Holky, co mám dělat?

23.04.2009

A. se mnou včera v podstatě nepromluvil, jen večer jsme prohodili asi tři věty o nepodstatných věcech. Přišel až po osmé, ani mi neřekl, kde byl a samozřejmě nevyzvedl nový kočárek z prodejny. Ráno vstal už asi kolem páté a dělal si ovoce, čímž nás všechny kolem půl šesté vzbudil. Opět ani slovo a odešel pryč, pesanu nevzal ven ani večer ani dnes ráno. Já nevím, proč se tak chová a jediné, co z toho můžu přece usoudit je, že mu na nás nezálěží a nechce nás.
Měli jsme jet zítra do Komárna, já bych tam zůstala asi až do čtvrtka, on by jel v neděli už zpátky, protože musí do práce, ale jak bude delší víkend, tak se zase jede potápět do Chorvatska, proto jsem měla zůstat v Komárně nebo pak s jeho rodiči přijet sem.
No ale nejraději bych zavolala svému otci, ať si pro nás zítra přijede a já se definitivně odstěhuju do Spytihněvi. Psala jsem si teď ještě s jeho mámou, ta je z toho samozřejmě úplně hotová, já je mám moc ráda, do Komárna jsem se těšila, ona mě moc prosí, ať přijedeme, že to nějak vyřešíme, ale já už na to nemám sílu, ani nic řešit nechci, popadá mě hrozný vztek jen se na něj podívám a nejhorší je, že to pak odnáší Haňulka, protože to ze mě cítí a brečí mi a to mu prostě už neodpustím. Mléko samozřejmě fuč.
:\\: :\\: :\\:

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahoj. Na to musím reagovat :-) . Musím říct, že mě prostě upřímný rozhovor s manželem o tom, co mě pálí, nepřijde jako ponižování, ale jako čistá hra. Toť můj názor :-)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Jasně :-). Naši jsou takoví, jak Ty říkáš. Máma si všechno drží v sobě... Takže chápu :-)

Holky, já se odpoledne sesypala, nechci tu na veřejném fóru rozebírat podrobnosti, ale jsem docela na kaši, fakt děs. Rozebrali jsme se docela do hloubky, respektive náš vztah. Teď hlavně přemýšlím sama nad sebou, i když si myslím, že nemá smysl řešit a vyčítat si, co bylo před dvěma roky, ale pracovat na tom, co je teď. Tak uvidíme. Na týden pojedu do Komárna a snad se nějak dám dohromady, asi nám to odloučení prospěje.

PS: Jeho rodiče a hlavně máma jsou skvělí, ta je chuděra z toho hotová, myslím že odpoledne probrečela stejně jako já. Nestraní nikomu z nás, ale chce, aby se to vyřešilo.

In reply to by Leian

Držím palce ať to zvládnete - myslím tím tebe a Hanulku. Andrejko drž se, úplně chápu proč to nechceš rozebírat. Já původně to co mě trápí nechtěla rozebírat vůbec.
Natlka proberečela celý den, ale hrozně, slzičky v očích a řev, musela být jen na rukách, pořád přilepená k prsu a nic. Už jsem vážně uvažovala o tom jak B. přišel z práce že zajedu do DM něco koupit. Ale stačilo ji to málo co jsemměla, počítám, že (hodinu už spí) tak za hodinu bude vzhůru). Mlíko v mražáku mám na prd, sice jsem ji dala asi 10 ml a ona ho vypila i když se tvářila hrozně. (je totiž načichlé, asi se to stalo tím jak nám vypli před měsícem tu elektriku) takže ho můžu vyhodit.

Já jen doufám, že se zase rozkojím.

jinak jsem se ho ptala jak to vyřešil, tak říkal, že psal tomu chlapovi ať nás nechá na pokoji a on mu na to odpověděl nějaké věci jako že s ní spí atd. a B. mu na to řekl, že s ní nespal a nespí a ať nás nechá na pokoji a vyřeší si to sami. A pokud ne, tak začne mluvit on. Nevím co na ně ví a je mi to jedno.

Holky milovaný!!!!Andrej, Romi a všechny co máte trable s chlapama!!!!Strašně vám držím palečky, přeji pevné nervy a hlavně...zachovejte si lásku!!!! Jste mámy...vydržíte hodně...kvůli dítěti vše!!!!Věřte mi, bude líp....vím o čem mluvím, taky jsem s manžou měla krizi....veeeelkou, vypadalo to na rozvod....ale kvůli dítěti jsme vše hodili za hlavu, udělali tlustou čáru a žijeme dál a máme již druhý dítě....je to těžký, vím, ale za ty děti stojí se obětovat!!!Vydržte, myslím na vás!!!!pa, pa

Milá Andrej, chápu, jak musíš být hotová, vůbec si neumím přestavit, jak by se mnou takovéhle sobecké jednání zamávalo. Některým chlapům trvá dýl, než si na tu úlohu táty zvyknou. Asi se leknou té zodpovědnosti a rychle si začnou dokazovat, že tu svobodu vlastně neztratili, že si přeci stále můžou dělat co chtějí. My když se konečně po letech spolu rozhodli, že se teda pokusíme o mimi a začli kolem toho něco dělat, mou drahou polovičku nic jiného nenapadlo, než půjčit si od kamaráda peníze a koupit si motorku, i přes to, že jsem byla výslovně proti, protože jsme neměli ani svoje vlastní auto, jezdili v autě, které jsme měli dohromady s jeho rodiči. Ne že bych mu to nepřála, šlo mi o princip. Hrozně mě tím naštval a musím říct, že v tu chvíli jsem chvíli přemýšlela, jestli s ním to dítě vlastně chci, i když ho moc dobře a dlouho znám - tímhle mě strašně překvapil. Ale byl to opravdu takový jeho únik z reality, že se tak nějak té své nové role leknul. Teď je super táta a motorku už sám na podzim prodal, protože na ní stejně poslední dobou neměl vůbec čas. Tak snad ten tvůj M. v sobě toho tátu taky najde, ,zkus ho k tomu ještě dokopat...Jinak pohlaď Hanelinku a do toho Komárna jeď, jestli tam jezdíš ráda. Třeba ti to pomůže a něco se zlomí... :k:

Ahoj Andrýsku, Romanco, holky,
nechápu co se to poslední dobou s námi některými děje. Jeden průser za druhým. Andrejko, není vůbec dobrý, že A. s tebou nemluví. Zkus ho nějakou pro něj nenásilnou cestou, žensky, chytře a cíleně dovést k tomu, aby ti vysypal co se děje. Chlapy jsou takový, že všechno drží v sobě, ale tim nepomáhají sobě ani svému okolí. Myslím, že není moc dobré řešit takové problémy s rodiči, ale nevím jací jeho rodiče jsou - jde o to aby to nevzal nějak proti sobě a nezablokoval se úplně, nebo to spíš uškodilo, než by to pomohlo Ať se dějě co se děje, musí to ven, protože takto se trápíte oba a je k hov.. Zkuste si třeba nějak orazit, dát Haneli na tři hodinky k babičce a jít na pivko na večeři, aby jste se oba odpoutali od stereotypu a vyčistili hlavu. Moc ti přeju, aby se všechno vyřešilo a bylo po problémech.
Romi to si mě teda dostala :w: Ani nevím co na to mám říct. Jen pevné nervy, nenech si nic líbit a pravda se stejně ukáže.
Já mám asi druhé šestinedělí, jsem úplně na dně z malé. Od včerejška bulím, všechno si vyčítám a mám pesimistické myšlenky. Asi už to došlo k nějáké hranici a já nejsem schopná se s tím vším vyrovnat, nejsem schopná myslet na nic jiného, než na ruku. Přijde mi, že se z Lindy nemůžu pořádně radovat, že si to mateřství neužívám, pořád na de mnou stojí ten mrak. Když vidím kamarádky s dětma, jak ty děti všechno ručičkama dělají, jsou zdraví, nemají žádnou starost, tak se mě chce brečet a taky brečím. Ne že bych jím to nepřála, ale přijde mi to strašně líto. Bádala jsem na internetu a i odborných publikací co jsem vyčetla, by se Linda měla už dávno zlepšit. Poškození je asi hodně veliké a mě připadá, že jí pomalu ale jistě ujíždí vlak, protože nejdůležitější, pro uzdravení je první půl rok dítěte a on má už čtyři měsíce. Někdy si říkám, že bych asi potřebovala psychiatra. Manžel to neřeší, prý co blázním, že se to spraví - si to nějak nepřipouští - taky typická mužská vlastnoust. V rodině mě každý chlácholí, že se to určitě spraví, ale já už si tím jistá teda nejsem, přijde mi to už jako prázdná slova útěchy, prtože mi stejně nikdo nic jinýho neřekne, že.
Tak se holky držte, budu na vás myslet. Stejně nejdůležitější je, že máte zdraví miminka.

In reply to by petralinda

Nic si nevyčítej, určitě děláš všechno co jde a jak nejlépe to v danou situaci jde. Stalo se to a změnit už to nejde, ale jde s tím bojovat a to vy děláte v maximálním úsilí!

Jinak pojedu teda na týden do Komárna a budeme mít od sebe klid. Myslím, že je to teď potřeba po tom všem, co jsme si dnes řekli. Jedna kamarádka, která teď také řešila složitou životní situaci, mi doporučila zkusit se obrátit na manželskou poradnu, což i celkem zvažuju - promluvit si před někým třetím ale nestranným.

In reply to by Leian

Myslým, že s tou poradnou i Komárnem je to super nápad. Moc bych vám přála, abyste to překonali, udělali tlustou čáru a ,,jeli dál,, :h: Já jsem se včera vypovídala kamarádce a mamce a dnes je mi trochu líp, mám zase trošku víc chuti bojovat. Kamarádka mě doporučila neurologa, který si v Blansku otevřel soukromou ordinaci, je to prý bývalý primář z dětské z Brna a má spoustu titulů. V pondělí chci říct naší doktorce, aby nám napsala doporučení a na toho Vyškovského se vyprdneme. Dnes jedeme opět od Olomouce, tak se těším. :\x:

In reply to by petralinda

Petruško to je fajn s tím neurologem každá hlava navíc je opravdu dobrý krok. A to že ses vypovídala je taky fajn, já to dnes udělala s kamarádkou, všechno jsem ji řekla a můžu říct, že dnes jsem na B. těšila. Zjišťuju, že mu vážně věřím. Natalinka se taky dnes uklidnila, mlíko funguje, z mražáku mužu vyhodit, ale Silva (kamarádka) mi dala nutrilon, takže kdyby náhodou tak mám doma něco aby chuděrka moje neumřela hlady. Dnes spinkala odpoledne pod stromečkama, zpívali ji ptáčci a Natalinka spala celé 3,5 hodiny, a pak byla vzhůru a bez jídla vydržela ještě další hodinu, a ani nebékla. Napapala se a pak přišla babička - ta ji neumí držet, furt z ni dělá miminečko, ale ona už je velká holka a chuďátko moje to všechno vydržela ani nezaplakala. Fakt mám radost a cítím,ž e se mi prsa zase nalívají. Kéž by to byla pravda a mlíko bych neztratila.
Andrejko držím pěstičky ať vše dobře dopadne, užíj si to v Komárnu, když už nic, tak babička a dědeček určitě budou rádi, že tam Hanulku mají.

In reply to by Leian

Té manželské poradny bych se nebála. Kdyby šlo hodně do tuhého...bylo by škoda kdyby se to mělo nějak moc pokazit. Ale souhlasím s ostatními, že je možné, že nezvládl svou novou roli otce a snaží se o únik. Hlavně to chce mu to nevlepit naplno, ale nějak chytře a šikovně ho usadit v jeho nových kramflecích. Nemám s tím zkušenost, ale přijde mi to dost pravděpodobné... Ale právě proto, že nemám zkušenost, tak nechci radit. Především Vám MOC DRŽÍM PALCE!!!
:h:

In reply to by Leuš

Díky moc, i všem ostatním za podporu. Asi to všechno teď vybublalo na povrch, vyčítá mi dávnější věci, což podle mě nemá smysl. Ale hodně mě to ranilo. Já mu právěže naopak všechno řekla, že se začal chovat sobecky, že to on v podstatě od nás odešel jako první místo aby se k nám přimknul, když měl deprese z bytu a ze špatné fin. situace. Takže na druhou stranu si toho ode mě vyslechl hodně i on. Ale já měla pocit, že to musí ven. Třeba je to ale dobře, že jsme oba všechno ze sebe dostali. Teď je s tím potřeba pracovat, tu poradnu určitě kontaktuju, nejprve sama. Už vidím, jak mi řeknou, že to co se mezi námi děje je v podstatě úplně normální a postihne to mnoho párů. :///:
Jak se ukazuje, na začátku vztahu nás postihla smrt mé mamky, já se dost změnila a to dost ovlivnilo náš vztah, ale spíš v hloubce, kam člověk tolik nevidí.

In reply to by Leian

andrejko jaká koliv změna v životě a kor když je taková tragická tak nás ovlivní, ale řekli jste si v dobrém i zlém. to překonáte. Měli jste hodně změn najednou, stěhování, miminko, umřela ti babička. Je to hodně. Jen to samotné miminko je velký zásah do duše a pokud vím, tak A. Hanulku chtěl stejně jako ty, takže už kvůli ní by měl změnit přístup. Bude to dobré, všechnozlé je pro něco dobré.

In reply to by Romanca

Tak tak. Člověk v afektu občas řekne něco co nechtěl a pak ho to mrzí. Myslím, že jste teď oba smutní, že jste řekli to a to, ale pokud Vás to štvalo, tak to prostě muselo ven. Chvíli bude trvat než si to vzájemně odpustíte, ale pak se pročistí vzduch a bude líp jak předtím. Doufám! Usmiřování bývá velmi příjemné.... :-P
My měli dneska ráno menší diskuzi. Úplně v klidu a bez jakýchkoliv scén jsem P řekla, že by se měl líp oblíkat a zcela klidně jsem m sdělila, že v kalhotech ve kterých chodí po doma vypadá všelijak, jen né sexy :-). Vůbec jsem netušila, že se ho to tak dotkne. Šel a ty kalhoty roztrhal. Jsem teď trochu vyplesklá. :-O :-D

In reply to by petralinda

Peťulko drž se, já vím jak se cítíš. Neboj Lindička se z toho dostane a to žes rodila koncem pánevním už nezměníš. Prostě se stalo. a máš pravdu, takové malichernosti co řeším jsou proti tomu prd, hlavně že je Natalinka zdravá.

In reply to by Romanca

Ahoj Romi, vůbec neřešíš malichernosti :w: :w: :w: Máš pravdu, že na tom, že se to stalo už nic nezměním, musím se stím vyrovnat, ale je to těžký, když vlatně nevíš jak to bude dál a zatím to moc dobře nevypadá.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Petulko,bude zase dobře uvidíš.Je to tak jak říká martaz.Maminkyvidí všechno černě.Vím to z vlastní zkušenosti.
Sestřenky syn,nehejbal ručičkou měl jí jen u těla až měl opruzeniny a vojtovkou to rozhejbala.Malej u toho brečel i ona a dnes je mu rok a krásně s ní hejbá.Neboj bude líp :h:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

je tontak jak píšeš.vojtovka je super a mimi brečí i při jinejch aktivitách.Prostě se jim to nelíbí,ale pomáhá jim to

In reply to by petralinda

Ahoj Peto,
hlavu vzuru... ja se o tom tvem pripadu bavila s mou kamaradkou, ona zna jednu maminku 6 leteho kluka (od syna ze skoly), co ji doktori rekli, ze nebude chodit, protoze hned po narozeni mel krvaceni do mozku a od toho spoustu problemu... a ve 2 letech ji rekli, ze nebude chodit.. a fakt do 2 let pry nechodil. Ona to nevzdala, dokumentovala se.. nevim presne jak, kde a co , drsne s nim drela a ten jeji 6lety klucina ted je uplne normalni a chodi!!!!!!!! A to ho doktori odepsali....Akorat ma pry v hlave nejakou trubicku co mu vyrovnava vnitrolebecni tlak... popisuju to hrozne laicky.. sorry, moc o tom nevim..
Peti, jestli chces, ja se te me kamosky zeptam, jestli by ta pani ji nedala na sebe pro tebe kontakt.. treba by ti nejak dokazala poradit....
(ja teda nevim, jestli ona /ta pani/ bude chtit, ale zkusit to muzeme)
papapap a nepoddavej se tomu... uvidis , ze to bude ok...

