Nevim co delat

:jawdrop: :D to vypadá "jako naschvál" co? :dance:
tak to ti ne závidím už vůbec tvoje rozhodování, teď, když v tobě dřímají 2 miniaturní dušičky a né jedna :n:

Ano,mam taky v okoli kamaradku,co je o fous mladsi a nemuze mit deti,vim jake to je a vim jake to je,kdyz k nam prijde nekdo po sterilizaci,co o dite prisel...vim jaka je to katastrofa.Ja to stesti mela,ze mam dve zdrave,hezke a chytre holky a jsem za to vdecna.Tohohle spunta si v hlouby duse preji taky,ale mam strach ty dve ztratit.Nejde jen o to,rici jim co a jak..videly by casem,ze jsem tehotna,ale i o to,ze zijeme v Nemecku na vesnici a lidi jsou tam kousavy...ty reci nezranuji mne,kdyz neco obcas utrousi,ale moje holky,protoze ty jsou ve styku s detmi a ti jen rikaji,co doma slysi...a to mam pak vztek.Manzela jsem poznala kdyz jsem v Nemecku pred 17ti lety pracovala v kuchyni..myla jsem nadobi tri mesice a chtela si vydelat na byt,jeho fotb.trener byl Cech a seznamila jsem se s nim diky nemu..vzali jsme se kratce na to,ale ja ho poradne neznala,byla jsem zamilovana,ale neumela poradne nemecky..myslela jsem si,ze spolu nedokazeme komunikovat kv.moji jaz.bariere.Jenze cas plynul,ja se nemecky naucila a ta komunikace stejne vazla a tim se vsechno zkazilo,byla jsem tam osamocena a nemohla si pak vecer ani popovidat s manzelem.Neni takovy,je moc hodny,ale introvert a ja ho rada mam,nerada mu ublizuji,ale nemiluji ho a on to vi.Vsechno trpi,jen aby jsme tak nejak fungovali..on by to asi s holkama nezvladnul a ja nevim,jak by reagoval,kdybych mudala posledni tafku,ze cekam dite s jinym a prosila ho,at to akceptuje:-D:-DJe to zapeklita situace.asi by i vzal v potaz ze mam dite a musela bych tady ten vztah ukoncit a byt tam s nimi,ale o to prave jde,pritel by dite rad,milujeme se,on jako chlap si mysli,ze holkam staci,kdyz budou za nami jezdit a nebo ja obcas tam,ale nevidi tu praci co delam kdyz tam jsem,aby zase byla moznost odjet a bylo vse nachystane a holky zaopatrene...Jak dlouho se pokousite o mimi?

Pořád nad tebou přemýšlím a abych pravdu řekla, tak nevím co bych udělala. No a tou zprávou, že čekáš dvojčata jsi mě dorazila úplně :-) .
Bavíš se s rodiči? Nenapadlo se tě zeptat třeba matky?
Na jednu stranu ti závidím miminka, ale tvá situace je opravdu tak nějak bezvýchodná.
No a k mé osobě. O mimi jsem se opravdu usilovně snažila skoro dva roky. Bohužel to náš vztah neustál, takže jsem teď sama, ale ve skrytu duše pořád doufám. Ne v to, že bych se k partnerovi vrátila- to už jsem zavrhla, ale v to, že ještě někdy budu vlastní dítě mít.
Tobě přeji šťastné rozhodnutí.

Jestli si chces napsat vice...janik71@seznam.cz

Moc Vam dekuji za prispevky holky a mamci...ja uz sem ted nepatrim,rozhodla jsem se rozumem a ne srdcem.Pritel nebyl nadseny celou situaci a nedal mi ten pocit,ze by se mnou moje problemy resil,mlel jen o tom,ze do nasi situace si dite..deti nemuzeme dovolit,ze nechce,abych s nimi ujizdela do Nemecka za holkama a aby je castecne vychovaval muj manzel..tak daleko by to asi nedoslo,ale uvedomila jsem si,ze po me nemuze nikdo chtit,abych prerusila kontakt s mojima holcickama uplne a zila sporadane v nove rodine..Vsechno se da nejak resit a ja cekala,ze nam tech par mesicu pomuze tak nejak tu situaci znormalizovat,ale dostala jsem strach,ze by se tak nestalo a dostala jsem strach,ze bych v mem veku dvojcatka nezvladla...co mi ted zbylo je ultrazvuk s dvema ,,kulickami,,a prazdnota v dusi.Nevim co ted citim,mozna vztek na sebu samou.vim totiz,ze kdyby tam bylo mimi jedno,tak bych reagovala uplne jinak,ale za tehto okolnosti jsem mela strach,protoze vim jake komplikace by mohli nastat..atd.Nevim jak dal,nevim na co se tesit,pripada mi vse co delam je jen mechanicke,nevim co citim k priteli,vim jen,ze miluji sve dve deti a ze bych milovala i ty co by prisli,ale zvolila jsem asi jednodussi variantu a ted se s tim budu muset vyrovnat.Mozna i vic chapu ted ty zeny co u nas lezi na odd.a v ocich maji slzy,kdyz dite ztrati a nebo i kdyz jdou na interupci a ve skrytu duse si to male preci jen chteli nechat,ale neslo to.hodne stesticka budouci maminy..Jana

:\/:
mám slzy v očích, protože když jsem se dozvěděla, že jsem v tom, taky jsem váhala,.. ted ale držím malýho v náruči a jsem ráda,že jsem se nerozhodla jinak.. já ovšem k tomu měla ale příznivý podmíky..
je smutný, do jaké situace je schopnej se člověk dostat :(
Teď musíš být silná,.. jeď za holkama a bud ted s něma, třeba ti to prázdno v srdíčku vynahradí

Dekuji Ado,
nejak to zvladnu.Sice se budu asi do konce zivota ptat,jestli bych mela alespon jednoho vytouzeneho chlapecka:-Dale zivot jde dal..deti jsou naplni zivota a moje uz odrustaji,mozna to byla posledni sance byt jeste mamou:-D...hodne stesti s Tvojim klouckem.Zvladla jsem v zivote horsi situace a tohle mne nepolozi,jen doufam,ze se dokazi zase nekdy radovat.papa

Já ti taky přeji jen vše nejlepší a kdo ví, co nám osud nachystá, třeba budeš mít ještě někdy takovou příležitost...moje babička rodila ve 42 a strýc je zdravej chlap jako hora a babička je pořád tak supr čupr baba :dance:
Měj se hezky, pá

Vis Ado,o to nejde,jsem zdrava:-D:-D..tedy zatim a pritel lituje,ze jsme o tom nemluvili vice a ted najednou chce co nejdrive mimi..hihi..to je jako zly sen,ale za cenu toho,ze bych vlastne zradila moje holky co uz mam..je to uz otrepane tema a vim,ze mi nikdo neporadi co delat..uvedomuji si jen jedno..zivot mame jen jeden,ja jsem zodpovedna za svoje deti co miluju a snazim se pres to vsechno,aby byly stastne a i kdyz jsem v Cechach,aby to tam nejak zvladly,ale taky vim,ze mi odrostou a ja mozna ,pokud se rozejdu s pritelem,nenajdu nikoho takoveho,s kym si mam co rici,co mne dokaze pohladit a s kym je mi dobre..manzel to nedokazal tak jak to ma byt a byla li bych v jedne zemi,uz jsem davno pryc,ackoliv je hodny..hold jako bracha..:-Dnevim jestli nejaka zenska taky resila to co ja a jak to vidi s odstupem let..papa

No,ja nevim jak se to mohlo stat..proste jsem vysadila pred casem prasky,protoze mne z nich nebylo dobre a spolehala se na plodne a neplodne dny,vzhledem k memu veku:-D:-Djsem si rikala,ze to bude ok a za cas zase zacnu prasky brat,az se telo vzpamatuje..mela jsem problemy s otehotnenim u moji male,proste jsem to podcenila.Vzhledem k me profesi neni problem..a t zni krute na tehto strankach..se problemu zbavit,ale uvedomuji si,ze je to mozna posledni sance mit mimi,kdyz uz se to stalo,kazdy zasah do tela by mohl koncit neplodnosti..nejsem hold nejmladsi...Holky jsou pro mne vsechno,jen kvuli nim se snazim pendlovat z jednoho zivota do druheho,ale kdybych zustala v Nemecku,tak me to psychicky znici...bez me prace co miluji,bez pratel,bez moznosti se vypovidat...nikdo nepochopi,co takhle nezije.Kdyz prejedu hranici,tak jsem najednou doma:-Da tam jsem doma jako mama,ale ne srdcem.Vzhledem k tomu,ze v Nemecku by pritel nenasel praci..neumi nemecky,to asi mozne neni a ja mam strach z kazde situaceco ted nastane.Moje mala jde od pate tridy na gympl,vim jak je to obtizne a ta mne jeste hodne potrebuje,zvykly si,ze tam par dni nejsem,kdyz jsem pracovne v Cechach,ale vi ze zase prijedu,ale dite to vsechno zmeni..dekuji za podporu

:-Dno,oni by asi mimi radi,manzel mne ma porad rad...ja vim,ze je to slepa ulicka,ale alespon mi udelalo dobre se vypovidat.No,mam jeste cas na rozmyslenou..i kdyz mam nafoukle bricho..hold pri tretim uz je to videt drive.svaly nejsou ta pevne:-Ddekuji..

Ne,nesly,velika je v devitce na gymplu a mala tam ted taky jde..neumi cesky a jsou tady doma...ja ne a proto jsem zvolila dvoji zivot na ukor sebe a okoli asi taky...manzel o priteli vi,ony ne..mam strach z jakehokoliv rozhodnuti..a jeste ke vsemu jsem por.baba:-D..mas hezke mimi:-D

to je zapeklitá situace,..ale když píšeš, že manžel o přítelovi ví, nešlo by to "hodit" před holkama na něj?Samozřejmě s tím,že by o tom věděl..
A kde,že to bydlíte?

V Nemecku a ja jsem na pol.uvazek v Cechach v nemocnici,takze jsem porad na cestach:-DS manzelem 7let nespime,asi by nakonec pristoupil na tuhle hru,ale holky vi,ze se mame radi,ale nemiluji ho..no,proste Nemcko neni moje rodiste a nejak jsem tady nezapadla.Nejhorsi je,ze pritele miluju.dokonce jsme spolu pred 38lety lezeli na porodnici..jsme na den,rok i mistem shodne narozeni,ale az ted jsme se seznamili..no,ale nechci tady brecet,jste tady vsechny tak vsele..a mimi jsou opravdu dar..vidim to v praci,jake mohou byt komplikace a kolik zen nemuze otehotnet..

no..radit ti samozřejmě nemůžu, ale jak říkáš - miminka jsou dar!A pokud ti to zdraví dovoluje, ...
A co na to tvůj přítel?Tolik shod?ty brďo.. asi to tak mělo být :) třeba si potkala svoje karmický dvojče :)