Narození Pupíka

Ahojky všem Ledňačkám. Tak malá spí a ač sem tu moc nebyla, napíšu krátcer jak to probíhalo u nás.
Termín byl 19.1. a s dr u Apolináře sme byli dohodnuti, že 19.1. půjdu na zátěžák a případně 20. na vyvolávání - čehož jsem se děsila.
No hodná holka poslechla maminku a na svět chtěla 18.1. Bolesti byly už od rána a to první dvě hodky po 10 minutách a pak po 5, ale ty vydržely jen chvilinku a hned ( aby se neřeklo ) jsem měla po 3 a ty se potvurky držely. No tak sme v 15*15 dorazili z mužíkem do porodnice, kam šup na monitor a ejhle, dr. nooo tady žádný kontrakce nejsoü. Já myslela, že ho kopnu, takovej protiva to byl - no co, rušila sem ho v něděli :) Tak mne vyšetřil a že jsem na dva ( a to jsem přísahala, že pokud mi dr žekne, že sem na dva tak že mu nco udelam, prtz u prvni dcerky to bylo taky tak a pak mne čekalo ještě 7 hodin :) ). A ten protiva mne chtěl poslat dom, případně na procházku, že to může být nález 14 dnů starej. Tak sem mu řekla, že nikam nejdu, a asi se nad náma slitovali, nikoho tam neměli, a šli jsme na pokuj. Muž byl úúúžasnej, masíroval nám zádíčka, já s kapačkou, kt netekla v ruce. Po dvou hodinách ( děsně dlouhejch ) mne PA vyšetřila a že sem na 5-6. Lidi já měla takovou radooost. Tak na přípravu. Klistýr - ušel, a šup do sprchy na balón. Na tu jsem se fakticky děsně těšila, prtž u první dcerky mi strašně pomohla...nooo a tady nic. Probrečela jsem to tam. Manžel mezitím PA prudil asi 4x ( zlatíčko ). Po hodině mne odvedli do boxu, kde sem škemrala o epidurál ( já o něj škemrala teda už od dveří jen co sem do porodnice přišla :) ). Čekala jsem na něj hodinu a to bylo asi to nejhorš za celý porod- Bolesti šílený ( já tvrdím, že horší než u první dcerky, manžel říká ze ne :) ) nemít tam polštář na kojení do kt sem řvala ( doslova ) tak nevím. Od sprchy sem měla kontrakce po 2 minutách a když přišel dr, tak ne a ne se mu podařit napíchnout, ale sem mu děsně vděčná, že to nevzdal. na popáté to bylo tam a mne se s části ulevilo. Jenže jsem se přestala otvirat, museli nám zavést sondu k malé, protže monitor ji špatně snímal. Pak jednu nohu nahoru a při každý kontrakci mi sestřička nadzvedávala zadek, aby hlavička šla tam kam má. No zkrátím to.....
Po velkým úsilí - hlavně PA, teda jedné, se podařilo aby hlavička šla tam kam měla. Přivolali k tomu doktorku, její jméno bohužel neznám, ale vím, že je brňačka, kt mi pomohla protlačit hlavičku........lidi já myslela, že mn to rozrthne. Prosila sem jí aby mne nenastřihávala ( špatné vzpominky na prvni porod ) a dr byla úžasná. vteřinku po vteřine mi rikala co mám delat aby strihat nemusela. no a malá vykoukla na svet 18.1. 21*52 s ideálními mirami 52cm a 3700g.
no a ted pupik jak ji od tehu rikame chrni.

tak at ty nase zlaticka vesele rostou, kdyz sme na ne taaaaak dlouho cekaly.