Můj porod

Můj porod
tak my měli termín porodu 6.7.,jak jsem si od začátku myslela,že porodím dřív tak se tak nestalo a nakonec jsem musela na vyvolání.V sobotu 10.7.jsem měla v porodnici poradnu u pana primáře,ten pravil,že v úterý 13.7. ráno v 8:30hod.mám nastoupit na indukci,no vůbec jsem z toho neměla radost :00: :00: a doufala jsem,že do úterý to příjde samo,dělala jsem všechno možné :*O*: dlouhá procházka,horká koupal,pila jsem odporný čaj ze zázvoru a sporýše,ale malé se prostě ven nechtělo.V úterý ráno jsme s miláčkem vyrazili směr porodnice,na příjem jsme čekali tři maminy.Když jsem přišla na řadu,pan doktor mě prohlídnul a říkal,že hlavička je nad vchodem,otevřená jsem byla na jeden prst,takže nic moc.Taky zjisti,že nemám skoro žádnou plodovou vodu a že malá má odhadem 3200g.Pak se poptal na předešlé porody,(druhý jsem měla taky vyvolávaný) no a říkal,že mají trochu problém s místem,ale nakonec mě domů neposlali :n: ,odešla paní předemnou.Udivovalo mě,že ač jsem věděla do čeho jdu,vůbec jsem se nebála,to bylo taky dobře.Tak mě přinesla sestřička košili,šla jsem se rozloučit s miláčkem a řekla mu ať se nikam daleko nevzdaluje,že mu cinknu.Šla jsem si lehnout na pokoj,kde byla jedna paní s bolestma a dvě mamči už s mimískama,bylo tam opravdu tak narváno,že už mamky po porodu neměli kam dávat.Pak přišla sestřička,natočili ozvy a v 10hod.mě zavedli tabletu.Doktor říkal,že se po ní možná porod nerozběhne,že se to jen připraví a ráno by mě dali další.Malá si asi říkala,tak když chcete abych šla ven,tak já vám ukážu. :s: :s: Už v 11hod jsem cítila bolesti v zádech,za půl hodiny bolesti pěkně zesílily,to už jsem se pěkně kroutila na posteli,sestřička chodila poslouchat srdíčko a ptala se jak často jsou bolesti jestli po 10minutách.Po takových intervalech já je neměla,byli hned po 3-4minutách,o půl jedný jsem už funěla a říkala jsem si,že je to nějaký rychlý.Sestřička přišla v jednu,že mě vyndá tampon co mě tam dali s tabletou,ale musela běžet k porodu.Já šla na WC a tam ze mě vylítlo tolik krve,až jsem se lekla,musela jsem čekat až poroděj,bylo asi 13:15hod,když mě porodní asistentka vyšetřila a to už jsem byla otevřená na 6 prstů.Odvedla mě na porodní sál,natočila malé srdíčko a já volala miláčkoj ať vyrazí a spěchá,protože už jsem ho tam moc potřebovala.Na tom křesle jsem se kroutila jak žížala,ještě že mě brzy odpojili.Bylo mě na zvracení,měla jsem obrovskou žízeň.Bolesti už mě nešly rozdýchávat,chodila jsem sem tam to mě dělalo nejlíp,žádný balon,jen chodit.Ve 14:15 dorazil miláček a když mě viděl asi se lekl,bylo mě zle,barvu jsem měla zelenou a říkala jsem mu,že to nedám.Přišel doktor,vylezla jsem jen ztěží na porodní lůžko vyšetřil mě,já myslela,že ho prokopnu,píchnul mě vodu,ale skoro žádnou jsem neměla a že mě zavede dva čípky na zmírnění bolesti,ale já myslím že to byly spíš na větší bolest.Ještě na chvíli jsem z lůžka slezla dolů,miláček mě otíral mokrou žínkou a myslím,že trpěl víc jak já,byla jsem mu vděčná,že tam je a neutíká mě.Ty bolesti byli šílený,šla jedna bolest za druhou,(říká se,že vyvolávaný porod je víc bolestivý,tak na tom asi něco bude)pak už jsem cítila tlak,tak jsem se za pomocí Aleše a asistentky vydrápala na lůžko a začala jsem tlačit,byla to pěkná dřína,malá byla pořád docela vysoko,tak mě to dalo zabrat,síly ubývaly,ale říkala jsem si musíš zabrat a pak obrovská úleva,je 14:49 a na svět poprvé křičí naše největší štěstí Julinka :girl: vážila 3000g a 50cm.(zvládli jsme to bez nástřihu,super)Pyšný taťka mě ji donesl a sestřička pomohla s přisátím,hned malá věděla co má dělat.Jěště pořád se čekalo na placentu a to byla Julinka venku už půl hodiny,když uběhla další čtvrt hodina a placenta nikde,pan doktor zjistil,že je asi přiroslá a že už dýl nebudou čekat jelikož jsem ztratila hodně krve.Dali mě narkózu a placentu vyjmuli.Miláček si zatím zašel na dvě pořádný kafe,i když si myslím,že by to v tu chvíli chtělo spíš panáka :€): :€): Za 20min.jsem byla vzhůru a už byl zase u mě.Takže jsme to zvládli rychle,Juli se drala na svět jako o závod,důležité je že jsme obě v pořádku,je to naše štěstíčko,všechny 4 velcí bratři jsou na ni pyšní.Společně s Julinkou se na edlejším sále narodil kluk jako buk,takže tam byl opravdu fofr.Díky patří všem,kteří se o nás v Litomyšlské nemocnici starali,byli skvělí a já je obdivuji,protože se tam klubalo jedno mimi za druhým byla totiž zavřená porodnice v Ústí nad Orlicí takže tam bylo 25 miminek,docela mazec.Těm kteří to dočetli dokonce díky a vás které porod čeká přeju rychlý a pohodový. :€s€: :!k: :a: