Hellpsyndrom

Říkal mi, že každopádně bych byla pod dohledem na rizikovém, vím, že je to opravu záležitost rychlá, protože teď mi šly hodnoty během pár hodin tak dolů, že mi řekli, že už mě skoro nemohli operovat, zažít bych to už nechtěla, tu bezmoc. No uvidíme, stejně si to musím rozhodnout sama.

Tak já bych se nebránila ani adopci, napadá mě všemožné. Tak hlavně že máme Mišinku, ono je to taky jiné rozhodování s dítětem. No tady je špatný, že se to nedá vůbec předvídat, je to fofr, většinou je všek ok a pak to přijde a pokud to postihne orgány, je to nenávratný. Já chodím na kontrolu s ledvinama, tak uvidím, co mi řekne paní doktorka, ono být pak nějak postižená mamina, to by taky nebylo nic moc a mimčo by to taky nemuselo zvládnout. No risk to je, ale to je vždycky, jen holt tady je to pravděpodobnější.

Je to dilema viď. Já si na jednu stranu říkám, že můžu být ráda, že jsem ráda, jsme zajetý, malá je úžasná, všechno jsme to zvládly, máme svůj rytmus, ale když si sebe představím jako těhotnou, jsem šťastná a malá by byla suprovej sourozenec a to mě motivuje :) zkusím ještě jiné vědy než doktorské ;)

Moc díky, určitě zkusím co se dá. Doktor mi řekl, že být jeho dcera, tak mi řekne, ať se na to vybodnu, tak to víš, že to se neposlouchá hezky, resp. chtěla jsem slyšet aspoň naději, ale moc mi ji nedal. Řekli mi 50 % opakování, ale prý není žádná statistika. Hlavně nejde jen o mě, mám tu malou, to případné mimčo by bylo taky v ohrožení, tak zase nechci být sobec, ale nechci to ještě vzdát. Věřím, že prostě tentokrát to dotáhnu ;)

jí nic takového neříkali a pravděpodobnost fakt 20%-myslím,že s 50% by do toho taky nešla,dítě už měla.ale ten příběh znáš,koukala jsem,že už jsme si psali ;) fakt bych zamířila někam na specializované pracoviště-jeden doktor řekne tohle ( přitom to nejspíš zná jen z literatury) a jiný něco jiného,takže bych neházela flintu do žita zatím ;)

Já myslím, že sami nevědí, sestřička říkala, že statistika není a nedá se to určit, jen že prostě není žádná obrana. jj, psali :)