Je mi pořád strašně
Holky vím, že tohle nechcete číst. Tak ty, co si nechtějí kazit den, ať to raději přeskočí.
Mně je pořád strašně smutno. Ve čtvrtek to bude 14 dní, co jsem přišla o mimi. přijde mi to stále jako včera :-(. Pořád se s tím nedokážu nějak srovnat. Přítel mi strašně moc pomáhá, je úžasný. Ale já jsem jak zaseknutá. Vůbec nevím, co dál. Sem tam se snažím tvářit, že je vše OK, ale jak jsem sama, jsem úplně v pytli. ještě ke všemu mi teče z bradavek mlezivo, to mne položilo už úplně, přijdu si úplně k ničemu. Je to strašný. Ani sem jsem nedokázala přestat chodit. Omlouvám se za smutný příspěvek, ale potřebovala jsem se aspoň trochu vypsat.
Je to strašně smutné co jsi napsala, ale jak všichni říkají, že vše přebolí a tobě se URČITĚ podaří zase brzy přijít do jiného stavu!!!! Budu na Tebe myslet a držet Ti palečky :h: :h: :h:
Černobilko,vím že to říká každý,ale je to tak!Já o mimi přišla poprvý hned ze začátku a podruhý až ve 23 týdnu jsem musela na vyvolání kvůli postižení.Když jsem byla v nemocnici chtěla jsem to mít co nejdřív zasebou.Bylo to hrozný,ale to nejhorší až potom doma jak to začne člověku docházet.Je to fakt hrozná bolest,ale říkám si že to tak asi mělo být,člověk stím nic nenadělá...Byla jsem hrozně rozhozená,chtěla jsem co nejdřív zase mimi ale dopadlo to mimoděložně a jeden vejcovod fuč.Pak jsme zkoušeli umělý oplodnění se všema dostupnýma metodama a nic.Až jsem se přestala nato tak upínat tak to přišlo samo od sebe a doufám že to tentokrát dotáhneme do konce.Věřím že co má být tak bude a musíš jenom beruško vydržet až přijde ta správná chvíle!!!Drž se uvidíš že bude zase dobře!!Že jsi smutná,brečíš atak to je naprosto normální,musí to jen přeboleta uvidíš že se fakt miminka dočkáš a ono ti to všechno vynahradí co sis musela prožít....
Vůbec se neomlouvej, vždyť to je samozřejmý, že je ti strašně a je dobře, když se někomu vypovídáš. Určitě to musí být strašně těžký pro tebe, ale uvidíš, že čas to spraví a brzy se budeš těšit na miminko znovu. Moc držim palečky, aby se vám brzy zadařilo a vše probíhalo tak, jak má.
Ahoj Černobilko, tyhle věci jsou strašně smutný, ale všechno zahojí až čas - bohužel. Já jsem taky potratila, tedy hned na začátku, ale i já jsem dostala šílený strach z toho, jak to jednou bude dál, jestli další těhotenství vůbec zvládnu atd. Teď už je to skoro 4 měsíce a je to mnohem lepší, dokonce se už snažílkujeme znovu a to jsem to hned po potratu odmítla. Je tedy pravda, že se stydím za to, že závidím maminkám kočárky a těhotným bříška. Nedokážu si těhotné bříško ani pohladit, mám v sobě jakýsi blok...který těžko překonávám. Držím palce, ať je všechno zase lepší a až bude zase doba snažení, určitě bude zase lépe, budeš mít nový cíl...a to špatné zůstane už jen nemilou vzpomínkou... :a:
ahoj je mi líto, ale neboj bude líp v tomto případě asi opravdu platí, že čas je nejlepší lékař :a:
Vše spraví jen čas a emoce a pocity prostě nezměníš, je lepší o tom mluvit nebo se vypsat.Já přišla o miminko 4x a to vždy v půlce třetího měsíce,rozumím Ti jak Ti je.
Cernobilko drz se... :k: :k: :k:
Ja vim, je to moc tezke - tak moc, ze si to ani snad neumime predstavit.
Rozhodne si to, co citis a jak tu ztratu prozivas, nemusis nebo dokonce nesmis nechavat pro sebe!
Jsme tady pro tebe, kdykoliv to budes potrebovat :k:
A kdyby to nepomahalo, je urcite i tam nekde u vas nekdo, kdo ti bude umet pomoct vic nez my. Nejaky odbornik na tyhle veci...
Ahojda cernobilko. Ja jsem tvuj prispevek cetla, mrzi me to, ale kdyz budes porad smutnit, tak si stejne nepomuzes a bude ti trvat jeste dyl, nez se budete moc zacit zase snazit. Ja jsem prisla o mimi v 9 tt, je to sice driv, ale to nevadi. Snazila jsem se na to nemyslet a hned dalsi mesic jsem byla tehule zase.
Ja mam taky takovy pitomy obdobi. S pritelem jsme porad v sobe, odstehovala jsem se z berlina na vesnici, jako ze to tady bude lepsi a jsem uplne hotova, nikde ani noha, samy drbny, jeho rodice, co nam porad stoji pred dverma, Trpim uz 3 roky depresemi a samoublizovanim a zrovna pred par dyn to na me bohuzel zase prislo. Citim se strasne taky strasne sama, blby nemcori me uz lezou na nervy ;) ale nevzdava to. Budu muset znovu chodit k psychologovi, budu pravdepodobne trpat laktacni psychozou ....hehe doufam, ze to ne, ze to zvladnu. Proste naprosto te chapu, zivot je nekdy pekne nahovno, ale zato uvidis, ze za par mesicu budes tehu zase a pak si budes rikat, jak je ted zivot krasnej. A ze se mas na co tesit. Drzim ti moc pesticky, at ses zase ok...a klidne se sem vypis. Od toho tyhle stranky jsou. Moje mamka rika, ze pomaha, kdyz si zenska koupi boty :DDD tak to zkus :one:
Ahoj černobilko, to je mi moc líto. Já mám za sebou dvě takové ztráty miminek a věř, že jediný lék na to je čas. I já jsem trpěla jak zvíře i já jsem brečela a já jsem záviděla všem těm těhotným a maminkám s kočárky. Ten kdo to nezažije jen těžko může pochopit, co se v nás děje. Máš štěstí, že máš přítele, který tě drží nad vodou, to dělá hodně. Neboj časem to přebolí a pak se začnete snažit o nové miminko. Já si také občas vzpomenu jaké by to bylo kdybych o ty miminka nepřišla. Jedno by už bylo na světě a mělo by měsíc a to druhé bych nosila v bříšku a byla víc jak v 24tt, ale to bylo a už není. Když jsem přišla o to druhé, tak jsem si říkala, že už dítě nechci a za 14 dní až to nejhorší ze mě opadlo jsem opět začala myslet na miminko. Teď se s manželem snažíme už druhý měsíc o miminko a já moc věřím, že už to do třetice vyjde. VĚŘ A NEPŘESTÁVEJ VĚŘIT! DRŽÍM TI PALEČKY, AŤ TĚ TO CO NEJDŘÍV PŘEBOLÍ. KDYKOLIV MI NAPIŠ A RÁDA SI S TEBOU POPOVÍDÁM. :k: :)
proč se omlouváš? je ti špatně a my to chápeme, spíš třeba nevíme, jak ti pomoci, víš?
Tohle musí bejt hrozná rána pro každou ženskou. Je dobře, že ti je ten tvůj oporou. Zkus se na něco zaměřit, nebo vyhledej psychologa. Já tam teda nebyla, ale lidi říkají, že to pomáhá.
:a: :a: :a: ...Neomlouvej se, je to sice smůla, že jsi přišla o mimi, ale život jde dál..musíš se snažit přes to co nejdřív přenést, abys byla ok a zanedlouho se těšila na nové bříško..vím, že se to hezky říká, ale taky jsem měla během těhu i po porodu pocit, že už nic nemá smysl, když měl malý pozitivní výsledky na rožštěp a plodovku mi kvůli potratu nedoporučili a pak po tom našem náročném porodu....ale nakonec se vše rychle spraví uvidíš..
...kačátko :c:
Musíš být statečná. Držím moc palce, aby jsi byla brzy zase fit. Čas je nejlepší fáč a než se naděješ, určitě příjde nová šance a budeš opět těhulka. Prostě to tak asi mělo být.
Neomlouvej se,v takove situaci se musis citi zle,to je jasny.Kazdopadne se zkus chvilinku myslet na neco ijneho,ale ja vim,ze to nejde,ale zkus nejak zabavit,sejit se s kamaradkou,prijit trosku na jine myslenky a uvidis ze seti treba jen trosinku ulevi.
Musis se trosku odreagovat.Je to hrozna rana,prijit o miminko.Ale uvidis,ze se vam brzo povede nove tehotenstvi a ty budes stastna tehulinka.Hodne zdaru a sily!
Simik :k:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
nemáš se za co omlouvat,vím o čem mluvíš my taky přišli o mimčo kdo nezažije neuvěří jaký to je nemít se komu vypovídat,od toho tu jsme tak piš kdykoliv a bez omluv to je samozdřejmost a držím palečky k dalšímu mimču nám se to povedlo hned po 6nedělí po kyretáži a v červnu už budeme 3 to víš obavy jsou furt ale hlavu vzhuru a držím moc palečky :one: :s: