Holky,
prosím, jak jste na tom vy s tou vaší drahou polovičkou ohledně přítomnosti u porodu?Ten můj, je velký srabík, z doktorů má strach, byl se mnou sice na odběru plodovky, ale málem mi rozmačkal ruku a ještě ke všemu mi komentoval vše co viděl na obrazovce, jako by to byl nějaký horor. a ke všemu se neustále ujištoval, jestli nebudu křičet, to by prý nevydržel. Já hrdinka, která v životě nepípla ani u zubaře....... Myslím si že by se při porodu museli víc věnovat jemu než mě :s: . ale on stejně pořád říká že by to nevydržel a že radši počká za dveřma. Ale já bych tam asi chtěla někoho mít. Přeci jenom se to může zvrtnout a já pak odsouhlasím cokoli, jen ať už je to za mnou. myslím si že ten druhý je tam vlastně takovýma mýma očima, ušima i ústy. Co vy na to budete tam všechny mít taťky, nebo některá bude sama či s někým jiným? Asi plaším předčasně, ale nějak to na mě všechno padá. Jsem třetí týden na neschopence a tak pořád o něčem přemýšlím....ono asi bylo líp , když jsem byla v práci a neměla tolik času... Ale zase na druhou stranu chci být připravená.....nebo je lepší blažená nevědomost? Tak pohlaďte pupíky a mějte se fajn.
Ahoj, já doufám, že se podaří Bena na porod upíchnout nějaký babičce či tetičce a budu tam manžela opět mít, on teda neomdlíval, byl tak nějak v pohodě, hlavně teda během první doby porodní to jsem převážně prostě o kdečem krafali a on mi různě pomáhal na křeslo a z křesla a do sprcy a ze sprchy a pouštěl mi na záda teplou vodu, chechtal se jak si po dolsinu zpívám, to si i natočil na video, když nás snímali monitorem tak mi důležitě hlásil každou kontrakci :s: , jako bych jí necejtila... ale fajn, a to byl totálně neinformovanej, ani na žádnym kurzu či přípravě jsme nebyli, páč jsem od 26tt ležela s nohama nahoře, takže co se týče nějaký jeho informovanosti, tak když jsme měla dva týdny před porodem první poslíčky, tak pak nadšeně mamince sděloval, že už jsem měla andělíčky :s: :s: :s: a i tak to u porodu krásně zvlád :one:
Ahojky, no ten můj je od začátku rozhodnutej, že půjde k porodu...ale kdyby řekl ne, asi ho nutit nebudu. Ale fakt je, že nějaká opora bude asi potřeba...alespoň ta psychická, nebo masírovat záda a tak... Ten můj dokonce chodí na předporodní kurzy se mnou :-) Kamarádka toho svýho ale fakt poslala domů, že by neměla nervy, kdyby se jí pořád ptal jestli jí to bolí a co může udělat...takže ti asi neporadím... Tak držím alespoň palečky...
Ahojky..náš taťka k porodu taky nechtěl jít a nakonec tam se mnou a jsem za to moc a moc ráda...nejde o to jestli něco uvidí nebo ne stejně dopředu mezi nohy neuvidí pokud tam sám nepůjde, ale jde o tu podporu..přítel mi říkal po porodu že si tam připadal zbytečný ale není to pravda..nejvíc mi pomohl při tom když mě chytly křížový bolesti a on mě masíroval...a potom mě držel za ruku a namáčal čelo a rty...teď je moc rád že u toho byl když se nám narodila naše Lenička..ale nenuť ho pokud nechce..třeba to nakonec dopadne tak že se tam ještě bude těšit jako ten můj ;) :) jen mu řekni že by jsi byla ráda kdyby tam byl ale že ho nutit nebudeš..a on si to určitě rozmyslí..tak držím palečky aby ti to dobře dopadlo a měla jsi pohodový porod ;)
můj manžel taky nechce být u porodu a jelikož on je jediná osoba kterou bych tam chtěla mít,tak půjdu prostě rodit sama.No nutit ho nebudu,nemá to ani smysl,jelikož vím,že by mu bylo špatně i přesto,že stojí u hlavy a skoro nic nevidí.Ale závidím těm které budou mít mužíčky u sebe,my to hold musíme s Honzíkem nějak zvládnout. :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojda, no, já nevím, v podstatě zezačátku se mu moc nechtělo, ale teď už se na malého těší, takže si myslím, že pokud zrovna nebude v práci - je kamioňák, tak půjde. Akorát nevím, jestli se mnou pak bude na sále, až budu tlačit. To už mi stejně bude všechno jedno, že :s: ale v té první době porodní bych ho tam určitě chtěla mít. A když mu to nevyjde, tak holt zastoupí moje kamarádka, která v porodnici dělá na novorozenecké JIP. :a: