Jsem na dně:(

Holky vše se vyvíjí asi tak.Chlap tu ještě nebyl před chvílí jsem s ním mluvila po telefonu.Od středy jsem zhubla 2kila celá se klepu v noci moc nepsím a je mi špatně nedokážu skoro nic dostat do žaludku a je řvu jak želva.Dlouho jsem přemýšlela co vlastně a chci.Většina z vás asi nepochopí co napíšu a možná mi za to budete nadávat ale napíšu to popořadě.byla jsem rozhodnutá že se rozvedeme včera jsem začala mít depky nehorázného kalibru a ...pokusím se být stručná do telefonu mi řekl(je ještě nalitej jak prase) že prý se k němu chovám jak dobytek a že prý mu všichni říkají jak to se mnou mohl tak dlouho vydržet a takový že se mám prý srovnat!že barák stavět nebude že jedině u nich podkroví.během dne-co nejdřív přijde s jeho mámou a probereme vše a já vlastně ani nevím zda budu schopná klepu se je mi zle a brečím a chce se mi zvracet.Vím že je to debil!ASl třeba jsem jsem po něm chtěla moc a třeba je to moje vina a můžu si za to sama ale MILUJU ho!nechci slyšet rady věty ser na něj což napíše asi většina ale chci vědět zda mám ustoupit s tím bydlení ?Jsem ta hrozná já?jer to moje vina?jedno vím jistě nechci ho ztratit.Jsem blbá jsem pitomá a nevím co ještě snad někdterá dokážete pochopit co cítím a jak mi je nevím jestli co jsem napsala dává smysl ale nějak neudokážu logicky myslet