Jak přišel Ríša na svět...

Tak jsem si našla chvilku napsat vám o svym porodu.Musím říct, že to byl zážitek, na který nikdy nezapomenu. Termín jsem měla 6.1.,ale doufala jsem, že by to mohlo přijít dřív. 26. prosince jsem byla celej den pilná včelička-vařila jsem, uklízela, žehlila a večer mi bylo strašně unaveně. Sedla sem si k TV a začala pozorovat malinký bolesti, ale vždycky jen chviličku - 5-10 vteřin. Měřila jsem si intervaly a bylo to různý. Přítel byl v práci, tak jsem ho radši upozornila,že budu možná v noci volat. Kolem 23.hodiny jsem šla spát a kupodivu jsem i usnula. V pul 2 ráno mě vzbudili trochu větší bolesti, ale pořád se to dalo...to díky tomu,že sou ty kontrakce kraťoučký, což mě překvapilo. Tak sem to v posteli doklepala do 4, pak už to nešlo.Šla sem do sprchy,jestli to přejde a bylo to čím dál intenzivnější.V 6 přijel přítel domu a jeli jsme směr Apolinář.V autě byly kontrakce po 2 min a už bolestivý.Na příjmu byla taková mladá,sympatická PA, která mě i odrodila.Vyšetřila mě, pak sem šla na monitor...pak přišla mladá pani doktorka a zase mě vyšetřila.Byla sem otevřená už na 3 cm. Šla jsem na přípravu-klistýr,malý hojení a pak sem mohla do sprchy.Přítel čekal venku, na přípravně jsem měla zůstat tak hodinu.Cejtila jsem se výborně,kontrakce trochu zvolnily. Zavolala sem našim, poslala SMS kamarádkách a čekala jsem,až si pro mě přídou. Po hodině (kolem 9.hodiny) jsme se přesunuli na porodní box a opět mě vyšetřila a já už byla na 5cm...to sem koukala jak blázen, že to jde takhle rychle.Připojily mě na monitor a chodily mě kontrolovat cca. každou pulhodinu.Bylo tam uplne prázdno,nikdo nerodil, tak se mi opravdu věnovaly.Dostala jsem nahřátou rýži na záda a pak nákej olejíček na břicho.No nic nepomohlo,ale co :) Pak se to trochu zastavilo. Píchli mi vodu a následně jsem dostala kapačku s oxytocinem.Otevřela jsem se o další cm,ale kontrakce pořád stejný,i když už sem toho začínala mít plný brejle. PA mi stále doporučovala epidurál, že ted je nejvyšší čas.Od začátku jsem ho odmítala, ale když sem si uvědomila, že by to mohlo ještě dlouho trvat, souhlasila jsem. Napíchávání bylo hrozně nepříjemný, ale za tu úlevu potom to stálo.Za 10 min. začal účinkovat a dekuju Bohu,že něco takovýho existuje.DOPORUČUJU!!!Navíc to bylo i příjemný,tak mě všechno příjemně lechtalo,fakt dobrý :ww: Asi po 2 hodinách mi ještě připíchli jednu dávku, takže jsem si od kontrakcí odpočinula vlastně až do samotnýho porodu.Kolem pul 3 jsem byla už na 9cm a už se schylovalo ke konci.Kontrakce se změnily v děsnej tlak na konečník, přirovnala bych to k tomu, když jste na velký a tlačíte velkej bobek, který se tam šprajcne :s: A ta bolest se začla stupnovat,tak přítel zavolal PA a ta,že začneme zkoušet tlačit. O tom tlačení žádná nemluví...ale pro mě to bylo nejhorší ze všeho.Nejdřív jsem tlačila jen lehce,abych se to naučila...to už teda fakt bolelo.Pak jsem se přesunula na bok, aby se správně nasměrovala hlavička.To už sem měla dost, že mi i slza ukápla :§) Pak sem se otočila zpátky na záda a šlo se na věc.PA hlásila,že už vidí vlásky, přítel se šel taky podivat a začal naléhat,abych už ho vytlačila ven :///: Tak jsem teda tlačila,vzdycky nadvakrát každou kontrakci.Mezi nádechama se mi chtelo zvracet a brečela jsem bolestí.Tim jak tlačíte, tak ta bolest je větší. PA řikala,že to jde dobře,ale já už nechtela tlačit.Bylo mi to v tu chvili jedno,uplne jsem to vzdala,že to proste nezvladnu.Hlavička se proto asi dvakrat vratila zpatky.Děkuju příteli,že byl v tu chvili na mě zlej a vubec se se mnou nemazlil a křičel na mě,že musim tlačit, dělej a podobně...ale přesně to na mě platilo.A tak sem zatlačila a už sem cejtila hlavičku venku a pak to bylo,jako když mi tam mezi nohama chytaj mrskající teplou rybku:-)Bylo to nádherný,neskutečný,začal hned brečet a já taky. Je to neuvěřitelný, nic se tomu nevyrovná.Dostala sem ho do náruče a řekla jen: Ten je krásnej :c: Pak ho odnesly, měl 2820g,49 cm.Když ho přinesly v dece, koukal na mě těma svýma velkýma očima a byl takovej spokojenej.PA to zvladla bez nastřihu,jen s jednim malym stehem. V porodnici jsme byli 4 dny,Risa je zdravý miminko, jen teda má 6 prstíků na nožičce :) Já jsem si nemohla pár dní sednout, ale jinak mě nic nebolelo a za tejden jsem byla uplně fit. Ted už jsou mu 3 týdny a je z něj pěknej macek. Změnil mi totálně život, jsem unavená, nevyspalá,nic nestíhám...ale když vidim,jak na mě kouká,tak sem v koncích a miluju ho,jako nic na světě :c: