Tak sem oslavil svuj první rok dostal sem spoustu dárečku,ale vubec sem se nechtěl fotit u dortu tak mám jen asi 2 fotky u kterých se nevztekám a neřvu :00: Auto stříkolkou mě bavili tam se

Tak pár nových foteček,Petulka je zlatíčko on si je ani moc nesundavá,asi vidí lépe tak proto.Snad mu nezačnou vadit.

Tak přikládám svuj pruběh porodu,ve čtvrtek sme byli na monitoru a na ulzrazvuku tam nam řekli že máme málo plodové vody,ale že mame přijít za 14dní na kontrolu.Vsobotu ráno my začolo bejt tak nějak divně prujem bolení v podbříšku a v kříži a pořád sem běhala na záchod,ale neřešila sem to pak to přešlo a jeli sme na zahrádku kde sme slavili 3narozeniny Alenky naší neteře,bylo krásně masíčko na grilu mnamka,bylo veselo tak sme se rozhodli že přespíme,0.30sem se vzbudila v křeči myslela sem že potřebuji čurat tak sem šla pak se přidal zas prujem tak sem si říkala že o strávení noci na suchém záchode se mi moc nechtelo a jelikož ta bolest v podbřísku sílela tak sem se rozhodla vzbudit manžela,to bylo ve3hod.Nejdřív my řekl hlavně dychej a usnul znovu,a když sem se nedala tak začal plašit tak sme jeli domu stím že si dám vanu jestli to jsou poslíčci tak to přejde a jestli ne tak pojedem do porodnice po koupeli to jeste vic zesílelo.Ve 4sme dorazili jak sem zvonila tak my praskla voda teda ten zbytek a vytekla mi hlenová zátka,dali mě na monitor tam že se neco deje ale že neví že si me tam nechají.píchli mi injekci pak na ultrazvuk kde zjistili že malej je skoro na suchu a ma kolem krku snuru tak mi začli dávat kapačky na urychlení porodu,antibiotika ohledne streptokoka nemela sem jeste vysledky.bolesti to byli strašné to rozdýchávání my moc nešlo,ale dalo se to prežít,bez manžela bych to nezvládla, pak přišlo na řadu tlačení což už sem byla hodne vysílená tak mi moc nešlo Petr pomáhal,asistentka mi skákala po břiše,a nakonec s evše povedlo já byla samá modřina na rukách a na krku potrhaná venitř i venku ale za ten zázrak mi ta bolest stála,to šití mě bolelo víc než ten porod.Petulka se narodil 09.08.09.ve 12.10hod.Je to krásnej pocit držet ho v náručí i když mě to kalí trochu to nevivinuté oko,ale věřím že se stím naučíme žít hlavně že bude vidět alespon na to jedno.Ale miluji ho o to víc,stejně jako svého manžela ktery je mi moc velkou oporou.