holky pomuze nekdo???latentni tetanie
holky pred peti lety jsem na tom byla hodne zle.....strasne uzkostne stavy..pocit na omdleni...buseni srdce dusnost, zavrate posit bna zvraceni..myslela jsem ze amm nador v hlave nebo neco ze srdcem...byla to jednoznacen hruza.....po nekolika testech mi byla zjistena latentni tetanie..plus panicka uzkost...ale to je takova pridruzena nemoc k te tetance. musela sem zacit brat horcik, antidepresiva cipralex..plus chodila jednou za ctnact dni na psychoterapie...ptz jsem chytla k tomu vsemu agorafobii tom nejhorscim stadiu jsem nebyla schopna vyjit skoro ven. nakup v supermarktu....neco nemoznehi...
ale proc to pisu???nakonec jsem se uzdravila...nebo uzdravila....zacala sjem byt schopna chodit ven, prestala jsem mit stavy uzkosti, malatnost odeznela, proste vetsina priznakyu ktere jsem vyse popsala.
Bohuzel...jsem deset mes po porodu...a mam pocit holky, ze se mi to vraciii:-(dneska sjem nebyla schopna chodit..porad zavrate, bolest hlavy....malem sem sebou sekla..horcik beru ale jen dva denne a to jen kdyz si vzpomenu...takze by to ani nemozne nebylo:-(samozrejme horcik je u me jeste takovej rpeviit ze pokud jej neberu z B6 tak se mi v tele asi enudrziii...coz jsem vypozorovala az tedka...ach joo holky.....dneska jsem nebyla schopna se ani postarat o vojtiska..musela prijit manzel:-(ale on tu nemoc nechape:-(vubec nevi o cem je rec:-(mysli si ze sjem simulant kterej chodi po doktorech a vsude mu jen rikaji, ze je vse ok:-(kdo nezazil nevi o ccem je rec:-(strasne se bojim, ze se mi to vratilo...ted k tomu mojemu malemu rkasnemu chlapecku.....ten stres a vecny strach o nej me to asi vyvolalo...dneska sem volala mame..ona to rped peti lety semnou prozivala, tak docela presne vii o cem je rec..dcela mi rozhovor pomohl...ale potreovala bych i vass:-(nejake ujisteni a slovni pomoc...ze jste to zvladly tu mrchu premoct i s prckama...sve ditko strasne miluju.....a proto me to strasne trapiii ty moje stavy....chci byt vesela a stasna maminka ktera mysli jen na toho krasneho bobanka:-)kvuli nemu to uz resim radeji ted...i kdyz nevim jestli uz se to nerozbehlo....co m mrziii docela dost je to, ze manzel se na me fakt diva jak na hypochondra.....pomozte holky..pptrebuju tedka slovni pomocnou ruku...i kdyz je mi jasne, ze se asi navsteve neurologa ppopr psychologa nevyhnu:-(ale pro toho svojeho andilka vydrzim vsechno. jen at sem zase vesela mama..aspi me ten porod...starost a vsechno az moc nervove zmohlo..ani sjem si to nepripoustela..taky tady u sebe nemam mamu a tchyne prijde pro maleho jendou za cas na hodku...manzel porad v praci...takze jsem deset mesicu nevypla:-(napiste..diky moc..pro,minte za chyby..ale pisu rychle at muzu jit za mazlickem malym:-)
Vím, co je to latentní tetanie, můj tatínek ji měl.
Když si přečtu takový článek jako je ten tvůj, tak cítím velký respekt a úctu ke zdraví.
Jsem zdravotní sestra a s manželem se zabýváme bezplatným poradenstvím v oblasti životního stylu a distribucí přírodních doplňků stravy a buněčnou medicínou.
Už jsme pomohli touto cestou zlepšit zdraví několika lidem.
Pokud bereš izolovaný syntetický hořčík, tak ti neudělá příliš dobrou službu, ostatně jako ostatní syntetické vitaminy a minerály...
Jsme také z Olomouckého kraje, tak pokud by jsi měla zájem,nabízím ti toto bezplatné poradenství a viděli bychom, co se dá dělat.
Nejde to ale přes maily, jen osobně. Tak pokud budeš chtít, tak napiš a domluvíme se :one: .
Terezka :k:
melduska@seznam.cz
ahoj :a: po precteni tveho clanku jsi mi chvilema pripomnela me samotnou,shodou okolnosti taky pred peti lety,no na jare to bude 6 let.s tim rozdilem,ze u me zjistili jen tu panickou uzkost,musela jsem se zacit lecit a to v nemocnici,pac jsem doma sama nevydrzela ani 5 minut.zacala jsem brat antidepresiva a pomalu se z toho za pomoci lekaru,jinych lidi a hlavne moji pevne vule,coz teda ze zacatku vubec nebylo jednoduchy,spis jsem to vzdavala,zacala skrabat ven.samozrejme to chvili jeste trvalo nez tyhle stavy vymizely uplne.ted jsem tehotna 19.tt,na mimco se moc tesim a muj pritel a o me nemoci vi,ze jsem ji prodelala,ale taky to moc zrejme nechape,pac kdo nezazil,nemuze pochopit.je pravda,ze si nekdy na me obdobi vzpomenu a zachvacuje me panika z toho ze se mi to vrati,coz by pro me byl ten nejvetsi trest.proste,nemyslim na to,zabyvam se jinymi cinnostmi,porad neco delam,jsem mezi lidmi a to i kdyz se mi nechce,proste se prinutim a jdu.ja ktera nemohla opustit byt ani na minutu zvladam uz naprosto vsechno jako ostatni,nekdy mozna i vic:-))jsem od zacatku tehu doma,mam rizikovku,pritel je cely den v praci,ja jsem sama,ale mam spousty kamaradek a za nima chodim,nebo s mamkou na kafco,vecer s pritelem na prochazky o vikendech na vylety.takze ani neni cas na to myslet.delej si drobny radosti,i pritelovi,malymu rodine a hlavne kdyz je ti zle,mej nekoho,komu vzdycky muzes zavolat a popovidej si..drzim ti palecky,verim,ze to zvladneme :a:
In reply to ahoj po precteni tveho by kristinka
kristinko viz clanek pro holcinu dole je urcen i pro tebe..nebudu to vsechno vzdy psat na dvakrat:-)tak es nezlob....
Ahojky, tak si zkus zvysit davky horciku.. Jinak bych ti asi poradila zajit k lekari..prece jen to neni zadna sranda.. Radeji bych to resila co nejdriv, aby ses nekde "nevysypala"... taky musis myslet na to, ze uz nejsi jen ty sama, ale musis se postarat o prcka.
Drzim moc palce, at se ti stav zase zlepsi a vse dobre dopadne :kytka: :wink:
In reply to Ahojky, tak si zkus zvysit by hr
zkusim zkusim....uz jdu na to
Masticka
Ahoj )plně chápu co prožíváš. Já mám latentní tetanii už od dětství. Začala mi kolem 10 roku a to tak, že jsem po ránu omdlévala.
K tvým stavům úzkosti - Lékem je cvičení. Chodila jsem k psychologovi 5 let, než jsem se dala dohromady. naučil mě správně dýchat a postarat se o sebe když je nejhůř. Tyto stavy způsobuje samota ne vyčerpání. Můj první vztah trval 9 let a já jsem z něj musela utéct, už z toho důvodu, že jsem byla stále sama a partner mě nedokázal chápat. Tatínek našeho ještě nenarozeného dítěte je úplně jiný. Povídá si se mnou a já cítím, že mě má opravdu rád a záleží mu na mě. Příjde mi, že ani ničím netrpím. Je to hodně o psych. Papám magnézium 2 denně. Momentálně jsem těhotná a papám jich někdy i 8.
S takovým onemocněním, můžeš mít kolem sebe tisíce lidí, ale pokud nebudeš od nich cítit zájem je to k ničemu. K psych. už nechodím nějaký ten rok a musím zaklepat - dobrý.
In reply to Masticka Ahoj )plně chápu by Masticka
ja nema koho, krom te mamky:-)a sama si to zazila, tak vis, jak to pomaha o tom jenom psat:-)na to vysetreni pudu...zitra jdu stejne do nemocnice na kontrolu s natazenym svalem na briose..malej ma deset mesicu a jedenact kilo:-)tak sem si natahla sval..dneska sem byla na injekci a zitra musim jeste na jednu:-(tak mu reknu o tom dalsim..samozrejme rovnou zminim i tu latentku a panickou uzkost....at me teda radeji posle na neurolku, at me udelaj vysetreni at se vylouci nejaka zavazna onemocneni...prece jen to je pet let.....a uvidime....ale diagnoza je az napadne podobna tomu pred peti letmy....akorat tedka nemam strach chodit ven, ale mam strach jezdit autem...uvidime co se dozvim...kazdopadne je to neprijemne a ja si najednou vybavuju vsechno na co jsem uz zapomnela.....do ted jsem si nepripoustela ze se ta mrska rada vraciii a ted se tim zabyvat budu muset....se mlada..mam dvacetsest let..krasne ditko....ale to nitro si samo reklo dost...dekuju moc
In reply to nechcete si psat:-))))nebo aspon muzu psat ja vam:-) by brzda9
Masticka
To samozřejmě můžeme, v tom nevidím žádný problém. Vím jaké to opravdu je, když se člověk cítí sám. Piš, o všem co tě napadne. Jen, aby se ti udělalo lépe.
In reply to Masticka To samozřejmě by Masticka
ani nevis jak mi mluvis z duse:-(vis muj manzel je hodnej clovek...ma nas rad...ma rad maleho...ma rad me...dava mi to najevo...ale on je praktik...on moc nejake dusevno neuznava....i kdyz by jiste tvrdil opak...ale to clovek pozna...natoz tak citlivej jako ja:-)samozrejme ma to i sva proti byt az tak citliva:-(sama to nyni zazivam..
clovek chtel vsechno obelhat...ze vse zvladne sam...nikoho nepotrebuje, kdyz jsou ostatni tak vytizeni, ale proste to nejde...ja vojtiska miluju jako nikoho na svete..ale vypnou hold musim...proto vyuziju pristi tyden tu nabidku a jedu na tyden k mame...
mela jsem krasne tehotenstvi, bez vetsich problemu...porod byl fyzicky narocnej...ale krasnej....ja vazne necekala, ze tohle budu muset za par mesicu znovu resit....problem je to, ze ted uz nejsem sama...ted mam maleho a musim se zkouset z toho co nejdrive vyhrabat....
strasne se porad vseho bojim vissss...hned si rikam, jezisi co kdyz mam rakovinu...jezisi co kdyz mam to a to....bojim se strasne aby vojtisek nebyl sam....ptz nikdo jinej nema cas s nim byt doma...do toho kdyz si jeste vemes, jak se bojim o tho prcka....tak me to neda a k tomu dr jdu...takze se tomu manzelovi nedivim, ze je nedky nastranej uz jak...., ale ja se tak bojim, abych neco nezanedbala a neprisla pozde...takze vysledek toho vseho.....za posledni dva mes..jsem byla na krcnim, na vysetreni srdce na vysetreni zaludku(mam reflux) na sonu bricha na rentgenu plic(ale to se nepocita, to jsem mela zanet prudusek), ale byla na gynde....ted ses jiste lekla:-))))).......tak se nediv, ze je nastvanej.. ...vysledkem vzdy bylo ze mam obtize ze zad....tedka do toho ta malatnost, nechutenstvi, motani palice...spatne od zaludku:-/...nevim kterej chlap by to zvladl....myslis, ze ten tvuj ano:-)))))
kazdopadne vubec nemuze tusit jak se citim na to vsechno sama...jak to v sobe dusimmm...jak se stydim za to, ze porad nekoho otravuju....a jak moc bych potrebovala nekdy jen to slovo..ze me chape....uz ho vidim, jak mu budu vysvetlovat, ze zacinam chodit co 14 dni na psychoterapii...ale tam musim...minule mi to pomohlo a byla jsem ok:-)
tak uvidime...asi mas pravdu, ze je to nemoc osameni...citim kolem sebe tolik lidi, ale asi nikdo nevi co je to za slozitost ta moje duse...a to neni dobre....musim zacit u tohodle....diky moc
Ahojky,
tak ja prozivala taky to vsechno a schodou okolnosti taky pred 5 lety,ani na to nechci nejak vzpominat,ale leky jsem brala ty same.
Ani nevim,jak to presne zacalo,ale fakt kdo mi moc pomohl byla mamka a do ted mi pomaha vlastne cela rodina.Vzpominam si jak jsem nemohla spat,neusla jsem dokonce ani s praskama na spani,mamka ta nespala se mnou,poprve jsem videla tatku brecet,kdyz nevedel co mi je.
Po pul roce,to nejak preslo.Jedine kam jsem sama dosla bylo pred dum se psem,dal jsem nemela odvahu zajit,zaclo mi busit srce,podlamovaly se mi nohy atd.
Nasla jsem si praci a kdyz jsem tam nastupovala,tak jsem si myslela ze tam vydrzim 2dny a vzdam to,nakonec jsem tam vydrzela 4roky,zacal jsem si zvykat na lidi,protoze jsem zacla delat prodavacku v potravinach a tak to preslo.
Ted jsem na materske s 5 mesicni Adelkou a jsem rada,ze ji mam,ale i ted nekdy me napadne jestli se to muze vratit.
Nechtela bych to prozivat znovu a tak ti drzim palce,at to zvladnes a jsi spokojena a stastna :)
Jak budes mit naladu pisni.paa
In reply to Ahojky, tak ja prozivala by tanulkaa
ahojik:-))jj mamka semnou taky spavala pred tema peti letma....nebo spis ja s nii:-)jsem rada taky, ze nemusis....ja bych taky nejradeji enresila...treba to nebude uz takova hruza jako tenkrat....chapu, taky jsem to tak tehda mela..clovek nemel zadnej elan,zadnou chut do zivota....ta me nastesti ted jeste neopustila..ptz vzdycky kdyz vidim jak na me natahuje rucicky ten muj krasnej chlapecek..tak mam zase vetsi silu to vsechno vydrzet...dneska sem se slozila mamce do telefonu..dneska vlastne skoro celej den brecim...a je mi covece hned lepe....moc dlouho jsem se drzela a vse v sobe dusila...tohle je ten spoustec..to si pamatuj..nikdy v sobe nic nedus..kdyz chces plakat, tak plakej...
me dneska strasne zase pomohla mama...nekdy me stve..ale nesmeje se mi, nezhazuje to co me potkava, dokonce mi rekla, ze to na me zase poznala, jak me zase videla....
tehda me to taky preslo po tom pul roce...vlastne mi uz zacalo byt lepe tak mesic potom co sem brala presne jak sem mela horcik...musim jest aspon ctyri az sest denne s tim pyridoxinem..jinak to nema cenu...a taky jsem brala ten cipralex..ale to jen asi mesic a pak em to zahodila...radeji jsem se soustredila na sebe....na svoje dusevno a tehda jsem si dost psala denik....ptz jsem jeste nerekla jakej byl tehda spoustec.tehda..umrel mi tata...a za rok po jeho smrti se objevila tahle mrcha....tak jsem si psala...psala jsem mu kazdej niterni pocit kterej jsem mela...kazda bolest ktera me zastila hned lezela na papire....povidala jsem si s klukem kterej mohl byt muj vrstevnik(psychoterapeut)a ja tam vzdy sedla a rvala a rvala a rvala jak zelva.moc mi tehda take pomohl. tohle byly ty osvedcene veci tkere me tehda dostaly z toho nejhorsiho...a pak ten nejtezsi krok...zacala jse chodit ven, pomalu odbourtavala ten strach z obchodaku, z busu apod.a najednou sem zase plnohodnotne zila...sila a ta chtivost byt zase v poradku je nejdulezitejsi
vratit se to muze....ale mluv o tom a nevratiii...ja se stydela ..bohuzel:-( ale ted uz se zase nebudu...budu o tom psat....bduu o tom mluvit....i dkybych mela jen tady s vami.....diky za komentar....kazdej takovej radek je pro me strasna vzpura a pozitivum ze to bude zase ok:-)odpo jsem nebyla schopna vstat z loze aniz by se mi zatocila hlava a tedka vecer uz sjem okoupala chlapecka mojeho..dala mu najist a ulozila ho :-)))to bude asi tim, jak jsem si hezky dneska osamote pobrecela:-)on mi dava silu...takovou silu jakou jse neznala:-)on je moje vsechno ten drobecek..opatrujte se s adelkou a napis...
In reply to ahojik:-))jj mamka semnou by brzda9
Masticka
Ahoj, konečně jsem se připojila. Přečetla jsem si tvoje včerejší povídání a není opravdu co závidět.
Podle mě by jsi si v místě bydliště měla najít nějaký koníček, nebo něco tvořit s kamarádkou - třeba si i přes seznamku najít stejně starou, s miminkem a trávit spolu volný čas. To určitě pomůže.
jinak není dobré se zaobírat nemocemi a říkat si mám tohle a tamto. Pravidlo v životě je, že čeho se člověk nejvíc podvědomě bojí, z čeho má strach, to se mu stane skutečným.
Naše přání i strachy které máme v podvědomí ukotvené, se začnou přetvářet v realitu. Tak si na tohle dej pozor.
je lepší myslet ... Udělám tohle, abych neměla...
Nikdy nebudu.......
Poraď se s psychologem, jestli k němu budeš mít cestu, aby ti ukázal uklidňující cvičení.
Opravdu když se jej naučíš - pomůžeš si.
In reply to ahojik:-))jj mamka semnou by brzda9
jak to tak ctu,tak az po me jezdi husi kuze,jako bych to psala ja,tenkrat to zacalo tim ze umrel otec,ale od kamaradky.Te to nejak ani nevadilo a se mnou to zametlo,asi jsem na takove veci precitlivela.
Jinak denicek jsem si taky psala,pamatuju si ze ze zacatku se mi ruce tak klepaly,ze jsem ani psat nemohla,ale stejne jsem si tam neco napsala.
Ja moc stesti na psychterapeuty nemela a tak jsem si pomahala sama s rodinou jak to slo,pamatuju si ze jsem tenkrat i zhubla snad 5kg.
Jenom si nekdy rikam,snad to Adelka nepodedi po me.A jestli jo,tak ji pomuzu co budu moct,jako to udelal moje mamka.
Tak ti preju dobrou noc a hlavne klidnou:-)paa
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojky docela mě překvapilo kolik lidí má stejný problém jako já..přesně to co popisuješ nahoře o panické úzkosti strachu vyjít mezi lidi...přesně to zažívám...je to už po druhé,ale poprvé mi dali injekci na uklidnění já zhubla 13kg za necelý měsíc..a trvalo mi 2 roky než jsem se dala dohromady že už jsem se cítila fakt dobře....před 8 měsíci jsem porodila krásného klučinu který mi dělá je radost...a před měsícem jsem nastoupila na brigádu na 4 hodiny denně a co se stalo znovu ty stavy děs hrůza....myslela jsem že to zvládnu sama ale nešlo to tak sem navštívila obvoďáka ten mi napsla mirtazapin a lexaurin(ten jsem si vzala jen 1nechci ho brát je návykovej)a řekl že si mam najít psychiatra když už začli léky působit tak jsem byla objednaná k psychiatričce...ta řekla nějaký názvy v čem byla i panická úzkost...a že to přeléčíme že tobude dobrý...napsala mi cipralex který teď užívám 7 den...zase než aspoň trochu zabral tak to byl děs...teď už zabírá že aspoň chodím trochu mezi lidi a nejsem jen zalezlá doma.....takže tě chápu...takže se můžeme navzájem podporovat....měj se hezky papa Káťa a Michálek