Něco o mne...

Ahoj holky, tak se mezi vás, s dovolením, vetřu. Už skoro rok vás tady šmíruju každý den... Tak od začátku.. V r. 1998jsem se v 18 vdala natruc rodičům. Tvrdá výchova atd. Myslela jsem, že si pomůžu.. Jo tak možná do hrobu. Přesně za rok po svatbě se nám narodil syn Vojta /3,55kg, 52cm/. Porod byl vyvolávaný a dlouhý 24 h. Neminul mne nástřih, který se strašně dlouho hojil. Za 4 roky r.2003 se nám narodil další syn Ondrášek /2,25kg,49cm/. Porod trval od 1 kontrakce 12h. Docela pohodka - 3 stehy aby se neřeklo. Bohužel měl Ondrášek těžké vývojové vady a přesně po 6 týdnech jeho obrovského boje a snahy žít nám zemřel na JIP v Olomouci. Byla to pro mne těžká doba. Psycholožka atd... Je to pryč a Ondra v mém srdíčku stále žije. 3 r. na to jsme se s manželem rozvedli. Byl to sobec, který myslel jen na sebe. Zakazoval mi i kamarádky, jejich návštěvy.... Žárlil jako blázen, pro ránu si nešel daleko. Policie bývala u nás nějak často. Ale pryč od něj... 2 dny po rozvodu jsem poznala mého nynějšího přítele Toma. Má dceru ve vl. péči, je jí 12 let. Takže jsme byli my 4 /já + Vojta + Tom + Verča/ do listopadu sami. Ale přišel ten den, 18. listopadu 2008 a norodil se mi do třetice další syn Vlastimil /3,6kg, 51cm/. Jsem ta nejšťastnější na světě!!! Je to zdravý krásný kluk. Před porodem jsem si užila pobyt v nem. se zánětem žil. Po té zase pokusy o vyvolání provokačkama... Zbytečné. Malý se mne držel jak klíště. Termín jsem měla ¨30.10 a 6.11. Nakonec 18.11. mi ráno v 9 h zavedli tabletu. Bolesti neikde až do 14 h kdy se něco začalo rýsovat. KONEČNĚ! V 16 h už to bylo docela krušné, ale ještě jsem házela úsměvy. V 16.30 přijel Tomík. V 18 h jsem šla na monitor tak to mi bylo řečeno, valte pro tátu, tašku a pojďte za mnou. Shodou okolností mne rodila sousedka mých rodičů. Úžasná ženská. Přišli jsme na sál, za půl hoďky klystýr, sprška. V 19 h mi praskla PA vodu. Pak nastaly ty pravé bolesti. Tomovi jsem říkala, že už nikdy více. Že jsem kráva, jak jen jsem mohla zapomenout jak to bolí! :))) Ale co... Jen pak říkal, že si to měl nahrát na mobil a pak mi to pustit.. hihi.. Uteklo to jak voda a ve 20.26 se ozval první Vlastíkův křik. Huráááá, 4 stehy pro okrasu... Vše máme natočeno na kameře a když si to pustím tak brečím. a víte co? Za 1,5 roku /jen co si dám dohromady křečáky/ jdu do dalšího.. Třeba to bude ta holka. Třeba si ji zasloužím. No ženské, jestli jste to dočetly až sem, tak klobouk dolů!!! Pak napíšu více o Ondráškovi, jak to vše tehdy bylo a proč zemřel. Eva