kdo má uřvánka..sem! :-)

17.08.2012

zdar děvčata,pojdte si to torochu ulehčit a vypovídat se..mám doma 2 syny,27 měsíců starého a 6ti týdenního a ten je teda uječenej někdy až hrůza..když je frmol a nebo se musím věnovat staršímu a nemůžu chovat,dost mě to trápí..jak ste na tom vy??

Kliknutím vložíte smajlíky:

katulko..jaký máš šátek,poradíš jaký mám koupit?malý má cca 5 kg,je mu 7 týdnů a měří 58cm..a kde se naučím vázát?jsem antitalent totiž :00:

Ahojky,tak ja mam ten samej problem.malemu bude zitra 6 tydnu.je nakrmenj,prebalenej,japky na prdiky ma v sobe,takzr boleni urcite nema a presto rve.u nas vozeni vkocaeku od zacatku nefunguje- od prvniho dne ho satkuji a to hlavne kdyz jdu z prvnim synem vem (28 mes.),jinal bych nebyla schopna hrat se s nim a ven a musrla bych stát u kocarku a porad s nim houpat.Hladem urcite netrpi,rekla bych, ze jo az mpc casto - ublinkava po koju i hodku.
Obcas se stane zázrak, kdyz vydrzi jenom 20 mnt koukat.
Takze za nas urcite pomaha satkovani a neustale tuleni.Se.i prvnigo syna hsem do rpla satktovala a strasnej tulen dotedka.
Porad doufam,ze to bude dobre- musi: )..Katka

Tak to mi připomnělo situaci u nás před necelýma dvěma lety, starší holčině bylo 30 měsíců. Když se malý narodil, tak pokud nepil, nespal a nebo nebyl na rukách, tak prostě řval. Mléka měl dost, s kapkama na prdíky nebo bez nich, řval furt. Měla jsem podezření na prdíky, ale nekroutil se, jak byl na rukách tak se sklidnil. Měla jsem výsadu, že jsem s ním mohla při chování sedět, babičky musely chodit :-) Bohužel babičky obě bydlí 300 km daleko a my jezdíme k nim, takže jsme na to byli sami.
První půlrok byl strašný, kolem 6. měsíce se zázrakem zklidnil (asi 14 dní než jsme začali přikrmovat, takže nedostatkem to nebylo). Pak si ještě zkoušel vynutit a vyřvat nošení, byl to tuleň a chtěl být furt na rukách. A po roce zlatý kluk, vysmátý, pohodový....Takže jsem nabyla dojmu, že se prostě nechtěl smířit s tím, že musel ven a tu náruč potřeboval. Vydržte, máte za sebou 6 týdnů a bude jen líp.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Tak tu poslední větu podepíšu tisíckrát :s: Obzvlášť ty čtyři poslední slova používám dost často :s: :s:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Úplně jsi mi připomněla porodnici a období do cca.6m. Mám zatím jedno dítě, ale měla jsem úplně stejné pocity jako ty. Že druhé nikdy. Teď už bych se nebránila ;) Ale když čtu, že jsi měla to samé i po druhém porodu........jde mi hlava kolem :00:
Ach jo, nejde mi do hlavy, jak se "dělají" hodné děti :s:

Dneska už mě fakt napadlo, jestli třeba nemá málo mlíka. Řve, i když mu dám napít a je přebalenej. Ale za šest týdnů přibral kilo a půl, tak asi ne... Jak to mám poznat.....? :00:

In reply to by Majae

hele, tak přesně tohle jsem řešila od porodu (dokonce ještě v porodnici, kde mi trvdili, že to neni možný a nakonec měla holka horečku protože byla dehydrovaná - přes noc jsme jí dokrmovali a zbaštila toho neuvěřittelný množství)
...no prostě každou poradnu (a i mimo ně) jsem s dr. řešila, jestli má dost mlíka - on jí zvážil, kouknul do tabulek, že je v normě, jednou zkouknul i kojení, zvážili jsme před a po a všechno OK. dostala nějaký kapky na břicho, že jí asi trápí břuch (a po běžných kapkách řvala taky)...až najednou ve 4. měsíci to v normě nebylo a začali jsme přikrmovat...řev se snížil tak o 50%

možná toho jídla od začátku potřebovala trošku víc než je v tabulkách napsáno

In reply to by Tesa

Je to s těma dětma fakt strašný :00: ;) Kdyby byl mustr, podle kterýho by se člověk mohl řídit, kdy by věděl, co je dobře a co blbě... ale každý děcko je originál a nikdo nikdy neví, co zrovna to jedno potřebuje nebo mu chybí :00: :) :a:

první rok strašnej, malá řvala jen mě uviděla (fakt fajn pocit)
no a po roce dobrý, i když uječená je pořád hodně (je jí něco přes dva)

Tomu mýmu malýmu bude v sobotu týdnů sedm... (staršímu je 28 měsíců) - to jsme na tom stejně. I s tím uřvánkem. Když nespí, tak brečí. A brečí, dokud neusne. V náručí nebo v kolíbce nebo v kočáře... Zrovna dnes spí tak po půl hodinkách a mezi tím naříká. Když ho vezmu do náručí, stejně to nepomůže, prostě až usne, tak přestane... Se mi od porodu stalo asi tak třikrát, že si v kolíbce jen tak ležel a možná tak dvacet minut jen tak koukal... Tak jsme na tom stejně. U prvního jsem z toho byla našlupky, teď už to neřeším. Když musím nakrmit staršího nebo něco nutnýho udělat, tak prostě brečí a nezblázním se z toho. Drž se :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka