Jak těhotenství rychle přišlo tak rychle odešlo :´-(

Ahoj ostatní maminky. Jsem tu nová. Jsou to moc krásné stránky. Myslela jsem si, že budu s vámi prožívat také to savoje těhotenství. Ale vše popořádku. Je mi 19 let. Mám dodělanou školu a novou práci. Po škole jsem nastoupila do "velkoskladu" s knihama. Po třech měsících brigádně jsem měla nastoupit na plný úvazek. Nastupovala jsem v červnu. V práci jsem byla s ještě s jednou kolegyní. Zezačátku to bylo dobré. Ale poté přišli problémy. Šéf mi nakládal více a více práce. Už to nebylo pouze papírování a lítání na poštu, ale i do skladu tahat knihy což nebyl ani můj popis práce. Šéf si dělal co chtěl. Týden se mu hodilo abych chodila i na deset hodin. Poté na čtyři a půl. Nikdy jsem nevěděla na čem jsem. Poté co se kolegyně vrátila z dovolené tak to bylo ještě horší. Nesměla jsem se najíst až po práci. Řekl mi nedělejte si z toho tady bufet jíst můžete až vše uděláte. Nechci vidět, že budete mít přestávku a že, budete jíst u stolu. Samozřejmě mi přesčasy nechtěl zaplatit. Byla jsem celou dobu o hladu. Nešlo to vydžet. Do toho mi začala brnět noha a stále jsem měla křeče do nohy do stále stejného místa. Doktorka řekla ucpávají se vám cévy v noze a léky. V práci to šlo poznat. A hned to bylo i ponižování, že je to semnou jak u debilů ať si pohnu. Přitom jsem velkého šéfa informovala o svém zdravotním stavu. Nic se nezměnilo. Jíst jsem nemohla atd. jeden den jsem už nevydžela a řekla jsem mu, že končím. Nic neřekl. Pak jsem mu napsala, že doufám, že peníze budu mít na účtu ke konci srpna a všechny. A ne jak to bylo v červnu, že mě chtěl ošidit o 2000kč a nechtěl mi je dát. To byl, ale oheň na střeše. Psal mi sms, že mi žádné peníze nedá atd. byo to moc stresu na mě tahat se s ním o peníze. Peníze za srpen ještě nemám to taky než to z něj dostanu. Ale teď k problému. V červenci ke konci jak jsem brala ty léky na cévy tak snižovali účinnost HA. Měli jsme s partnerem nechránění sex a tak se to stalo. Otěhotněla jsem. Boužel jsem o tom nevěděla. Přes ten veškerý stres v práci nemohla jsem se najíst atd. a poté tahanice se šéfem jsem koncem srpna potratila. Byly akorát hody. Odpoledne jsem se necítila dobře. Ale vzala jsem si něco proti bolesti a šli jsme. Boužel, nebyla jsem ve své kůži. Začala jsem pociťovat bolest jako při MS, ale trošku jiné a začala jsem mírně krvácet. Říkala jsem si co to je ale ani ve snu by mě to nenapadlo, že jsem potratila. Celou neděli jsem prospala. V pondělí jsem zašla k doktorovi. Řekl mi, že jsem potratila byla jsem v 6. týdnu. A důvod stres. Lékař se mě ptal na okolní vlivy. Na vyčištění jsem nemusela. Za týden jsem dostala MS a že pak se uvidí jestli musím na vyčištění nebo ne. Hodně mě to zabolelo. Miminko jsme sice neplánovali, ale příští rok jsme se chtěli začít snažit. A kdyby bylo příští rok na jaře tak by nám to vůbec nevadilo. Hodně mě to sebralo. Vím, že horší je ztratit dítě ve vyšším týdnu těhotenství, ale i tak je to pro mne rána. Jsem pořád rozesmutnělá. Když vidím malé dítě je mi hodně do pláče. Nemůžu se s tím nějak vyrovnat. Ale jsem ráda, že vy ostatní máte krásná zdravá miminka. Nebo budete mít zachvíli. Děkuju vám, že jsem se aspoň mohla vypsat. I když je to smutné. Ale k těhotenství to patří. Je to ta stinná stránka. Akorát mám strach znovu byť i plánovaně otěhotnět, že mě potká to samé. I když dítě si moc přejeme. Děkuji všem za přečtení těchto řádků :|€|: