Hádka kvůli kočičátku
Ahoj holky, poslední dobou se všechno nějak s prominutím se*e. Prvně ta hospitalizace, a teď velká hádka s manželem kvůli kočičátka. Každý kdo má doma kočičku nebo pejska ví, že k tomu patří i pár chlupů na oblečení, sedačce a častější vysávání. Teď manžel vyjel, že už to nemůže snést, že nemůžu být sobec a přinést miminko do prostředí, kde jsou chlupy a že už takhle dál nemůže ať si vyberu jestli on nebo kočičátko. Pořád to mám na talíři... mám pocit, že se zblázním :plac:
Na jednu stranu je pravda, že od nás návštěva někdy odchází s chlupem na prdeli a před odchodem z domu se obhlížím jestli je třeba použít průhlednou izolepu na odstranění chloupků z oblečení, na druhou stranu žijeme ve 2+1 a do ložnice kde bude s námi spinkat miminko nebude mít přístup. Už ted tam má zákaz. Já vím, že chlupy se dostanou všude a nevím co mám dělat, jestli jsem opravdu sobec, protože tu svou kočičí princeznu strašně moc miluju, manžel jezdí 2x do měsíce na týdenní pracovní cesty a my dvě jsme na sobě doslova závislé. Je to exotka, každý den ji vyčesávám. Na jeho straně jsou i mí rodiče (ti mi nedovolili v dětství nikdy pejska ani kočku i když jsem moc chtěla). U nikoho nemám zastání, že by mu řekl, kromě mě, že to bude v poho, ať nestresuje. Tak teď nespím, bulím a tulím si tu svoji princeznu co to jde. :plac:
Bojím se, protože nevím jak to dopadne, nechci přijít ani o manžela, ani o kočičátko :plac: , ale na prvním místě bude určitě moje miminko. Co říkají vaši partneři na kočičátko vs. miminko?
Petra
In reply to ahoj, chci se zeptat na by JaMiOn
Ahoj, já jsem tu psala níž, že máme doma pejska a teď už i sedmiměsíčního klučíka. Jasně, kdyby se nedejbože objevila nějaká velká alergická reakce (má mamka se kvůli psím chlupům kdysi dusila), tak bysme dali pejska třeba k našich a chodili si ji sami venčit, jen by u nás nespávala. Ale pokud by se jednalo o něco, co by šlo třeba i za pomocí mírných léků zvládnout, tak psa pryč nedám! Klidně si o mně může spousta holek říct, že jsem blbá, ale stejně jako jsem se rozhodla pořídit si dítě, jsem se jednou rozhodla pořídit si psa. Je to živá bytost, která je oddaná, miluje a cítí stejně jako člověk a udělala bych všechno pro to, abych si tu naši pejsinku nechat mohla. Samozřejmě, reakce ohrožující život a zdraví mýho dítěte...hledala bych nějaké jiné řešení. Ale třeba nějaká vyrážka, mírná rýma...s tím se fungovat dá. A teď se do mě klidně pusťte holky:-)
In reply to Ahoj, já jsem tu psala by Rokl
Taky souhlasím a hlavne by asi záleželo v jakem věku dítěte by se alergie rozvinula,miminku bych asi leky nedavala,jen aby mi kocky zustali,u vetšího dítete bych to zkusila :)
In reply to Taky souhlasím a hlavne by by Erolin
Erolin, četla jsem, že když jsi s tím daným zvířátkem v kontaktu už jako těhulka, tak pak na něj mimi alergické není - vytvoří si imunitu už v bříšku. Tak snad je to pravda a nebudou potíže :one:
In reply to Erolin, četla jsem, že by VeronikaK
jo,tak to by bylo fajn :)protoze ja si zivot bez zvirat nejak nedokazu predstavit :)
In reply to jo,tak to by bylo fajn by Erolin
to já taky ne...a toho našeho kocourka miluju úplně šíleně....doteď byl on takové naše miminko :)
In reply to Ahoj, já jsem tu psala by Rokl
TEDA ROKL!!!!! Souhlasím :///: Přesně jak píšeš - to zvíře má taky city a když jsem na sebe vzala jednou tu zodpovědnost, že jsem si ho pořídila, tak ho nemůžu jen tak odložit. Souhlasím prakticky do puntíku. Takže nás upalte spolu :s:
In reply to ahoj, chci se zeptat na by JaMiOn
Ahoj, já nechci mluvit za všechny, jen si myslím, že každá maminka udělá víc jak 100% pro to, aby bylo její děťátko zdravé. A toho se budu držet i já. Jestli bude mít kvůli kočičce malá problémy, tak není co řešit, musí pryč. Ale jestli ty problémy nebudou, tak budu jen ráda.
Je mi líto, že je malý alergický, bohužel počet alergických dětí roste, sama mám alergii na seno a pyl (manžel také - takže je tu určitý předpoklad dědičnosti), v dětství jsem trpěla děsně, ale s věkem (v sezóně beru antihistamika) problémy odeznívají, dokonce mě netrápí pár let už ani astma. :tanec: Synovec trpí alergií na vlnu a určité prací prášky, kámoška zase v 15letech přestala snášet lepek, mamka až ve 35 dostala alergii na kyselé, švagrové stačí kontakt s čistícími prostředky nebo se srstí a má opravdu nehorázný ekzém na rukou. Je to mazec!
Drž se, vím že vyhýbat se alergenům v jakékoli formě není lehké, zvláště vysvětlit to dítěti. Snad s věkem síla alergické reakce také odezní na rozumnou míru :papa:
Ahojky my máme tři kočičáky ve 2kk,z jejich chlupu mi asi brzo hrábne,ale neda se nic delat,jednou jsem si je pořídila tak je přeci nemužu jen tak dát pryč,jen kvuli chlupum.Naty je 7 měsícu,uz se plazí a sem tem ji od pusinky ten chlup vyndam :) a rozhodně tim neni nejak pozkozená....A mě přítel říct at si vyberu mezi nim a cíčama tak ho pošlu někam...Uvidíš,že mimi a kocka neni žádný problém :)
In reply to Ahojky my máme tři by Erolin
Já vím, že to tak určitě nemyslel, s tím at si vyberu mezi jím a kočičátkem. Jen byl rozčilený tak chtěl zdůraznit, že to myslí vážně, má teď hodně strach o mě i o miminko kvůli nedávné hospitalizaci. Dohodli jsme se, že uvidíme až malá přijde mezi nás :) :papa:
Ahojky já Ti odpověděla tady http://www.mojetehotenstvi.cz/hadka-kvuli-kocicatku-0 - se to vložilo víckrát zase
In reply to Ahojky já Ti odpověděla by VeronikaK
Děkuju Verčo za podporu, ani jsem nevěděla, že se to uložilo víckrát.
In reply to Děkuju Verčo za podporu, by Artepka.pet
není zááč :) No ono to blbne. Hodí Ti to fatal error, ale ve skutečnosti se to vloží. Nevidíš pak ten článek ve svých, ale když se podíváš do všech, tak tam je :one:
In reply to není zááč No ono to by VeronikaK
Týjo, tak to je mazec, právě když jsem chtěla odeslat ten příspěvek tak mi to hodilo fatal error, ale mám trvalé přihlášení tak jsem ho viděla jen jednou :oci:
In reply to Týjo, tak to je mazec, by Artepka.pet
No je to děs poslední dobou. Sice jsem to adminovi psala a předpokládám, že nejsem sama, ale stejně to je pořád stejné :00:
Ahoj, my máme doma taky čičinu (dlouhostrstou) a ob týden labradora (manžel si ho střídá s tchyní). A ty chlupy tady samozdřejmě máme taky-i když návštěvy je nevidí. Ale můžu ti říct,že z toho psa máme mnohem víc chlupů než z čičiny. A taky nás ani jednou nenapadlo je dát pryč!!!
Stůj si za tím, on si na ní zvykne!!! :\x:
In reply to Ahoj, my máme doma taky by Tez
Řekli jsme si, že uvidíme, jak to všechno bude až si přivezeme miminko domů. Tak jsem teď klidná. :tanec: :papa:
In reply to Řekli jsme si, že by Artepka.pet
No, vidíš, třeba pak manžel zjistí, že to zase tak hrozný není...
ahoj, já mám zvířátka taky ráda, ale v bytě bych mít kočku ani psa nemohla. Tyhle zvířata patří ven na zahradu. Když si představim že můj syn měl od 3.měsíců exém a tím pádem byl zařazen mezi alergiky tak jsem ráda že zvíře nemáme. Jen by stím byli problémi. Stačilo že jsem musela každej den luxovat,vytírat aby tu nebyl prach a aby se mu nezačali projevovat alergie. Prostě všechny alergeny museli být odstraňovány...nyní je malej v pořádku ale nad zvířádkem do bytu neuvažujeme . Taky si pamatuju jak malej vše strkal do pusy...jde mi mráz po zádech z toho, jak tvoje mimčo bude mít v puse chlupy z kočky..protože i když uklízíš, tak se jich prostě nezbavíš...
In reply to ahoj, já mám zvířátka by JaMiOn
Ahoj, tak to je mi líto, že měl malý problémy s exemem a alergií. Držím palce ať je vše v pořádku, :papa:
Ahoj.My bydlíme ve 2+1.Máme chlupatého kocoura,pražského krysaříka,dva sklípkany a rybky.A jde to.Malý má tři týdny.Zpočátku byl kocour zvědavý ale teď si ho ani nevšimne.Do postýlky několikrát vlezl ale dostal pleskanec přes zadek a přešlo ho to.Chlupy jsou všude na to jsme si zvykli.A hlavně když si hrají se psem.Přítel vředí kvůli chlupům...ale když si k nemu kočičák přišel lehnout tak byl rád.Občas ho to chytne ale to je asi normální.Už bychom ho asi nedali.S pesanem si rozumí a stýskalo by se jim po sobě.A pokud se miminko neosype tak nic neřeš.Mnozí lékaři to doporučují.Mimčo je zvyklé od malička a netrpí alergiemi.Taky ho nemůžeš přivést do sterilního prostředí.To je spíš na škodu.Pevné nervy.Mirka :a:
In reply to Ahoj.My bydlíme ve by mirunka88
Ahoj, děkuju za podporu, to je taky můj případ. Manžel je rád, když se tulí, ale ty chlupy vadí no... Ráno jsme si řekli, že počkáme a uvidíme jak se věci budou vyvíjet. :papa:
Moje tchýně měla kočičky doma 4 když byl mimino mažel i švagrová a v pohodě,žádnou ujmu neutrpěli a to mu bude letos 43 :s: :s: a to říkala mami že spal kocour švagrovej v postýlce anebo v kočárku v nohou a hlídal jí a když zabrečela v tu ránu běžel nahlásit mamině že brečí :) dnes je švagrová máma 2,5 letých dvojčat k tomu mají 2 irské vlkodavy a kluci se s nimi válí v pelechu co začali lézt a pohoda netrpí žádnou nemocí a jsou pohodové děti bez ujmy na zdraví :) tak držím palce ať všechno v pohodě zvládnete a vyřešíte Danuš :a: :a: :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahoj, tak protože se často navštěvuji s kamarádkou od jejího těhulkování doteď,kdy má malý dva roky (zrovna včera večer nás přišli opět navštívit), vím o čem mluvíš. Dokud se malý ještě neplazil a nechodil, tak se ty ručky a předměty daly uhlídat, ale pak už to bylo doslova nekonečné obletování :smich: .
Kámoška je doslova zvířecí milovník a přítel všechno schválí. Takže prvně než byl připraven starší domeček k přestěhování, bydleli v 1+1 a od cca 3 měsíců malého bydlí v domku. V bytě byli přítomní křečci, běhal ochočený potkan, a lítala andulka. V domku přibyli psi a kočka. Já na návštěvě vždycky plašila a po každém pádu dudlíku na koberec, dudlík omývala, ale kámoška se smála, že to přeháním. Malý kypí zdravím. Ale i přes to, budu se snažit být hodně opatrná.
Manžel ráno při snídani v obýváku, kdy se naše kočičí princezna opět tulila, ji prvně hladil...a pak řekl sám od sebe.. " A tak možná bychom to mohli zkusit si ji nechat... a jestli to nepůjde, tak ji dáme někomu do dobrých rukou, nemusíme spěchat..." Jsem dojatá a mám radost a doufám, že budem šťastná rodinka. :tanec:
já mám doma zvířátka zakázaný, jelikož jsme oba celý den v práci a bydlíme v paneláku v centru města, tak by to zvířátko nemělo moc radosti ze života ...
In reply to já mám doma zvířátka by ha.nka
Ahoj, aspoň vás bude mít miminko jen pro sebe :mimis: , příjemné těhulkování :papa:
Máme doma taky kocourka :\x: a zanic na světě bych ho nedala. :8_/: :w:
Vím že s těma chlupama je to problém. :spid: Ale pokud bych se měla rozhodnout co s koourem, musel by si taky manža uvědomit ,co muže ztratit,když dám přednost před kocourem. Momentálně ted bydlíme u našich, kde je v bytě jejich pes, náš pes ,jejich 2 kočky a náš kocour,táta ,mamka a mladší brácha.Já a manžel.Bohužel, jsme natěsnaný sice ve velkém bytě,ale je to frkot.Nedá se nic dělt.Bydlení se nám staví a bydlet budeme až v listopadu ve 2KK,mám pak v plánu,žee jeden pokoj bude nepřístupný zvířatum -jak psovi tak kocourovi a ten bude obývat naše holčička,která přijde na svět tento měsíc.Koberce nechci,jen do dětského pokoje.
Myslím si ,že přemíra sterility v okolí miminka škodí.A odstanit zvířátko, které je od začátku součástí rodiny, je hloupost..
Pane jo, tak to máte doma mazlíčků teď požehnaně :tanec: My dali taky všude plovoučku, a jediný koberec je kostka v obýváku u sedačky, parádně se udržuje (nemá štětinky, ale uzlíky, a proužky, kdy chlupy nejsou vidět). Jestli můžu jako ženská hodit tip na plovoučku, tak si pořidte dýhovanou (má takové vroubky, není hladká a nejsou tam vidět šlápoty od bosé nohy nebo pejska, když se mu po venkovní vycházce umyjou tlapky) Druhý koberec máme nachystaný do ložnice k dětské postýlce, ale tam by už kočička přístup neměla...ještě mě napadlo, že bych mohla zkusit zamezit kočičce přístup na sedačku a zvýšit tak počet "bezchlupých zón"...ale to se mi zdá trošku nemožné, jak bychom se pak tulili :smich: Držím palce, ať velké listopadové stěhování proběhne v pohodě. :papa:
Ahoj, já sice nemám kočičku, ale máme pejska. Chlupy jsem nikdy moc neřešila, prostě se vysávalo častěji a hotovo. Pravda je, že od té doby, co se narodil malej a začal být trošku akčnější, mi začly ty chlupy vadit víc. Když se malej někde otočí, hned je má na sobě nalepený, nedejbože, když se mi z jeho deky odkulí na koberec...Je to blbý, na druhou stranu chlupy k těm našim čtyřnohým miláčkům prostě patří a oni nám to vyváží zase něčím jiným. Jediný opatření, co jsme doma udělali je, že s náma psík už taky v jedný místnosti nespí...bojím se, aby malej nedostal alergii, protože já bych se té naší psí slečny vzdát snad ani nedokázala. Pa a přeju ti, aby manžel pochopil, že sterilní čistota není v životě to nejdůležitější.
In reply to Ahoj, já sice nemám by Rokl
Ahoj, děkuju za příspěvek a zkušenosti i s pejskem. My měli pejska 4 roky, pak jsme ho museli nechat utratit z důvodu selhání ledvin (podle všech testů to měl prý vrozené a už od štěňátka přestávaly správně fungovat), nesla jsem to těžce, byl jako naše bejby, manžel ho taky miloval a trvalo mi hodně dlouho než jsem se s tím smířila, druhého pejska - jakéhokoliv jsem nechtěla, všichni mi připomínali co jsem ztratila. Po roce nebo dvou mi švagrová vnukla nápad pořídit si kočičku. S tou svojí princeznou jsme si padli do oka a ted, po dvou letech, někdy brečí i když jdu na záchod :smich:
Podle mého alergologa, u pejsků nevzniká ta alergie od chlupů ale od psích slin, které obsahují nějaké bílkoviny, pejsci se olížou a mají to v chlupech. Tak držím palce, ať alergie nevznikne. Alergie vznikají celý život, moje mamka dostala alergii ve 35 na kyselé a opuchal ji krk a jazyk. Souhlasím, že sterilní domácnost je na obtíž, pak ty děti možná nejsou alergické na savo :smich: ale na běžné alergeny ano.
tady máš seznam článků: http://www.kocky-online.cz/rubrika/kocky-a-deti
zkus si to pročíst a co se ti zalíbí dát i manželovi...
já bych svoji kočku taky nedala ani za nic (TP mám za 2 týdny)
a to žijeme v garsonce, i když se budeme stěhovat do většího, akorát teď má holka trošku smůlu a některá místa kam dřív mohla má zapovězena
In reply to tady máš seznam článků: by reina
Ahoj, tak tyhle články mám už načtené hned v prvním trimestru. Zvláště proto, že v tu dobu, přišla první vlna protikočičátkového útoku ze všech stran (naši, tchýně, a z jejich popudu pak i manžel), tak jsem googlovala abych měla protiargumenty. Sám ty články číst nechtěl, ale všechno ohledně nemocí (toxokara, toxoplazma) jsme si vyříkali. Bohužel jsem nikde za celou dobu nevygooglila článek Chlupy z domácích mazlíčků vs. děti. Ale když čtu vaše názory, tak jsem ráda, že je to "normální" a s tímto problémem se potýká každá domácnost s pejskem či kočičkou.
Můj přítel mího kocoura moc rád taky nemá. Ale je to tím, protože já jsem si ho strašně rozmazlila:)) My máme výlez z bytu přímo na zahradu a v zimě kocour chodí sem a tam a já mu musím otvírat okno a to přítele budí. Je fakt, že kocour opravdu jde dovnitř a ven třeba 2x do hodiny a přítel špatně spí, takže má být proč naštvanej. Taky v noci začal něco schválně schazovat ze stolu a prostě ho budit. Kocoura mám dýl než jsme s přítelem spolu. Teď máme doma už 2 měsíčního prcka a ty chlupy štvou mě samotnou, ale kocoura taky miluju ikdyž je to bezpáteřní kočičí sobec:)) Já myslim, že mu to prcek jednou všechno vysvětlí:))
Máme taky 2+1 a kocour může všude, jen v noci ho zavírám do obýváku, ale stejská se mi po něm, protože se mnou spal v posteli, ale teď se bojim aby malýmu nevlezl do postýlky, protože on jeho postýlku miluje:))
Myslim, si že je lepší mít kočičkuu a pár chlupů než sterilní domácnost. Mě táta taky první věc co řekl, když se dozvěděl, že jsem těhotná, že dám určitě kocoura pryč.................
Drž se já ho taky pryč nedám..........pouze kdyby měl prcek zdravotní problémy, ale jinak není proč. A ať tě manžel nevydírá to teď opravdu není moc hezký.
In reply to Můj přítel mího kocoura by Klára77
Kocourek asi schazuje věci schválně, aby sis ho všímala jako dřív, asi žárlí :) . Kočka taky se mnou spala v posteli, ale od začátku těhulkování jsem ji začala učit spát v pelechu vedle postele, a pak jsem ho pomalu odsouvala, teď už je ten pelech dokonce hned za dveřma ložnice, ale máme dveře stále otevřené, kočka někdy přijde v noci k posteli a mňouká, že chce hladit, pak jde zase spát :smich: Ale v obýváku spolu ležíme celé dny na sedačce :) Když mám kočičku celé těhulkování, tak by nemělo být miminko alergické...ale je to jen určitá pravděpodobnost, uvidíme. Manžel ví, že zdravé děťátko mě bude nade vše.
ahoj
nic si z toho nedělej, byt tebou tak se o tom vůbec nebavim a myslim, že by mohl zapomenout. Ja mam taky doma kočičku a taky ji moc miluji a v žadnem připadě bych ji k vůli chlapa nedala pryč, dyt to ani nejde. A co se mimča tyče, tak pokud s nim nebude vyloženě spinkat v postýlce, tak se nic neděje, spiš naopak to prospěje. Můj přitel je v pohodě akorad mel strach z toxoplazmozy, ale taky nejak na to zapoměl, takže se nestresuj a hlavně se nedej!!!
In reply to ahoj nic si z toho nedělej, by Marketa3
Ahoj, tak strašák "toxoplazmoza" byl už použit v první vlně nevole - v prvním trimestru. To na mě tlačila celá rodina, ale testy byly negativní plus už jsem ji v dětství prodělala, takže imunolog říkal, že už budu nadosmrti imunní a že se ještě nestalo aby ji někdo dostal 2x. Za ten první trimestr jsem pročetla článků kočka vs. miminko, že bych mohla přednášet - bohužel ne mému manželovi. Od té doby byl klid na frontě až teď přišla druhá vlna "antikočičátka" tentokrát silný "chlupatý" argument. Zkusím vydržet aspoň do doby než se malá narodí a manžel uvidí, že to soužití jde...to je ta optimistická verze, na jinou nechci zatím myslet... :oci:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahoj, chci se zeptat na názor maminek a těhulek, které tu psali že by se zvířecího mazlíčka nezbavili za žádnou cenu. Co když zjistí že jejich dítě je alergické a tak mít doma jakékoliv (chlupaté,opeřené) zvířátko neni možné-nebo neni doporučováno. Mě totiž jen zaráží názory že zvířátko milujete a za žádnou cenu byste ho nedali pryč. Pro mne zdraví mého dítěte je nadevše-i nad zvířátko. taky jsem se musela zbavit zvířátka (morčete)-možná to někomu bude připadat směšné-ale já tyhle chlupatá stvoření mám moc ráda. Ale přeci nebudu syna vystavovat zbytečně alergenům a doživotnímu braní léků a nebezpečí astmatu.
Nechci abyste to brali že jsem antikočková nebo psová...to vůbec. Když vidim jak si syn hraje s kamarádky pejskem a je šťastnej klidně bych ho domu pořídila, ale když pak vidim jak je celej osypanej a potom týden bojujeme s exémeme..tak to bohužel neni možné :r: :a: