Porod v Ivančicích

15.12.2008

Ahoj holky, po opravdu dlouhé době jsem přihlášená a tak konečně můžu i já přidat příspěvek s popisem porodu naší Natálky. Termín jsme měli 30. září, ale ke konci jsem si strašně přála, aby to bylo dřív. Naštěstí se týden před termínem ohlásili poslíčci a v sobotu 27.9.2008 začaly postupně zesilující bolesti. Zpočátku asi od půl druhé ráno do šesti to bylo po deseti minutách, strávila jsem tu dbu střídavě na balonu a ve sprše, po šesté hodině už byly stahy po pěti minutách, tak jsme vyrazili do porodnice v Ivančicích. Kolem sedmé jsme byli na místě a poté, co mě prohlédl pan doktor, rozhodli, že si nás tam nechají. Během dopoledne trvaly stahy stále po pěti minutách, ale bolest byla stále intenzivnější.PA mi dala YAL a několikrát ntočila monitor. Kolem půl druhé jsem poprosila o epidurál, protože jsem se velice pomalu otevírala, teprve na tři cm. Bohužel mi ten katetr, kterým se dávají analgetika do páteřního kanálu, zavedli příliš hluboko a úplně mi umrtvili levou stranu, nemohla jsem pak vůbec hýbat nohou, tudíž ani vstát z postele a na pravé straně to nezabralo vůbec. Takže jsem si zbytek kontrakcí prožila naplno a vleže, už jsem nesměla vstát, vlastně bych se ani na té umrtvené noze neudržela. Navíc jsem se začala zase zavírat, tak mi píchli vodu a dali oxytocin a pak to teda začalo! Bolest to byla opravdu strašná a během jedné hodiny jsem se otevřela na osm cm a PA mě pochválila i když já jsem vlastně sama nic neudělala, krom toho, že jsem jim málem roztrhala prostěradlo, jak jsem ho mačkala a taky manželovu ruku:) Potom mě PA nechala ještě asi třičtvrtě hodiny, to už jsem si ji nachala zavolat a řekla jsem že už to nevydržím, prohlédla mě a řekla, že jsem už otevřená a že si můžu vleže na boku pomalu přitláčet. V tu dobu už to bolelo opravdu strašně, říkala jsem si, že bych nikdy nevěřila, jakou bolest člověk vydrží. Naštěstí před pátou hodinou přišla pA s tím, že jdeme tlačit, no, bylo to sice asi tak 20-30 zatlačení už nevím, zdálo se mi že mi to vůbec nejde (pan Dr. mi při tom pomáhal tlačit rukama na břicho) a trvalo to dlouho a bylo to naprosto vyčerpávající, ale na konci toho všeho bylo v 17:25 nádherné překvapení (nevěděli jsme pohlaví) v podobě naší Natálky 3400g a 51cm. Byla sice trošku pomačkaná, ale naše:) Dostavil se u mě nepopsatelný pocit štěstí a zároveň úlevy, že to máme za sebou. Šití už ani ekomentuji, nebolelo to, jen trošku tahalo. Jsem moc ráda, že tam se mnou byl manžel,který mi celou dobu pomáhal držet hlavu. Taky chci touto cestou poděkovat všem v Ivančické porodnici, s tamní péčí jsem byla velmi spokojená. Ještě že se na u bolest tak rachle zapomíná, příroda to opravdu velmi dobře zařídila:))))
PS:Sory, nějak jsem se rozepsala

taky jsem rodila v Ivančicích-teď 11.12. a byla jsem tam nadmíru spokojená,jsou tam fakt super,jak PA tak lékaři

Ahojky, obrovská gratulace k Natálce! :k: Porod fakt není prdel, ale s miminkem v náručí je hned všechno zapomenutý :h:

Ahojda, gratuluji k Natálce :cc): A ten Tvůj popis je naprosto přesný, co asi každá maminka prožívá :qu:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky