Ahojík, teda tak to sis užila :O , ale uvidíš, že vám bude líp, když budete samy, než abys měla chlapa k ničemu... Koukala jsem, že čekáš holčičku :) , tak ta ti všechno vynahradí. Naštěstí máš kde být a rodiče tě v tom taky určitě nenechají samotnou.
Já jsem se po škole taky rozhodovala, že bych ještě zkusila dálkově vejšku, ale nakonec jsem se na to vykašlala s tim, že se možná jednou dokopu :s: , ale to už asi nehrozí. Takže ty si jí určitě dodělej, fakt je, že to určitě bude náročný, ale když máš někoho, kdo ti bude moct občas hlídat, tak je škoda to nezkusit a nedodělat si jí :one: .
Jinak já dneska byla u doktorky a zítra jedu do porodnice kvůli vysokému tlaku a buď si mě tam už nechají, nebo mě pošlou ještě domů, tak mam z toho trochu nervy, nerada bych tam ležela třeba týden nebo jak dlouho se ještě malej bude chystat na svět... Ale přemlouvám ho, aby se rozhodl už dneska v noci, to by bylo fajn :) . Břicho mě bolí, záda taky, ale jinak náznak žádnej, asi budu těhotná už napořád :D .
Jak se vlastně ta tvoje princezna bude jmenovat?

Ahojky, tak co? Doufám, že jsi doma a nenechali si tě v té nemocnici, ale zase bych ti moc přála, abys už měla malého u sebe a aby porod proběhl co nejlépe a nejrychleji. Tak, jestli se ještě nic neděje, tak buď hlavně v klidu, všechno bude určitě v pořádku. A nebuj, těhotná napořád nebudeš :) , i když to já mám pocit také. Jinak ti moc děkuju za podporu. A holčička se bude jmenovat Kristýnka, to jsem chtěla vždycky :) . Tak mi pak napiš, zda jsi doma nebo až se vrátíš z nemocnice a co se děje. Budu na tebe moc myslet a držet strašně moooc palečky. A jinak, myslím, že bys tu vejšku měla taky ještě zkusit. Tak pa, pa a tfuj, tfuj.

Zdravím po delší době :a: ,
nevím, jestli jsi to tady četla, ale už jsem maminka :) . V den porodu to tady psala jedna těhulka a já dneska do blogu taky. Jak jsem měla jet ve středu ráno do porodnice kvůli tomu tlaku, tak jsem tam jela díky bolestem ještě dřív. V půl jedný ráno mě vzbudily kontrakce a ve tři ráno už jsem byla v porodnici, protože jsme bolesti hned po 4-5 minutách. No a Tadeášek se narodil ve středu 27.8. ve 14.26 hodin, vážil 3580 g a měřil 51 cm. Bylo to nekonečný, náročný a bolestivý, ale naštěstí už to mam za sebou a už snad nikdy né před sebou :s: .
Jinak tady je odkaz na můj blog, kde je i Tadeáškovo fotka :) http://www.mojetehotenstvi.cz/hlasim-se-jako-maminka

Ahojky Ivculko, moc a moc a strašně moc :) gratuluji. Tadeášek je krásnej. A ty jsi šikovná, že jsi to všechno takhle vydržela. Až budeš mít někdy čásek, tak písni něco o porodu podrobněji, i když nevím, jestli bych to měla slyšet, když jsi psala, že to bylo hrozný, ale ať vím, co mě může čekat. Hlavně, že to máš za sebou a teď už si malého jen užívej. A jak to s ním zvládáš? Je moc dobře, že jste všichni v pořádku a teď už se jen těšte ze života :) . Určitě toho máš teď hodně, tak tě nebudu otravovat, tak až se ti bude chtít, napiš. Pa, pa a hodně štěstíčka.

Ahojík :a: , moc děkuju za gratulaci :)
Něco k porodu? Nechci tě strašit, každý porod je jiný a každá snášíme bolest jinak, tak jsem třeba jen trochu hysterická a přecitlivělá :s: , ale bolí jak kráva (promiň, ale slušněji to vyjádřit nejde). No zkráceně... vzbudily mě bolesti po pěti minutách v půl jedný ráno, ve tři už jsem byla v porodnici s bolestma po čtyřech minutách - ale to ještě byla brnkačka. Vyšetřili mě, přijali, dali na porodní sál, udělali klistýr a ať si ještě lehnu a odpočinu, že je to teprv na začátku.
To už jsem měla kontrakce po 2-3 minutách, takže jsem ležet už opravdu nemohla, několik hodin jsem strávila v poloze, že jsem byla na čtyřech a opřená o lokty. Nepomáhalo mi nic, vana, míč, sprcha... teplá voda mi kontrakce zhoršovala místo aby je mírnila. Okolo poledne když jsem už fakt nemohla jsem si řekla o epidurál, tak mě přišla vyšetřit doktorka, jestli mi ho můžou dát, ale ž nemohli. Byla jsem otevřená na 5 cm, na hodinu mě dali na monitor - něco šílenýho v těch bolestech a pak mi píchli vodu.
Pak následovali kontrakce po minutě, samý vyšetřování a pomoc asistentek, aby malej šel už na svět... V půl druhý jsem to už nemohla vydržet, tak jsem zavola PA, že už musim tlačit, tak jsme po chvilce začali, půl hodiny jsem tlačila jen s PA aby se malej dostal níž. Pak zavolala ostatní - doktora, další PA, dětskou doktorku... a šlo se tlačit už naostro. Už jsem fakt nemohla a chěla to vzdát, ale nakonec po půl hodině byl Tadeášek venku - neuvěřitelný pocit. Ani né úleva, ani né štěstí, to opravdu nejde popsat. A mam okno, nepamatuju si, že malej začal hned brečet a tak. Pak následoval porod placenty - taky nepříjemný, vyšetření - mnohem víc nepříjemný, umrtvení nějakym sprejem - maximálně nepříjemný a pak tři stehy - úplně nejvíc nepříjemný :s: . Nastřižená jsem nebyla, ale tři malý stehy to prej chtělo.
Takže pro mě byl porod něco moc nepříjemnýho, bolestivýho a vyčerpávajícího (mezi kontrakcema - i těma minutovýma jsem usínala, manžel teda tvrdí že omdlívala, ale to vyjde na stejno).
Hlavně se ničeho neboj, to malý štěstíčko za to stojí :h: a bolest brzy přejde.
Jinak malej je celkem hodnej, jak kdy... někdy vydrží spát i šest hodin přes noc v kuse, jindy se budí po dvou až třech. Já jsem neustále unavená, ale snad už brzo bude líp.
A co ty, jak se cítíš? Co bříško, roste roste? Tak ho pohlaď a zatim papa.