nová těhulka

Moc díky za gratulaci...21. jdeme na ultrazvuk a pokud to bude vidět, tak bych to ráda věděla. Čekám už třetí, z prvního manželství mám holku 12 let a kluka 9 let. Tentokrát si těhotenství opravdu užívám, to asi tím věkem:))
A co tvůj drobeček??? Jsem zvědavá!!!

Tak te tady mezi nami vsemi vitam,urcite se ti tady bude libit jako kazde z nas.Blahopreji k tehotenstvi a at si ho uzijes se vsim vsudy(myslim ty pozitiva) :C]]: Jinak ja jsem teda rocnik 80,ale uz mam dva chlapecky :°~°: :°~°: (Kubika-5,5roku a Misanka skoro 8mesicu)...Kubika mam z byvaleho vztahu a Misanka z nynejsiho vztahu,partner ma z byvaleho manzelstvi dceru(8let),ale i presto touzim po te svoji holcicce :girl: ,tak doufam,ze to casem klapne. :one:Jinak tehu s Misankem jsem si uzivala mnohem vice nez pred temi peti lety s Kubikek(to jsem byla jen ve stresu),za to ted mam skveleho chlapa(skoro manzela),takze jsem byla v totalni pode. :one: Tak preji pohodovy zbytek tehu. :one: :a:

Díky za přivítání, já si to teď užívám taky díky chlapovi, mám skvělýho mužskýho, konečně se na mně usmálo taky štěstí.. Celkem máme čtyři děti, manžela kluci k nám jezdí na víkend jednou za 14 dní, a ty moje zase jezdí pravidelně ke svému otci, tak jsme s mužským vždycky ten víkend doma sami a tak nějak nám ta samota začala vadit. No a teď si to těhotenství opravdu užívám se vším všudy, je to asi fakt tím že jsem starší... Měj se krásně a užívej mateřskou!!!

:+^*: ...ty si uzivej zbytek tehulkovani. :C]]: Jinak k nam partnerovo mala take jezdi jedou za 14dni.Ted si vikendy bez starsich deticek budete uzivat s miminkem az se narodi.Jinak toto druhe tehu jsem si dost uzivala,take asi i z duvodu,ze jsem o nejaky ten rok starsi a krom toho,tekrat jsem bydlela u nasich a ted vlastne ziji jak rikam s tim nej chlapem pod sluncem(aspon teda pro me),no a to me tenkrat chybelo,mit toho skveleho chlapa,mit toho tatinka pro maleho. :#o: Tak se mejte krasnecela rodinka. :C]]: :a:

Já jsem taky ročník 78, narozená v březnu. Můj drobeček se jmenuje po tatínkovi Jaroušek, hrozně si přál kluka, tak se mu to splnilo, já mám 1 mimíska, jsou nám teprve 4 týdny, narodil se 15.8. váha 4050g 54 cm,2 dny mi vyvolávali porod, protože se mimískovi nechtělo ven, opravdu jsem si to užila, měl omotanou šňůru kolem krku, hrozilo, že mě ze sálu převezou na císaře, ještě že mi pomohla por. asistentka, zatlačila mi na břicho a na 3 pokus bzl venku, pí dr. říkala, že by to byla škoda, kdyby mě po tom všem museli ještě řezat.... Chtěla jsem vždycky 2 děti, ale teď už si říkám, že budeme mít asi jedináčka, no je ještě příliš brzy, snad to časem vše přebolí, jinak manžel byl se mnou u porodu, ještě že tam byl, ke konci už jsem neměla sílu a myslela jsem, že to vzdám, ale on mě tam dost podržel a za to mu patří můj dík a obdiv, taky si myslím, že se trošku změnil, po tom všem co viděl, co jsem musela vytrpět, je z něho vzorný táta a i o mě se stará, prý se o nás strašně bál.

To je dneska ale náhod...Já mám takový práce a nejsem schopna se od monitoru odtrhnout. Je to asi tím, že jsem dlouho s nikým normálně nepokecala. Gratuluju k Jarouškovi, jsem ráda že to tak dopadlo, musela jsi si vytrpět. Snad nebude vadit, když napíšu jak jsem rodila já své dvě děti, Martinku jsem si jela porodit autobusem, jen tak jsem jela na kontrolu a ono se mi to v nemocnici nějak rozjelo, rodila jsem asi hodinu a půl a Radečka jsem rodila zrovna na velikonoce, to mě mužský vezl na kontrolu, doktorka mi řekla že už není možný za co se tam to mrně drží, že by jednou chtěla být připravená k porodu jako já a ať tam radši zůstaneme, že když by se mnou mužský vymetl nějakou díru na silnici, tak by kluk byl venku raz dva. Doktorka mě prohlédla, asi i trošku tomu pomohla...šla jsem se pak "ubytovat", lehla si a jelikož skoro vůbec neznám bolesti při kontrakcích, tak jsem si toho šimrání v podbřišku ani nevšímala. Ono při prvním těhotenství jsem se do poslední minutky pořád těšila na porod, ono to pak bylo tak rychlý, že jsem ty bolesti vůbec nevnímala. No a s Ráďou to bylo ještě rychlejší, asi po čtvrt hodině jsem si na pokoji měřila kontrakce, byly už po třech minutách, tak jsem se šla projít za sestřičkou, no a ta mě sama odrodila, byla to rychlovka. Křičela jsem "au,au" když mě už doktorka zašívala, ta nechápala.
Nepočítám s tím že i teď potřetí to bude rychlovka, jen mě moc, moc těší, že můj nynější mužský chce jít k porodu se mnou. Už se nemůžu na mrňouska dočkat. Hřeje mě z toho u srdíčka....

Jé, tak to je bezva, že jsi měla porody, tak rychlý, určitě ten třetí bude taky v pohodě, uvidíš. Já jsem si plánovala, až na mě přijdou bolesti, jak vydržím co nejdýl doma, abych nemusela být dlouho v porodnici a nakonec jsem přenášela a musela jsem nastoupit na vyvolačku. Nejhorší bylo posledních 14 dní, kdy mi pořád někdo volal, nebo posílal sms jestli už něco máme, to bylo psycho..... byla jsem z toho na měkko, že se nic neděje a už mi to šíleně lezlo na nervy, že se pořád někdo ptá. Tak se měj zatím hezky, už musím taky něco dělat, za chvilku se určitě probudí naše sluníčko a bude chtít hamat.

Děkuju!!! Jsme na tom podobně, já jsem taky 18+5tt a taky jsem se narodila 21.2. jen roku 1978. to je ale náhoda:)))

Jéé, roční 78 je můj manžel... Jen jsme trošku z jiných míst na mapě... Tak doufám, že pak dáš někdy sem tam vědět, jak pokračujete s mimiškem. Já jdu 21.9. na UTZ na vady a srdíčko. Jinak zatím vše skoro o.k. Ale nevíme, co to bude, ukazuje nám jen dupku-asi se stydí... A co ty?

Budu se po Tobě opičit, taky jdu 21.9. na ultrazvuk, tak snad jen škoda že nebydlíme blíž u sebe, to by to bylo téměř dokonalý. Nejdřív jsem to vědět nechtěla, ale nějak to přišlo samo, tak když to bude vidět budu jen ráda. Chceme jít taky na 3D ultrazvuk, tam, pokud mimčo nespí je to krásně vidět.

To je vážně škoda... Já se objednala na UTZ na srdíčko, a nějak jsem neřešila, jestli bude 3D. Ale prý i když se neobjednáš přímo na ten 3D, tak ho někdy na chvilku "přepnou", či co... Uvidíme-necháme se překvapit, jestli ukáže, co tam schovává. No a když to nebude vidět, tak neva. Já to ani vědět nechtěla, ale manža je neoblomný a chce to vědět, co nejdříve...

Já to taky vědět nemusím, jen nemám kombinézku na zimu, tak ještě vyčkávám, když to nebude vidět, tak koupím neutrální. Mužskej trošku zvědavej je, byl už při minulým ultrazvuku. On byl prvně v životě na ultrazvuku, mrňousek měl zrovna ranní rozcvičku,tak z toho byl tak dojatej, snad víc než já...

Tak já tím že je to 1.mimi a ještě k tomu vymodlené z umělého oplodnění po 8 letech,nemám doma VŮBEC NIC!!!! Ani jedinou věcičku. Mám nějak tak strach. Zařekla jsem se, že začnu tak ve 28tt něco řešit. Mám švagrové-obě mají malé dítka-jeden má 2 roky a druhý 16měsíců - takže nemám strach, že bych něco když tak u nich nenašla... Ale vše je spíše klučičí. Tak kdyby to byla holčička, bude asi v neutrálních barvách a nebo i v modré. Myslím, že i holkám modrá sluší... Ten můj ještě na UTZ nebyl-je přes týden mimo ČR, ale na toho 21. si nahlásil dovču, tak doufám, že mimčo bude aspoň kapku ochotmé spolupracovat...

Tak to Ti rozumím, tak trošičku jsem si taky něco užila, ale s tím tvým čekáním se to nedá srovnat. S holkou jsem otěhotněla hned, s klukem asi po třech měsících, dokonce slaví narozëniny stejně, mám je oba 23 dubna, jen tři roky po sobě. No a teď po třetí jsem si jeden měsíc nechala vyndat tělísko, hned další měsíc jsem otěhotněla, miminku se ale u mně nelíbilo, tak jsem potratila, naštěstí při té hrůze brzy, že jsem nemusela na vyčištění a mohli jsme to hned zkoušet dál. No a ono se to hned zase povedlo. Od tý doby jsem ale už opatrná, víc se bojím...Proto jsem nejdřív nekupovala nic, až po třech měsících jsem se rozjela s nakupováním. Dostala jsem jen oblečení od švagrové, to co měla ode mně,atd..jsou to ale tak už teď věci na doma. Jinak modrou kupuju, máš pravdu že ta holkám sluší, ale růžovou ne. Převládají u mně barvy zelená, žlutá béžová. Tak buď na sebe opatrná, to štěstíčko tě už nesmí opustit!!!