moc hezky napsané,závidím že máš tak hodný dítko,malá ti asi vubec nezlobí když si jí nikdy neplácla, u nás je to pravej opak je to čertisko, dělá mi i scény venku v obchodě kolikrát no děs :-( i moje rodina říká že já taková nebyla když sem byla vjejím věku, je holt celá po bio otci on je hodně vzteklej a agresivní možná bude po něm :-/

Julinka obecně moc nezlobí, ale vypjatých situací, kdy jsem s ní byla sama a udělala scénu, také pár bylo. Například hysterická scéna v obchodě plného lidí, začla se válet na podlaze, neposlouchala a já v 8. měsíci těhotenství nezmohla vůbec nic. Také jsem měla nervy na krajíčku, ale ovládla jsem se a buď jsem hodně důrazně zvýšila hlas a nebo ji prostě někde nechala samotnou, to jí spolehlivě potrestá. Naopak když jsem jí snad dvakrát plácla přes ručičku, mělo to efekt, že i ona začla "plácat" mě.
Já si myslím, že přiznat to, co jsi udělala, takhle veřejně chtělo hodně odvahy a ža to je pro Tebe dobrý začátek a určitě v sobě najdeš sílu i odvahu to řešit dál, ne se "jen přiznat" na netu. Zkus zmobilizovat okolí, i 2 hodiny týdně dělají zázraky (vím to, sama nemám na malou žádné hlídání a jsem s ní 24 hodin denně) a pokud to i potom bude stejné, obrať se na odbornou pomoc a hlavně se za to nestyď. Lidé, kteří začnou řešit svůj problém s odborníkem nejsou srabi, ale naopak, výborný začáek k tomu něco změnit.

uf :00: :n:

Kláry to je těžký, tvoje Juli je strašně hodná, co vím, že ráno vstane a nechá tě dopoledne ležet a sama si jde hrát, to u nás třeba neexistuje, poslední dobou Verunka vyžaduje 99% pozornost, hraje si, ale někoho u toho potřebuje! Takže chápu, když je na to sama, že to leze na mozek! Verunka taky dostává na zadek, někdy to prostě jinak vyřešit nejde! Pokud je dítě živější, tak to slovem nebo odejítím z místnosti nevyřešíš!
Dobře vím jaký to je když dítě je plný elánu a nechce spát! Malou jsem uspávala víc jak dva a půl roku, neuspávám ji od té doby, co nespí po obědě, takže je od rána hotová tak, že si večer vypije flašku v posteli, zahodí ji a spinká! Celý den poskakuje, z gauče má trampolínu, ještě chvíli bude se houpat na lustru, taky mi někdy dochází síly, takže tě chápu, jen bych být tebou se fakt hodila do pohody psychicky, a když malou plácneš tak ne plnou silou!!
Hlavu vzhůru, bude to určitě lepší!

Jaru ano, Julinka je hodné dítě, ale myslíš, že se nikdy nestalo, že by mě přivedla až na pokraj mých nervových sil (donekonečna pojídání psích granulí, stále dokola kramaření všech šuplíků a zásuvek, rozbití nového mobilního telefonu apod...)?? Hraje si sama, ale "lumpárny" dokáže vymyslet stejné, ale nikdy jsem v téhle vypjaté situaci, i když jich bylo určitě méně, nezvolila fyzický trest. Dítě se pak "učí" a třeba plácání opakuje, čím víc jsem nervózní a zlobím se, tím víc zlobí ona a naopak, když mám klidný, ale zároveň důrazný přístup, tak se vybrečí a zachvíli je klid.
A jak už tu bylo psáno několikrát, největší trest je pro ni, když ji zavřu samotnou do jiné místnosti...myslím, že je to i víc efektivní, než fyzické tresty, nehledě na to, jak zlobivé dítě člověk má...