Pokračování o rozchodu 3

Ahoj,
tak vám popíšu, jak se to u nás vyvyjí.
Jsem stoho taková rozladěná a moc se za sebe stydím, že nedokážu jednoduše odejít.
Přítel byl včera u psycholožky a popovídal si. Půjde prý znovu za 14 dní. Říkal, že to bylo fajn.
Pozval mě v podněli na suši, což je lepší než do hospody.
Nicméně pořád nevím.
Chce se se mnou přestěhovat odsud, ale já nevím, pochybuju, že by to bylo lepší, hlavu si člověk všude nosí sebou. A já bych se tím dostala ještě do horší situace než jsem teď, kdyby to nevyšlo.
Je třeba pravda, že v posledních měsících chození do hospody omezil, ale pak to stálo za to. Nehledě na jeho náladovost, doma nic nedělání atd.
Mám prostě pocit, že mu nedokážu už po stopadesáté odpustit a pak si říkám, že jedna DALŠÍ šance TENTOKRÁT už poslední mě nezabije, ale tak je to vždycky.
Tak jsem nějak uvízla na mrtvém bodě, spali jsme spolu, bylo to krásný jako vždycky po nějakým problému, ale byla to CHYBA!!!!
Prostě si vždycky vzpomenu na všechny ty křivdy a smutný věci, který on na jednu stranu zlehčuje.
On to se mnou prostě umí :-(
---------------------------
Myslíte, že je dobrej nápad odjet na jednu noc pryč se jít bavit? Já jsem sama nikde nebyla.............už dlouhoooo.
Kamarádka jeden na přehradu pod stan, tak bych taky jela, ale zase nechci aby tady ze mě dělali svini matku, co někam chodí chlastat.
(Já nechci být někde na mol, jen si dát vínko popovídat si, s někým zatancovat...)
Dneska mám sraz s býalým spolužákem, tak se hrozně těším :-) i když stěma hruhama a bledou pletí na něj asi dojem neudělám
---------------------------
Tak všem vám děkuju za rady, moc jste mi pomohly, a i když vím, že máte pradu je to prostě těžké.
Ale ten HAJZL si mě prostě neváží. Já jsem sním otěhotněla, odešla jsem z města sem, nechala školy, čekala na něho, nepodvedla ho, za 2.5 roku jsem s alkoholem přebrala 2x stoho jednou schválně aby viděl jaký to je. V sexu jsem povolná a on je snad spokojený, chci něco společně dělat. Starám se o naše nádherný dítě, snažím se.
A on je takovej nevděčnej sráč.
Proč je láska tak slepá.
Jsem krásná inteligentní osoba, co nepije, nekouří, jsem tolerantní a samé klady (až na udržování domácnosti, což si myslím, je určitý odraz těch problémů). Já jsem mohla mít TOP chlapy a místo toho jsem porodila dítě takovýmu hňupovi.
Pořád můžu mít dobrýho chlapa, co se umí slušně chovat, vážil by si mě a umí zajistit rodinu. Ale jak se odpoutat?
K mamce jít nemůžu, ta do mě bude hustit, že je sice blbý to a to, ale ať se vrátím.
K tátovi taky ne, máme hezký, ale formální vztah. S dítětem se někde přechodně tahat nechci.
Uvažovala jsem, že bych jela s někým někam na dovolenou, ale zase se mi nechce utrácet peníze, který bych mohla potřebovat.
Ale chtěla bych vypadnout a všechno si rozmyslet, získat odstup.
Tak se mějte mamče hezky a carpe diem!