vydržela jsem kojit pouze tři měsíce. Špatně přibírala a už byla na hranici podvýživy.. Sice jsem bojovala až do konce,ale nebylo nám přáno.. ted jsme na Nutrilon Alergy Care jelikož se u ní projevila alergie na kravskou bílkoviny.. Myslím si že to byl asi i jeden z duvodu, proč odmítala mé mléko..

Pěkný datumy:D
To už je fakt za chvilku..

Já jsem ještě den porodu byla na cvičení pro těhotné a tam jsem laškovala, že já mám ještě 14 dní do temínu a tak pohodička.
Večer když už jsem si chtěla jít konečně lehnout, tak cítím čurek na noze a říkám si že ted už se asi nevyspím..
Bylo to docela kruté, protože jsem spala naposledy ze čtvrtka na pátek a rodila jsem v sobotu a byla jsem pořád jak na trní, jak ublinkávala, takže jsem usnula až někdy v něděli:DDD

Já jsem byla taky spokojená, jen mě vadilo, že před porodem mě vždycky vyšetřoval někdo jiný a co doktor to názor, stejně jako teď - jeden řiká mimi bude malinké - musí se to sledovat, porod bychom vyvovali, druhý - no jo, vždyť máte malý bříško, tak co byste chtěla, počkáme. Ale první porod s Dr. Jörgovou úžasnej a na od.šestinedělí taky fajn, ale buď v klidu, mě nikdo kojit nenaučil - jedna sestra mě tahala za prsa jak krávu a druhá řekla, že má prcek malý jazyk a dala mi kloboučky - ale jak byl fakt hubeňour, tak mi u kojení pořád spal, do toho ty kloboučky, přes který je to těžší ... takže vím, co to je bojovat s kojením. Kojila jsem doma i hodinu a půl, aby něco vypil, záda mě bolely, pak jsem půl hodiny uspávala, něž jsem já usla další půl hoďka, no a za hodinu znova celé. Děsný, malej pořád plakal, já nevěděla už co s tím, tak jsem vydržela asi 2 měsíce odstříkávat a v noci jsem ho dokrmovala ze stříkačky a pak jsem večer přešla na Nutrilon a byl klid. Po půl roce jsme odbourali kloboučky a za další dva měsíce došlo mlíčko. Ale ty první tři měsíce byl hroznej stres, furt jsem studovala, co dělám špatně, jak přikládat, trápila se jestli dám UM nebo ne, že budu hrozná matka, když to vzdám ... atd. Teď jestli to nepůjde, dám Nutrilon hned a nebudu se trápit, jak dostával večer to UM byl hned spokojenější, já taky a od tří měsíců spal skoro celou noc.
Jsem zvědavá, jak to přijde teď - kontrakce, nebo plodovka ... ta plodovka je taková jistější :o) Každopádně zatím ticho po pěšině. Teda poslíčci jsou, ale nic z toho.

No ja jsem se na kojeni tešila.. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že mi to nepůjde. prostě jsem to brala, že budu kojit a basta a najednou to nešlo.
Alice pořád plakala, já nevědela, co dělam špatně, co jí je, prostě už jsem byla z toho na palici.. Ke konci než šla na flašku to uplně z bojkotovala, to bylo vubec nejhorší pro mě týden.. pořád plakala,moje prso už vubec nechtela, trvalo i dvacet minut než si ho pak vzala a stejněz něho moc nevycucla... Bylo to strašně stresující a tím pádem už vubec na prd.. Nedokázala jsem se uklidnit a byl konec..
Ted je na Nutrilonu a je to uplne jiné miminko.. Už se usmívá nahlas, reaguje apláče jen když je unavená nebo má hlad.. Jinak je to poklad!!!

Tak jsem napnutá, jak k šandy jak to s váma je:D Kdy to vypukne.. Ted jsem jsem chodila koukat, jestli už:) A když jste den nenapsala, tak jsem si řekla a je to jasný, paní už rodí:DDDD
Takže se moc těším na další informace a pořád držím palečky at je porod co nej a je pravda, že ta plodova voda je asi lepsi, ale u mě byla voda a porod žádný, ale alespon jsem věděla, že už asi fakt budu rodit:DDD

kamarádky mě ujištují, že jsem uplně normální máma.. Občas volám, že mi něco není jasné a dělají si ze mě srandu, že u třetího už se ze všeho tak nepoprdím:DD tak uvidíme.

Tak se budu těšit na fotečky malého přírustku.. Já když občas zabrouzdám na fotky, tak se mi nechce věřit, že byla tak malinkatá:D

Ahojky, tak Šimon je na světě, narodil se 3.3., 3100 g a 47 cm. Nakonec šel císařem, nedostával se mu kyslík, i když porod jako takový byl hezký rozběhnutý a mohl být tak do dvou hodin venku přirozeně, ale nechtěli a ani mi nechtěli riskovat. Je to bobek náš krásnej, hned hezky papal a včera nás pustili domu. Tak jsem zvědavá, jak se sžijem.