In reply to by lenki

Ahoj Leni,
dnes už je líp. Kamarádka mi doporučila neurologa, tak se k němu v příštích dnech chystáme a vůbec už jsem klidnější a vyrovnanější.
Když se kamarádky zeptáš, tak budu ráda, ale moc tomu nedávám. Jsou to přece jen úplně rozdílné ,,postižení,, a tudíž i řešení, je v každém případě jiné. Ale jseš moc hodná, děkuju, že mi pomáháš. Děkujůůůůůů :h:

In reply to by petralinda

Ahoj Peto,
ja vim,ze jsou to rozlisna postizeni,.. to spis na povzbuzeni, ze i kdyz vse vypada cerne.. tak se to muze krasne vyresit :)... uvidis, ze casem rucicku rozcvicite ... urcite.. vojtova metoda dela zazraky :)
Ja vim , jak se citis.. to je jako ja s tema jat.testama... tak straaasne jsem se bala (kdyz nas poslali na ultrazvuk jater, malem jsem se sesypala, ale byl ok...nastesti:) ) a i ted kdyz na to myslim, proc to klesa tak pomalu... a take si rikam, proc zrovna nam se tohle prihodilo... ale proste se snazim byt optimista a rikam si , ze priste to snad uz bude ok...jak jsem psala... minule byli ty testy zase o neco nizsi :)... vim, jake to je se o toho drobecka bat ..
Jsem moc rada, ze je ti dnes lepe... nicmene kamosky se ti poptam...a pak ti dam vedet.
zatim pa , Emmy place...

tak to vypadá na nějaký průser v práci. S tím se ti hned chlubit nebude. Dej mu ještě čas a nemysli na nejhorší. Jestli má fakt problémy, tak s tím odstěhpváním ho vyřídíš úplně. Držím pěstí :a:

In reply to by Leian

No a nezačali ty problémy od té doby? Třeba toho má hrozně moooc. Můj od novýho roku povýšil, takže dělá trochu jinou práci. Pořád nějaké porady, pracovní cesty, prezentace. Je hrozný trémista, takže to strašně prožívá. Pořád se učí německy. Taky začal chodit později z práce. Když příjde dřív, tak i s prací, takže čumí vedle v pokoji do notebooku. Večer je pak K.O. a naše rozhovory se smrskly na "jak bylo v práci", "co jsi měl na oběd", "kdy přijdeš zítra z práce".
S chlapama je to těžký. Nové místo je docela zápřah, taky nový přírustek do rodiny a usadit se tím na druhé místo důležitosti mu taky nepřidalo. Pokud není ten typický "kasanova", tak se obrň trpělivostí. Prostě i muži mají své dny a hlavně - nevydrží tolik co my ;) . Dej mu čas a z něho pak časem vypadne, co se vlastně děje.

Ahoj Andrejko,
to me moc mrzi, to jsem netusila, ze to mas az tak slozity...
Vis, ja si myslim, ze byste si meli sednout a ty mu vse co te trapi rict... a dodat, ze pokud nema vysvetleni, proc se tak chova a nebo pokud si mysli, ze s tim nedokaze nic delat, tak si udelat pauzu... a to by bylo , aby se nejak nerozhoupal... a navic si myslim, ze jakekoli reseni je lepsi nez zadne reseni....proste takle se moc trapis a Hanellinka to samozrejme z tebe citi.. ... ach jo.. ti chlapi fakt nevedi co chteji a misto aby si uzival tohle krasne obdobi , tak takle blbne
ja vim, lehce se to pise, kdyz to clovek neproziva...
Moc bych ti prala, aby se to urovnalo...
ahoj lenka

Jejda, Romi, to musela být infarktová situace, když ti takhle někdo přijde oznámit, že je ti manžel nevěrný. A jak to probíhalo? Ale věřím, že i B. z toho pak musel být totálně vedle, když jsi mu řekla, co se ti stalo. To by už pak asi přiznal, že něco bylo, kdyby něco bylo, ne?

U nás je příčinou problémů asi špatná finanční situace a to, že žijeme v nedodělaném bytě a od výplaty k výplatě. Na což jsme nebyli zvyklí, ale mně to asi tolik nevadí jako jemu, když mám Haňulku. Akorát že A. nepochopil, že když máme materiální problémy, tak bychom se měli semknout jako rodina a čerpat sílu z toho a aspoň se cítit dobře spolu.

In reply to by Leian

Teď řvala hodina a půl v kuse, ale žádné vymrčování, normálně slzy v očích a studený pot. Bříško měkké, přebalená, nakrmená. Jenže po dvou hodinách v prsu ani kapka. Nepomáhala ani meditační hudba, nakonec něco malého vycucla a usla vysílením. Má to ze mě! :-(
První jsem nevěřila vlastním uším pak se mi chtělo smát, jestli si ze mě dělá srandu a pak brečet. B. jsem hned volala, rvala na něj do telefonu. Než přišel z práce, tak jsem na tím dlouho přemýšlela, a dospěla k názoru že to prostě nemůže být pravda. B. mi teda nedal žádný důkaz že to tak není, ale ten chlap také ne. Prostě podle toho jak znám B., tak by zrovna s ní nic neměl. Samozřejmě nevěřím mu slepě, ale neopustím ho, i kdyby mě podvedl, tak už se stalo a nezměním to. chci za tím vším udělat tlustou čáru a žít tak jak jsem si vysnila. B. se bude muset hodně snažit, aby získal moji důvěru. Ale už kvůli Natalce ho neopustím, aspoň ne hned. Ale stačí jen jedna kapka a svou dceru neuvidí a to on moc dobře ví.

In reply to by Romanca

Romi, tak ten tvůj příběh je jak z nějaký argentinský telenovely :\/: Jako by to bylo zinscenované nějakou žárlivou sokyní... Připadá mi to úplně nevěrohodné, ale pokud by to byla pravda, tak potěš :00: Ale vím, že některý chlapy to tak maj - milujou svou manželku, svoje děti a stejně si to neodpustěj. Připadá jim to naprosto normální, že si tak nějak dobijou sebevědomí jinde a pak jdou hrát spolehlivého otce od rodiny. Moje řeč - je jednoduchý udělat hysterickou scénu a prásknout dveřmi. Tady už jde o víc, než když je člověk svobodný bez dětí, a když je možné pro oba schůdné řešení, samozřejmě za předpokladu, že už by se nic takového nemělo opakovat, chce ho to alespoň zkusit pro zachování rodiny. Nedokážu si ani představit, jak náročné to ale musí být... Tak ti holka držím pěsti, ať to není tvůj případ a aby to všechno byla jen snůška lží a ať se to brzy mezi vámi vyjasní! A moc se s Natalinkou netrapte, nějaký blbý chlapy ať vaši či cizí vám za to nestojej :k:

In reply to by rumiska

Taky mi příjde že mi prostě chce někdo ublížit tak zinscenovává debilní příběh z telenoveli. Je to divné a plno věcí nesedí. Snažím se naty netrápit, ale dnes je nesnesitelná a není se čemu divit, nemám mlíko. neodstříkám ani 5 ml.

In reply to by Romanca

Já teď na noc dala Bebu, říkala jsem si, že pro jednou to snad neuškodí. Teď už Hannelinka pěkně spinká, ale jinak celé odpoledne nezamhouřila oka. Naštěstí nebrečela, jen nás poslouchala a chovala se buď u jednoho nebo u druhého.

In reply to by Leian

holky moje zlatý,je mi moc líto jaké máte doma trápeníčko.
Leian,skus s ním hodně mluvit a bez výčitek.poradna je určitě dobrá.Je dobře,že jedeš do Komárna aspon se pak na sebe budete víc těšit.
Romanko,netrap se tím asi vám někdo závidí a chce vás rozeštvat.
Holky držte se moc na vás myslím :h: :h: :h:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Koníčky jsem mu tolerovala už dlouho, v tom problém u mě není, už rok se jezdí potápět nebo chodí cvičit. Jen ten měsíc po porodu se to natolik zintenzivnilo, že s náma přes týden prakticky není - ani o víkendu. A když už tu je, tak jen leží u notebooku a když řeknu, že je potřeba něco udělat, tak buď ignorace nebo že to udělá, ale stejně pak leží u notebooku a neudělá. Jen sliboval, že až bude hezké počasí, že budeme chodit ven, no byli jsme za celé dva měsíce asi tak 2x, co si vzpomínám a to jsem se jednou večer už musela přinutit, protože jsem byla totálně vyčerpaná, ale říkala jsem si, že aspoň chvíli budeme spolu.
Myslím, že o pocit odsunutí na druhou kolej se nejedná, od začátku se staral a já neměla problém s tím mu dítě svěřit nebo že bych mu nedůvěřovala. Ale teď se s ním nejde na ničem domluvit, protože mi vždycky jen oznámí, že už něco má a to tak den předem nebo nejlépe ještě v týž den, takže jsem nahraná a nic plánovat ani pořádně nejde.

to me mrzi ze mas takovehle problemy,chjo chjo chlapi jsou obcas holt sobci,pak se najednou vzpomenou ze udelali chybu,a to malinke uz bude treba chodit a pak prijdou jak to rychle uteklo ze si je ani neuzili,takovych paru tady je hodne.Presne jak pises,maji vsechny mozne zajmy nez rodinu,ten muj je taky velky sportovec,neni s nami doma porad,ale snazi se aspon co nejvic to jde,ale obcas mam taky pocit,ze mu je trochu lito,ze uz neni tak na prvnim miste jako driv,tak porad chodi at ho pohladim apod.,pak si vzdycky uvedomim,ze se mu vlastne uz tak nevenuju,ale vzdyt to vite,uz uz to tak nejde,jako driv,tak se snazim aspon kdyz mala spi.Nedolehlo na nej taky treba tahle situace,ze mas malou a jemu se uz tak nevenujes tak on si jde po svem??Je teda dost sobecky,ze v tomhle obdobi ti to takhle stezuje,ale uvidis bude lip,treba je to jen chvilkovy.Dej tomu cas a hlavne se nestresuj,vim je to tezke,ale ublizis nejvic sobe a male.Preju hodne stesti :a:

Ahojky Andrejko, to je teda strašný, kór když ani pořádně nevíš proč, pokud jsem to dobře pochopila. Vím o čem mluvíš, ale z trochu jiné strany, náš táta měl taky takovýhle nemluvící náladičky, když jsme byli malí a bylo to hrozný, mamka pořád brečela, fakt děs....Chce to si asi promluvit a pokud to nepůjde, tak holt sbalit kufry a nazdar, když si tebe ani Hanelky neváží ... Je to těžký, já si to neumím představit, že by se tak P. choval, držím palečky,ať se to brzy rozsekne....

Holky Andrej i Romi, to mě moc mrzí, ty vaše problémy! Nevím co dodat - snad že už si tu nebudu na nic stěžovat, v porovnání s tímhle mi všechno přijde malicherné. Tak se držte a snažte se ochránit ty vaše kočičky. Vím jak při té mé víkendové depresy to Viky pěkně ořvala - opravdu to ty dětičky naše prožívají s námi. Přeju, ať je líp, i když to třeba ted nevypadá...

Ježiš andrejko, mě mrzí to tvoje trápení. Musíš si s ním o tom promluvit, říct mu že tak ubližuje Hannele, že o tobě v podstatě ani tak nejde, ale o ni ano. Do Komárna jeď, přece nebudeš sedět doma a utápět se v tom. Navíc tam má Haňulka rodinu, tak proč ne. Neprobírej to s jeho mámou, i když ti to odkýve, tak stejně bude stát při něm je to její syn - v dobrém i zlém.
Já mám taky problémy, nepsala jsem to tu, protože toho na mě bylo moc a nechtěla jsem se v tom pořád pitvat. Jde o nevěru. Prostě jsme řešili pořád slavnou Hanu, která tu mimochodem byla na víkend, štětka jedna. Ale vypálila jsem ji rybník. Myslela jsem, že mám klid a včera ráno sem přijel nějaký chlap, vlezl mi do bytu a začal mi vykládat že B. to už táhne 4 roky s jeho ženou. Mimochodem my jsme spolu 3 a půl roku. Takže jsem na toms tejně, strácím mlíko. Natalinka je nervozní a já na prášky, očekávám opět menstruaci - bych se nedivila, kdyby mi dorazila.

In reply to by Romanca

Romco,
to je hrozny... to me mrzi. Jak jsem tu psla Andrejce.. ti chlapi jsou fakt pitomci... nejkrasnejsi obdobi v zivote a oni takle blbnou. Nicmene u tebe mi to pripada divny, ze by ti Bob zahybal tak dlouho, moc bych tomu neverila. Ja vim, ze to muselo byt hrozny, kdyz se ti vetrel do bytu s takovym pribehem,ale pripada mi to hodne prehnany.. asi tomu chlapkovi manzelka zahyba , tak to zkousi kde se da... anebo ,ze by fakt ta holka? I to je mozny....V tomto pripade bych asi B. verila. Proste si neumim predstavit, ze by chtel mit dite s tebou a mel vztah s jinou... to urcite ne... a taky lide jsou zly .. buhvi kdo ho poslal... nejakej zavistivej clovek. Treba vidi , ze se mate dobre, mate hezkou rodinu a tak Vam to chce zkazit.
Romy , snaz se nestresovat.. kvuli Natalce.....

In reply to by lenki

Já mám stejný názor, měla jsem dost času nad tím přemýšlet. Hodně dlouho...I kdyby s ní něco měl před 4 lety, my jsme spolu 3,5, dobře. Mohl s ní něco mít i před třemi lety, ale pochybuju že se rozhodně mít se mnou byt a dítě. Byt dělá pro mě, podle mě a jí bude slibovat že si ji sem nastěhuje se třebama cizíma fakanama? Nevěřím tomu. Navíc on Natalku miluje, a ví, že já bych odešla s ní. K tomu všemu ten chlap mi nedal žádný důkaz že je to B. Je to jen jeho doměnka, on prostě ví že to B. je.

Já teda nevím, o co jde, ale jediný, co můžeš dělat, je to, že si s ním o tom promluvíš. takhle vůbec nevíš, na čem jsi a zbytečně se trápíš. Třeba má nějaký problémy v práci nebo tak a ty si představuješ všecko možný. Nejistota je to nejhorší, a proto mu řekni, jak tak to připadá a nech ho ať ti svoje chování vysvětlí. Snad to vyřešite. Vždyť spolu máte dítě. Držím palce :one: :one: :one: .

hlavně prosímtě nedělej závěry z toho, jak se chová, důvodů může být milión, třeba je to úplně jinak, promluv s ním

Andrejko, to je mi hrozně líto :( Chlapi se někdy chovají jako idioti. Jeď k tatínkovi, netrap se, on si buď sedne na prdel a přestane se chovat jako magor, nebo půjdete od sebe.. Je to hnusný, já vim, mě se to říká. Ale myslim, že čím dřív, tím líp. Maličká si nezaslouží streslou mámu a tátu, kterej jí třeba ani nepochová. Moc držím palce, ať to dobře dopadne.. Máš Haňulinku, to je hrozně moc veliký štěstí..

Tak to mě mrzí.ale určitě bych to sním probrala a když by nechtěl tak bych asi na chvilku zmizla od něj aby si uvědomil,že nejsi nějakej hadr a že se trápíš.Držím palečky at ti to dobře dopadne a už se netrápíš,ach ti chlapy fakt někdy zabít :?

In reply to by Mag28

Já jsem s ním o tom právě už mluvila, řekla jsem mu, že jsem nešťastná, už jsem i jednou byla na pár dní pryč u svého otce, prostě jsem se sbalila a odjela na pár dní, ale samozřejmě jsem mu to předem řekla. Když si pro nás přijel, tak pak se mnou nemluvil a už tehdy jsem měla hrozné nervy, ale nic se nezlepšilo, i když jsem mu řekla, jak se cítím. Prostě se chová jako sobecký parchant, myslí jen na sebe a hlavně je pořád pryč, buď chodí cvičit nebo se potápět, skoro vůbec s náma není.

In reply to by Leian

A jak máte starý dítě? Možná se pořád nemůže srovnat s tím, že je táta a má zodpovědnost. Chlapům to holt trvá dýl. Oni to mimčo těch devět měsíců nenosej a najednou se tady objeví a od nich se chce, aby ho měli hnedka rádi a starali se a oni se pak začnou cítit odstrčený, že mamča lítá kolem mimina, zatímco před tím se starala o ně.Miminko jste oba chtěli? Na ikonce vypadá, že se těší.

In reply to by Lucky78

Miminko chtěl nejdříve on, už když jsme se brali, tak chtěl, abychom to začali zkoušet, ale ještě jsem brala nějaké léky, co nešly vysadit ze dne na den. Máme tříměsíční nádhernou holčičku, vím že ji miluje a když jsem byla pryč, tak mu určitě chyběla. Takhle otočil asi měsíc po porodu, do té doby byl vcelku vzorný a všechno bylo v pohodě. Celou dobu, co ho znám, jsem věřila, že bude ukázkový manžel a otec, o to víc mě mrzí, že mě takhle zklamal.

In reply to by Leian

Tak to je špatné,ale vtom případě bych to asi vzdala a odstěhovala se k rodičum,tet to bude bolet huř se odchází,když je malinká pak větší.Třeba tím,že se odstěhuješ a bude vědět,že se už nevrátíš za ním tak mu to trkne a dostane o vás strach a bude to dobré a když né,tak aspon víš,že mu na vás nezáleží :? Každopádně bych to tak nenechala,protože to akorát bude horší pro tebe.Držím pěsti a pevné nervy páá

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka