překvápko
tak jse se dozvěděla, že místo jednoho, tedy třetího dítěte, mám totiž už dvě holčičky, 11let a 16měsíců, nyní čekáme dvojčátka. Jsem teprve v 7týdnu, tak jsem z toho na nervy. Prosím, nemáte pro mne některá pár rad?prý se jedno může vstřebat. Ale doktorka mi dělala UZ a říkala, že oběma bije srdíčko. Taky bych potřebovala třeba povzbudit, že to zvládnu, když ta starší dcerka je anděl a ta druhá ďáblík-cholerik.Obě holčičky jsem měla vlastně jako první těhu i porod, je v nich velký věkový rozdíl.A dvojčata tak brzy po té mladší jsem nečekala ani omylem.
Tak já můžu srovnat - brácha má dvojčata a ségra jedno dítě, jsou narozený 4 měsíce od sebe a přesto mám pocit, že ségra s tim jednim dítětem má práce mnohem víc, než švagrová. Jasně, co si budeme malovat, začátky jsou peklo a to doslova, ale když si pak z toho nejhoršího venku, tak už to neni tak strašný. Ony se opravdu jsou schopný mezi sebou krásně zabavit a nemusíš se jim tolik věnovat, jako dítěti, který je samo a vyžaduje neustálou pozornost. Samozřejmě jsou věci, který s nima asi sama nezvládneš, jako návštěvy doktorů apod, ale jelikož to neni tvoje první těhu, tak předpokládám, že nějaký hlídání je. Každopádně ti přeju hodně sil, vim, jak těžký to musí být, ale v momentě, kdy se s tím srovnáš a psych. se na to připravíš, bude dobře. A na závěr - myslim, že ženská zvládne všechno! Držim ti palce.
Tak předně gratuluju,ale upřímně musím říct,že nezávidím.Já jsem na tom stejně,starší syn(8 let) je anděl,ale ten mladší(5 let) to je děs,běs.Teď čekáme třetího,naštěstí teda bude jen jeden.Dovedu si představit,že dvojčata ke dvěma dětem jsou "trochu" jiná vyhlídka,než když se zadaří při prvním těhu.Člověk už přeci jenom ví,co může od miminek čekat,co všechno dokážou a že někdy to není lehké.Píšeš ale,že starší dcerce je už 11,to už je vlastně samostatná,rozumná holčina,která ti jistě s některými věcmi pomůže.Já bych teda taky byla z dvojčat mimo,ale určitě bych je nedala pryč jen proto,že jsou dvě.Uvidíš,že to zvládneš,bude to určitě těžší,ale ne strašné.Navíc máš do porodu ještě dejme tomu půl roku,to se už i malá může zklidnit,povyroste a třeba z ní bude za tu dobu zlatíčko.Držím palečky,ať je u vás vše v poho,začni se z miminek radovat a uvidíš,že za pár měsíců budeš šťastná,že je máš :a:
Krásné sobotní dopoledne.V prvé řadě moooc gratuluji.Neboj určitě to zvládneš a máš doma už starší dceru která ti určitě pomůže.Mít dvojčátka je určitě větší záhul než jedno ale určitě na to nebudeš sama.A co na to tatínek?????
ahojky neboj já mám trojčatka a dá se to zvladnout su ně sama když je můj muž v práci,jinak babička kluků pomáha jen ,když něo potřebuju akorát to chce pevné nervy...ale jinak gratuluji k dvojčátkům
Jůůůů...v první řadě gratuluju!! A v druhé, určitě to zvládneš, starší dcera určitě mamce pomůže a ta mladší? No, budou ji dva roky až se narodí mimča a To je jak moje holčička a ta by určitě pomáhala, už je dost šikovná, chce ji to zapojit do menších věcích, jak odnést plínku, podat pití a ona se bude cítit užitečná!!
Jé tak hlavně gratuluju k dvojnásobné radosti a štěstíčku. Neboj se i když je malé teprve 16 měsíců, tak to určo zvládneš. Navíc máš manžela, který taky může přiložit ruku k dílu a jedné dcerce je 11 let, tak myslím, že když jí zapojíš tak určitě taky dokáže s něčím pomoc. Zvládlo to spouta jinejch před tebou tak proč bys to nezvládla ty. Musíš, ale vědět sama jak se na to cítíš a asi budeš potřebovat podporu rodiny, což si myslím, že by neměl být problém. Hlavu vzhůru maminko, nestresuje se užívej si to. Dvojčátka jsou radost, i když náročná a dražší než jedno miminko. Ale nevidím důvod proč bys to nezvládla, bude to záhul, ale to k tomu prostě patří. Já sama teda jsem teprve nastávající maminka, takže mám co říkat, když o tom z vlastní zkušenosti nic nevím. Ale jedno vím jistě, velká a šťástná rodina je to nejkrásnější. Určitě ti a tvé celé rodině přinesou do života spoustu radosti, tak se o ní nenechej ošidit. Budou i starosti to je jasné, ale někdy i ty starosti jsou strašně krásné. Já sice maminka ještě nejsem, stanu se jí až v srpnu, ale je mi 17 let a mám z toho strašné obavy hlavně když jsem se to dozvěděla. Ale teď se na všechno snažím dívat s nadhledem a optimismem a je to tisíckrát lepší a růžovější. Tak neboj, zvládneš to :one:
Jeeeeejda to je krása!budeš mít velkou rodinu!neboj to zvládnete když ti dcerka pomůže:-) bude to asi ze začátku zahul-ale kamarádka má dvojčata a říkala že toho bylo hodně jen ze začátku a potom že je to fajn když si obě dvě mimi v postýlce zabavi-nemusíš jim pak věnovat tolik pozornosti.jinak hlavně abyste byli všichni v pořádku zdraví-a ostatní už určitě přijde samo:-) co bys chtěla?asi kluky?že moc ti gratuluji a neboj určo to zvládnes!pá držím pěsticky:-) Evik
Týjo tak hodně štěstí... :qu:























