mi to řekla i dr.že na kojení to vliv nemá,tak ho dáváme.myslím že to není tak hrozný zlozvyk,on si dudlá a když usne tak ho vyplivne,takže je aspoň klid-ne teda vždy ale většinou :)
tak se opatrujte :)

Ahojky,no my máme s usínáním jiné problémy. Malý se naučil že ho musíme houpat. a tak ho to pomalu musíme odnaučit. Koupila jsem mu usínáčka a zatím se nám s ním povedlo uspat třikrát. Jinak na mamčině hrudi a houpat. Ale pro svůj klid to neřeším.
Začátek je složitý období a člověk udělá spoustu ústupků,. Třeba malý spal s námi v posteli pro mě to bylo pohodlnější při kojení a odnaučit ho je dost na bodu mrazu.

právě toho houpání a nošení po bytě jsem se chtěla vyvarovat,to radši dudel.
A jakýho máte usínáčka,já jsem o něm uvažovala v těhu ale říkám si že když se nám daří usnout s dudlíkem-teda na několikrát protože mu vypadne a musíme mu ho dávat pořád zpět :)
kdybych věděla že se mu to bude líbit tak ho taky pořídím.

Máme od chicca takovýho medvídka co hraje a svítí. Uspává i mě :-). Včera poprvé spal celou noc v postýlce. Tak se chválím,ale ne moc nahlas :-D.
Jinak už vím co to je když má malý zaražený prdíky. Uf to je náročné a nejhorší je že mu nemůžeš pomoct. Tak jsem mu cvičila s nožičkama a asi za hodinu jsme se pokakali a bylo to dobrý. Ale je to na nervovou soustavu jako dělaný. Já jsem jednou v zoufalství dudlík zkusila a on ho nechtěl tak mu ho nenutím. Uvidíme

Ahoj Alí - jo jsem z Vysočiny, z Přibyslavi - takže spádově Havl. Brod... Bolesti jsou fakt blbý, i když já bych to čekala asi horší - neumím si představit třeba ty křížový, musí být pěkně nechutný, ale člověk hrozně rychle zapomene a pak už vzpomíná jen na to krásný a že to teda potom krásný je moc :h: Já jsem rodila v noci po Velikonocích, ale blbě mi bylo už od neděle, taky jsme radši jeli, ale byl to planý poplach. Břicho mě bolelo i na Velikonoce, ale v noci už to bylo horší. Furt jsem čekala na nějaký pravidelný kontrakce, ale nějak nebyli, posedávala jsem, i trochu dřímala do dvou a když už jsem i trochu zakrvácela, řekla jsem, že pojedeme. Chlap si dal ještě cigaretu, pak nějaký jídlo, ještě cigaretu, furt jsem říkala v pohodě, v pohodě a v nemocnici mi řekli, že kdyby to šlo rychleji, už jsme to taky nemuseli stihnout. No, je fakt, že už mi pak moc dobře nebylo ;) Ale jsem ráda, že jsem zůstala co nejdýl doma... Největší perlička mýho porodu bylo, že jsem snad pět minut nevěděla, co se nám narodilo - jen mi dali miminko na břicho, já byla šťastná a unavená, pak ho odnesli a když se chlap vracel pro foťák, jen jsem říkala "Vlastí, Vlastí" a on na mě "je to kluk", tak se všichni začali smát, že jsem to jako nevěděli a nikdo nám to neřekl :€): I přítel při tom prvním ošetření jen koukal pod ruce sestřičce, načuhoval, jestli jako něco uvidí a ona se jen ptala, že to jako neví, tak roztáhla nožičky a konečně se to dozvěděl :s: Prostě nás to nějak nenapadlo a já byla jenom šťastná, že mám zdravý miminko :qu: Jinak já jsem byla šitá hodně - jednak mě nastřihli a ještě jsem k tomu praskla až ke konečníku, tak se mi fakt blbě chodilo, sedělo i leželo, tak vím dobře, jak se cítíš.. Nějak jsem se rozpovídala, no, moc ráda na to vzpomínám :h: Držím Ti palce, ať je Ti brzo dobře, kojení vám pěkně šlape a moc si jeden druhýho užíváte. Pa, Alí